18.6.2018 Delfzij - Nizozemí

Dneska jsme konečně vjeli do Nizozemí. S pojmenováním země, kde budeme teď nějaký čas pobývat mám drobet problém a je to poněkud komplikované, ale k tomu se postupně vrátím, tak jako k fenoménu „polder“.

Samozřejmě, pro mne to bylo vždy Holandsko, ale není to správné pojmenování, ale o tom později. Jsme pár kilometrů v Nizozemí a jako mávnutím kouzelného proutku zmizely z oken záclony a vše je tak nějak moc pěkné.

Ohromné statky plné krav a u nich je naprosto úžasný dům majitelů.

Všude jsou vodní kanály, které odvodňují ohromné louky, které slouží buď na pastvu nebo na seno. Nekonečné lány brambor a obilí, to je něco neskutečného. Jedeme podél vlnolamu, respektive podle nekonečně dlouhé hráze, kde se opět pasou stovky a stovky ovcí. Bohužel, dneska je dost ošklivo a průběžně celý den prší a dost se ochladilo.

Podle katalogu ACSI jsme zajeli na STPL, který by měl být zdarma a skutečně je zdarma, jen si můžeme dokoupit elektřinu nebo vodu. Odpoledne přestalo na chvíli pršet a hned jdeme do městečka, podívat se, jak to tu vypadá. Hlavně, kousíček od nás je prodejna LIDL a ALBERT, což mě jako kuchařinku zajímá. Zdenda si pamatuje ze své zkušenosti, že Nizozemí bylo vždy mnohem dražší než sousední Německo, ale jak to zatím vypadá, nebude to taková hrůza.

Základní potraviny jsou stejně drahé jako v Německu. Našla jsem hned několik potravin, které běžně nakupuji a které jsou tu dokonce levnější. Brambory, cibule, rajčata a nějaké ovoce, zrovna tak mouka, těstoviny, mléko a jogurty. Něco je stejně drahé a něco maličko dražší. Takže potud jsem spokojená.

Nafta je maličko dražší nebo stejně drahá jako v Německu, ale záleží, kde tankujeme. Na dálnici bude asi dražší, to nevím. Každopádně, co je tu vskutku krásné, to je architektura místních domů, paneláků, řadových domů a úpravnost zahrádek a předzahrádek vůbec. To se nedá popsat, jen se mohu pokusit aspoň trošku slušně leccos vyfotit. Moc se mi líbí výzdoba oken a parapetů.

Tady si s aranžmá vysloveně hrají. Co je úžasné, a tak nějak osvěžující, to je úsměvnost a příjemný pocit, který tu celkově vládne. Když někoho pustíme na silnici před sebe nebo uhneme, řidiči hned poděkují, na kolech se všichni vzájemně zdraví a zamávat na traktoristu, který jede vedle nás v poli je příjemné. On totiž ihned odpoví, pokud nás nepozdraví jako první, usměje se a my jedeme dál. Při manévru, kdy se vzájemně vyhýbáme, není problém, že zvednou ruku a poděkují nebo na poděkování odpoví.

To je to, co mě tolik chybělo po návratu z Itálie. Srdečnost a úsměvnost, která tolik chybí našim sousedům v Německu. Německo je krásná země, o tom není sporu a o tom nemluvím, ale chybí jim úsměv a to srdíčko, to zkrátka nemají. Všichni jsou tak akurátní, tak striktní a důležití, že jsou až nepříjemní.

Žádná radost z nich netryská, nikdo nikoho nepozdraví a na pozdrav odpovědět je někdy nad jejich síly, nebo pod úroveň, nevím. Nizozemí je z prvního pohledu a po prvním dnu země velmi příjemná a nesmírně krásná. Tak uvidíme, co nám další dny přinesou.

Dnešní trasa je: 66 km