17.3.2018 Lucca - Itálie

Dostalo se nám několik doporučení, a tak jedeme kousek do vnitrozemí, do starobylého městečka Luca.

Vypadá to, že by dneska nemuselo až tolik pršet a po obědě by se mělo a mohlo na chvíli vyčasit. Nevím, kam ten svět spěje, ale tolik deště jsem ještě nezažila.

Městečko Luca je velmi hezké a myslím, že stojí za krátkou návštěvu. Parkovacích míst je všude hojnost, a tak nic nebrání tomu, zajet sem na dvě, tři hodinky, prošlápnout a okouknout staré město a s klidem můžeme jet dál.

Pokud nechceme platit za parkovné, stačí parkovat jen kousíček od historického opevnění a už je hodně možností, kde zaparkovat zdarma.

Celé staré město obklopují původní hradby a vchází se dovnitř jednou z mála bran, které vedou do města. Když opevnění ztratilo na významu, hradby se změnili ve velmi příjemný park, a protože jsme už hodně vysoko, tak je tu všude nádherně čisto.

Ve městě samém je několik úžasných kostelů včele s úchvatným kostelem San Michaele in Foro.

Jedná se o krásný příklad pisánsko – románské stavby, kde se spousta fasádních serepetiček prolíná s funkčností.

Miniaturní lodžie, slepé arkády a naprosto jedinečně zpracované sloupy a sloupky. Pokud si všimneme a pokud se pozorněji podíváme na čelní elegantní fasádu, tak jen velmi málo sloupů je stejných.

Skoro máme problém najít dva úplně stejné sloupky, které podpírají miniaturní lodžie. Bohužel, interiér jí méně zajímavý, je hodně chuďoučký, protože veškeré peníze, které byly určené na celý kostel, spolkla právě ta fasáda, kterou obdivujeme.

Ještě jsem zapomněla, že skoro celá fasáda je obložená žíhaným mramorem, který je typický pro pisánsko-románské stavby.

Lucu založili Etruskové v roce 180 př.n.l. a později ji ovládli Římané. Velmi důležité město bylo samozřejmě žádané od všech okolních měst a království.

Takže se různě bojovalo a město chvíli bylo pod nadvládou Pisy a pak zase Pisu ovládalo, zkrátka, bojovalo se tu stejně, jako všude jinde.

Nemá snad ani cenu psát, kolik se tu vystřídalo vládců, dobyvatelů, ale faktem je, že Luca si svoji nezávislost udržela krásných 500 let. 500 let byla nezávislou republikou, což v tehdejší době bylo velmi vzácné.

Hlavní románskou památkou je Catedrale di San Marino.

Nádherná fasáda je provedena v místním pisánském slohu a část stavby je připisována Nicolovi Pisanovi. Vzpomeňme na slavnou Pisu, tam jsem se o Nicolovi už zmiňovala.

V celém starém městě nemá cenu snažit se nějak orientovat. Nejlepší je bezcílně se toulat a objevovat jedno náměstí vedle druhého. Na každém je nějaký kostel, nebo fontána, zkrátka, opravdu musím říct, že Lucca je překrásná a stojí za prohlídku. My jsme se nakonec Luccou toulali až do pozdního odpoledne.

A protože je neděle, tak v tom nejhlavnějším centru města je kouzelný bazar těch nejdůležitějších věcí.

Nádherný bleší trh, kde se prodává spousta staré veteše, kterou kupodivu, lidi kupují. Stále se někde snaží koupit něco, co už druhému doma překáželo.

Ohromně se nám to líbí, procházet se jen tak bezcílně mezi stánky a obdivovat, co kdysi staří mistři, řemeslníci, vytvořili, udělali. Nádherné staré sochy, talíře, křesla a stoly, vázy, knihy.

Samozřejmě, o umělecké hodnotě se tu nedá ani mluvit, ale umění bychom hledali asi někde jinde a ne tady, teda pokud máme vůbec zájem nějaké umění hledat. No, nemáme, my máme zájem si jen tak prohlížet hromady pro nás nepotřebných věcí, které kdysi byly potřebné a dneska možná najdou majitele a budou sloužit dál.

Kdyby nic jiného, tak jen jako doplněk, nebo jen udělají někomu radost. Už se do toho nebudu zaplétat, zkrátka, rádi okukujeme a je to takové naše zpříjemnění dne.

Spíme v Lucce na velmi příhodném parkovišti, které mohu doporučit.

Myslím, že je to klidné a bezpečné místo.

 Dnešní trasa je: 32 km