12.6.2018 Bremerhaven - Německo
Dostali jsme se do oblasti Brém, Bremerhaven. Projeli jsme si celou oblast od Cuxhaven do Bremerhaven podél moře a mohu říct, jednoznačně, moc hezká cesta.
Občas se jede podél velikého valu a občas vesnicemi a maličkými městečky.
Wattové moře je strašně zajímavé a pokaždé jiné. Jen, bohužel, opravdu se v něm nedá koupat, což, jak už jsem psala to nejspíš nikomu nevadí. Všude je spousta cyklostezek a ohromné množství kolařů, kteří jezdí křížem krážem po celé ohromné oblasti. Je hezké sledovat vysloveně hodně staré lidi, kteří jezdí na elektrokolech. Je vidět, že si jízdu užívají a faktem je, že je tu na cestách převážná většina elektrokol. Zaznamenala jsem velkou diskusi o budování parkovišť pro obytky a karavany a hlavně, problém s kempy, které nemají zázemí pro nás a ani vlastně o budování parkovacích míst, výlevek, elektro přípojek a stojanů na čerpání vody nestojí.
Je to škoda, protože všude od nás na západ je ohromné množství STPL zřizováno městy, městečky a soukromníky. Cuxhaven, maličké městečko u moře a má ohromné parkoviště pro obytná auta a karavany. Cena za den stání taky není přemrštěná. Sice tady nejsou přípojky, ale dá se natankovat za peníze voda a je tu odpadní jímka, což skoro všem bohatě stačí. Jinak je tady velký problém zaparkovat bez placení, což je problém celé přímořské oblasti. Tak, má to logiku. Majitelé mají jen pár měsíců na výdělek, ale jak jsem se dočetla, tak i v zimě se sem dá zajet na příjemnou dovolenou.
Cestou jsme měli další maličké městečko Kutterhaven, kde jsme se zastavili jen na oběd. Další věc, co se mi tady líbí je, že jsou tu parkoviště na 2 nebo 3 hodiny zdarma, jak kde. Je to vysloveně na to dát si oběd,
šlofíka nebo se kouknout po městě anebo po pobřeží.
Jak je komu libo a hlavně nejsme nucený kroužit městem a hledat, kde si dáme oběd. Koupili jsme si za pár korun plastové hodiny na přístrojovou desku, tu zde mají všichni a automaticky, jak zastaví, vyndají hodiny a nastaví čas, kdy přijeli a všichni jsou v klidu. Samozřejmě, i tady je ohromné stání pro obytky a karavany.
My se jdeme projít podél pobřeží, aby nám oběd pěkně slehnul a jak je vidět, moře už je za svým dnešním vrcholem a pomalu začíná zase ustupovat. Opravdu, je to takový velký rybník, kde je za přílivu kilometr až dva od břehu vody po kolena, možná do pasu a pak je to bahenní záležitost. Tady mají aspoň krásnou meteorologickou stanici, kde se samozřejmě vybírá aspoň pár euro. Zkrátka, nic není v Německu zadarmo a pokud je, tak velmi omezeně.
Včera bylo ještě hezky ale dneska je ošklivo, hodně se zkazilo počasí.
V Cuxhaven byla v přístavu jakási nedělní slavnost. Spousta stánků a lidí. My jsme si projeli městečko a pobřeží.
Opět pěju chválu na elektrokolo. Je to požitek, když člověk nemusí hlídat kolik ujel kilometrů a přemýšlet, aby měl dost sil na návrat a výlet se tak stal spíše utrpením jak příjemným zážitkem.
Byli jsme si v Decaltonu dokoupit pár nutných věcí na kolo a hned vedle je prodejna kol, odkud vlastně máme naše kola. Koukali jsme na ohromný výběr v elektrokolech, cena neklesla pod dva tisíce eur, ale jsou to skvosty a většinou osazený elektro motorem Bosch, což je špičková kvalita v provedení.
Bremerhaven je druhé největší přístavní město po Hamburku. My stojíme hodně stranou na molu, kde jsou tu s námi dva kolegové. Zítra bychom rádi sundali kola a pojedeme se podívat do starého města. Jsme zároveň v největším rybářském přístavním městě v Evropě.
Ještě když Zdenda jezdil s kamionem, byl tu nesčetněkrát pro ryby do našich obchodů a pro zpracovatele. Opravdu, tady se všichni zabývají zpracováním, chlazením a tříděním ryb pro Evropu. Odtud se zásobuje valná část Evropský řetězců a velkoobchodů. Samozřejmě, můžeme si v tu koupit čerstvé ryby a rybí speciality. Ohromné množství prodejen, restaurací a bister nabízí nepřeberné množství rybích lahůdek.
Rozjeli jsme se do staré přístavní části Bremerhavenu, ale Zdenda zjistil, že se mi uvolnila jakási matka u elektrického pohonu kola. Musíme najít opravnu, která by matku utáhla, protože to je jakási speciální ozubená kulatá věc u šlapky a na tu je potřeba speciální utahovák. Hlavně, občas mi v kole zarachtalo a bylo nutné urychleně matku dotáhnout.
Zajeli jsme se kouknout na stání na molu. Ohromné množství obytných aut. Někteří se vejdou na přípojky, ale jen ty v prvních řadách.
Ceny jsou z kategorie nižších cen.
Nakonec jsme se rozjeli přes celé město do prodejny elektrokol, kde Zdenda naše kola ještě před odjezdem koupil a kde jsme se i byli podívat na ohromnou na;bídku elektrokol, jak se zmiňuji výše. Šroub opravdu utáhli, Zdenda je neskutečně přesvědčivý, když potřebuje přesvědčit mechaniky, aby se nám chvilku věnovali, a máme zase vše v pořádku. Kolo jede jako blesk, nerachtá a neškrundá a je spokojené stejně jako já.
Na večer přejíždíme do Brém.