7.3.2018 Ostia - Itálie

Ráno ještě povídáme a povídáme a vypadá to, že se hned tak nerozjedeme, ale musíme se už hnout.

Dneska to vypadá na hezký den, ale to je takový optický klam.

Vsadila bych se, že do večera nějaká přeháňka docela určitě bude.

Parkoviště je velmi příjemné. Kousek pod námi je nádherná plážička, ale opět, už nevidíme na auto, a to bude v sezoně asi docela problém.

Tomáš s Ivet odjíždějí směrem na dálnici k Římu a my se napojujeme na pobřežní silnici a pokračujeme dál krajem Lazio.

Cestování je dneska překrásné. Všude jsou ohromné borovice a někdy to vypadá, že jedeme vysloveně pod borovicovým baldachýnem.

Jsme vlastně pod Římem a jak je vidět, jsme i v oblasti, kam se z Říma jezdí autobusem k moři.

Po levé ruce máme ohromné a dlouhé písečné pláže a několik sjezdů do podrostů avizuje, že je tam někde parkoviště.

U každého vjezdu, a těch je tu 10, je vždy zastávka linkového autobusu. Jen bohužel, po stranách silnice je tu neskutečný nepořádek. Je škoda, že si to tu lidé dokáží tak strašně zaneřádit. Jen pro zajímavost a ze zvědavosti jedním sjezdem sjeli ze silnice a opravdu jsou tu poměrně velká parkoviště. V létě tu bude jistě plno, ale věřím, že na vykoupání a zastavení to tu bude velmi příjemné. Moře je jen pár metrů od nás a krátká zastávka přijde vždy vhod.

Tím, jak tady hodně prší, tak tu jsou ohromné louže a my nechceme riskovat, že někam zapadneme. Tak couváme na nejbližší parkoviště, otáčíme a jedeme dál směrem na Lido di Ostia.

Jedná se o vysloveně turistické městečko, ale nás tu zajímá Ostia Antica, kam bychom se rádi vydali na průzkum. Ostia byla založena ve 4 st. př.n.l. Římany a díky tomu, že oblast postihla ohromná epidemie malárie a samozřejmě nijak mu neprospěla invaze barbarů, město bylo opuštěno, zaneseno bahnem z řeky a téměř zapomenuto.

Bahno zaneslo domy až do výše druhého patra. V devátém století papež Řehoř vydal příkaz o obnově města a pomalu se odkrývalo původní velké město. Takže tu na nás čekají úžasné vykopávky skoro 2,5 tisíce let starého římského města což považuji za historickou lahůdku.

Do Říma nejedeme, tam už jsme před pár lety se Zdeněčkem byli a několik dnů jsme trávili poznáváním Říma. Samozřejmě, tenkrát náš plán o cestování byl v plenkách a v nejasných obrysech a kdo by tenkrát tušil, že vlastně dneska budeme spát kousíček od Říma.

Samozřejmě, jak jsme předpokládali a jak i Windyty předpovídala, odpoledne se nebe zatáhlo, přihnala se bouřka a statečně, pro změnu, prší.

Chtěli jsme se projít podél pobřeží, ale v dešti a větru se mi nikam nechce.

Opět nemáme kliku na internet, bohužel, nikde nevidíme v dosahu naší antény žádnou volnou síť a ani síť z nějaké blízké restaurace nebo kavárny, kam by se dalo dojít a požádat o heslo.

Zdenda opět statečně krouží v blízkém okolí a hledá, jestli nenajde někde volnou nebo dosažitelnou síť. Je to takový náš věčný boj.

 Dnešní trasa je: 45 km