23.6.2018 Halfweg - Holandsko - Nizozemí
Ráno, tak jak mám v plánu bude velké praní namočeného prádla.
V kanále je krásně čistá voda a když si nanosím v kýblu vodu k autu a tam teprve prádlo vymáchám, tak by to nikomu nemuselo vadit.
Rozhodně ani já nemám v lásce znečišťování vody. Jen musím vyhnat krásnou kachnu z její pozorovatelny, potřebuji si na molu nabrat vodu.
Celou dobu mě zvědavě sleduje, a to si to tu ještě vykračuje krásná volavka. Takže o společnost nemám nouzi.
Kachna se moc odehnat nedala, jen kousek popošla. Vodou z máchání jsem pokropila štěrkové parkoviště, aby neprášilo a všichni jsou spokojený.
Odjeli jsme jen kousek na velmi příjemné stání v zeleni. Jsme tu sami, nikde nikdo a pár kilometrů od nás je Amsterdam. Uvažujeme, že zítra pojedeme odtud do města, ale Zdendovi se to tu moc nezdá. Na odpočinek a grilování, je to tu naprosto jedinečné, ale celý den tu nechat auto, tak to asi ne.
Přeci jenom jsme hodně stranou, ukrytý mezi stromy a na zlodějnu je to místo jako stvořené. Pokud budeme na celý den opouštět auto, přeci jenom by to chtělo parkoviště, které nebude tak opuštěné.
Zdenda mi natáhl šňůry na prádlo a mohu sušit. Do večera je vše nádherně vyfoukané, voňavé a opět čisté. Ložní prádlo, ručníky a utěrky nechám na později, asi do Francie do prádelny.
Ještě budu mít kýbl ponožek a drobností. Přeci jenom jsme už víc jak měsíc na cestě a hlavně, bylo teplo.
Dneska jsem taky opět pekla. Zdenda mi vyndal centrálu, drobet jsme dobily baterky v autě, baterky na kolech a já si při té příležitosti pohodlně upekla.
Nejdříve jednoduchý, rychlý a výborný třešňový koláč
a pak na kola na oběd, Brambory v peřince. To máme hodně rádi a hlavně, dá se to jíst studené. Opět jednoduchý recept, který se dá pohodlně ukuchtit v kuchyni metr na metr. Pravda, je maličko složitější a náročnější, ale zase se nápadům a improvizaci meze nekladou a dají se použít všechny ingredience, které máme k dispozici.
Podrobný recept jsem uvedla v mojí kuchařce v kapitole Moje kuchyně, ale teď jen v krátkosti. Základem je kynuté těsto. Obyčejné, z hladké mouky jako na pizzu, taky je už v kuchařce, ale aby toho těsta bylo trošku víc jak na pizzu.
Brambory nakrájíme na plátky, krátce povaříme, 2 min, a slejeme. Necháme vychladnout a mezi tím na pánvi zpěníme velkou cibuli, já tentokrát měla ještě 20 dkg šunky, která už volala po zpracování, nebo lze použít mleté maso, nebo kuřecí, to je jedno.
To se opeče a dál můžeme přidat na pánev co máme. Zmrazený nebo čerstvý špenát, hrášek, papriku, pórek, kukuřici, zkrátka cokoliv.
Vykynuté těsto prsty roztáhneme po pečícím papíře, vložíme do formy, já do remosky, a už klademe vrstvy pěkně na sebe a bohatě sypeme sýrem. Samozřejmě ochutíme tím, co máme rádi. Rozmarýn, grilovací koření, sůl, pepř, libeček, cokoliv. Poslední vrstva jsou brambory, může být i sýr a pečeme cca 20 min.
Pak na dalších 10–15 min nasypeme nahoru další vrstvu sýra, která by měla zezlátnout a být křupavá.
Takovýto bramborovo sýrový dort jde krájet na kostky a je výborný studený. Ideální jídlo na celodenní výlet na kolech.
Zdenda ještě k večeru vyndal droníka a zase se učil natáčet a fotit. Není to až tak jednoduché a ovládat droníka je docela kumšt, ale Zdenda se pomalu a jistě přibližuje ke kýženému cíli.
Hlavně, máme čím dál tím lepší fotky. Samozřejmě, zatím to není na výstavu, ale my jsme spokojený a na začátek je to myslím výborný výkon.
Dalším krokem bude zvládnout a ovládnout sadu clon, které taky máme, ale to je ještě před námi. Droník dneska také hlásil, že je blízko nás letiště. No, letiště je sice kus od nás, ale je to několik kilometrů, a přesto droník podal hlášení, že musí být opatrný, protože by se mohl dostat do zakázané zóny.
Což je skvělé a plně schvaluji takováto omezení. Náš droník může letět 7 km jak do výšky, tak do dálky. Pravidlo je sice takové, že by měl každý dron lítat na dohled majitele, ale problém by mohl nastat, pokud majitel bude neukázněný. Náš droník má v sobě zabudovanou brzdu, nebo jak to nazvat, že pokud se dostane do zakázané zóny, tak nevzlétne. Což taky schvalujeme. Jedná se i o to, že můžeme být v lese, kde vedle nás, aniž bychom to tušili, může být vojenský prostor a my se můžeme nevědomky dostat do velikých potíží. Takže je to jen správné, když se na hraně takovéhoto prostoru zastaví a neletí dál.
Takže tak, užili jsme si krásný a pohodový den a zítra se přemístíme kousek před Amsterdam na velké parkoviště u sportovišť, kde bychom měli být mnohem méně zranitelný. Do města Amsterdam pojedeme na kolech a na to se ohromně těším.
Dnešní trasa je: 14 km