15.3.2018 Marina di Grosseto - Piombino - Itálie

A protože dnešní den celý, ale kompletně celý propršel a máme vlastně pouze dvě nebo tři naprosto skvostné fotky parkoviště v dešti,

tak se raději vrátím ke včerejšku.

Včera bylo krásně,

a tak jak jsem se už zmiňovala, v plánu byla očista našeho Flíčka, velikonoční zdobení a hlavně, slunění a podvečerní procházka po hradbách a pobřeží.

Očista interiéru je už tradiční a s ohledem na to, že jsme měli přístup k poměrně vydatnému pítku, udělal Zdenda rovnou očistu našich nádrží na vodu.

Už pár týdnů jsme vodu jen dotankovávali, ale kompletní očista je velmi nutná, obzvláště pokud jedeme na delší dobu. To znamená, vypustit nádrž, a protože jí máme pod sezením v obýváčku, tak vyndat sedáky, odšroubovat víko a celou nádrž vyčistit, vypláchnout, vydezinfikovat a znovu napustit.

I díky této péči jsme neměli jediný zdravotní problém, co by se dal spojit s případnou kontaminací vody. První tři roky jsme používali destičky aktivního stříbra, ale teď už používáme jen stříbrnou lžičku zavěšenou na provázku a jak to vypadá, tak taky to jde. Nádrž je v teple, a přesto se nám na stěnách netvoří nějaké ošklivosti, a to vlastně čerpáme vodu, kde se dá, kde můžeme zastavit a kde je aspoň trošku vydatné pítko.

Už jsem se také vrhla do velikonoční výzdoby. Máme rádi nazdobený byteček a Velikonoce jsou k zdobení přímo ideální. No, faktem je, že těch příležitostí není mnoho. Když to tak vezmu tak jsou to akorát Velikonoce, pak Vánoce a když začíná podzim tak obměňuji vnitřní výzdobu z letních kytiček na podzimní.

Jinak toho bohužel víc není. Uvítala bych nějaké letní svátky, abych mohla do oken navěsit něco letního, ale abych neudělala vyloženě z auta pojízdný cirkus. No, máme před sebou Velikonoce, a protože už i Italky začaly velikonočně zdobit okna a okolí domů, tak nemohu zůstat pozadu. Využila jsem mříží v oknech a hezky jsem je obvázala ozdobným lýkem.

Trocha rekvizit z Lidlu a je to hned jiné. Bohužel, to co navěsím na okna nesmí ťukat, moc se kývat a hlavně, když potřebujeme zatáhnout síť nebo roletu, tak aby to nepřekáželo. Tím jsem hodně omezená ve výběru ozdůbek.

Myslím, že je to velmi hezké a i tak, jako se snažíme pěkně stolovat tak se snažím mít pěkně vyzdobený a zpříjemněný interiér, jako bychom byli doma. Doma si taky každá hospodyňka dá do vázy větvičky s navěšenými vajíčky anebo vajíčka jen položí do misky na nazdobený stůl.

Vrhla jsem se také do sušení bylinek. Tady všude roste spousta rozmarýnu a bobkového listu. Rozmarýn se učím používat, protože umění vařit s bylinkami neovládám, tak se to holt učím až teď a rozmarýn cpu do všeho, co teď vařím. Tak máme rozmarýnovou rýži, rozmarýnové těstoviny, kuře na rozmarýnu, zkrátka, zkouším rozmarýn přidávat skoro do každého jídla.

Bobkový list je tradiční bylina v naší, české kuchyni a ten tolik experimentování asi neumožní. Přesto, bobkový list mám ráda a hodně ho používám a myslím si, že pytlíček sušeného rozmarýnu a bobkového listu by mohl udělat radost a doufám, že i potěší.

Včera jsme dojeli do velmi starého města Piombino, které bylo v pradávných dobách etruským přístavem a v pozdějším středověkém období patřil do Republiky Pisa jako důležitý přístav.

Dneska je to stále velmi žádaná lokalita, nejen pro svojí velmi příjemnou polohu, hlavně v moderní části jsou velké železárny a chemické závody.

Faktem je, že tuto oblast města jen míjíme a parkujeme kousíček od starého historického města. Po nezbytném příjemném slunění se jdeme podívat do klikatých uliček a na velmi pěkné pobřežní molo s věžičkou majáku.

Všude je prosluněno a krásně. Na zítřek už je hlášený déšť, ale dnes je dnes a nemá cenu se trápit tím, jestli bude zítra obligátně pršet.

Zdenda opět našel překrásné místo na noční parkování a musím velitele vozu pochválit. Jak se blížíme k Pise a už se pohybujeme v severní Itálii, parkování je neskutečně obtížné. I teď v mimosezoně najít trochu kloudné a příjemné místo je velký problém.

Celé pobřeží je lemováno kempy, resorty a letními vilami. Najít místo na zaparkován u moře se rovná téměř zázraku.

Samozřejmě, určitě se něco dá najít a ti, kdo jezdí do této oblasti pravidelně, budou určitě vědět, kam se vrtnout, ale pokud putujeme po pobřeží a jsme v této oblasti poprvé, je to trochu náročnější, a tak jsem ráda i za takovéto krásné místo, jako máme dneska.

Z okna kuchyně koukám na moře, a to je velká nádhera. Za chvíli už budeme u Pisy. Tam se moc těším, protože Pisu jsme ještě ani jeden neviděli a moc by mě mrzelo, kdyby pršelo.

Kousek za Pisou se už odkloníme od moře a budeme pokračovat směrem na Francii do Lionu za naší báječnou příbuznou, kamarádkou a přítelkyní Klárou s Romainem a Julinkou, Mariusem a Alicí, to vše původem z Prahy, Paříže. No a pak bude už cesta přes Německo a domů.

 14.2.2018 Marina di Grosseto - Piombino 63 km

 15.3.2018 Piombino - Rosignano Solvey - 62 km