12.9.2017 Plzeň - CZ

Konečně nastal den D a my už můžeme v klidu odjet. Snad jsme zařídili vše, co bylo potřeba a žádný kostlivec na nás ze skříně nevypadne. Minulý měsíc jsme se finančně dost rozšoupli a začátek září nebyl o nic lepší.

Plánovaná koupě dvou nástavbových baterek jedna z větších investic 6000,-, dále jsme dokupovali veškeré oleje, filtry a tak podobně 3000,-, prodloužení celoroční Cestovního pojištění bez návratů pro oba dva 6500,- , kupovali jsme nabíječku na 12V pro Zdendův Dell za 2000,- originál od Dellu.

Ukázalo se, že na moje nabíječka HP na 12 V udrží Zdendův počítač při životě, ale nenabije a při posledních zkušenostech z návratové cesty, kdy jsme bojovali s každým voltíkem, tak je nabíječka na 12 V nezbytností. Zdenda konec předělal a jsme rovnou napojený na baterky. Fígl je v tom, že nemusí běžet měnič, který si samozřejmě taky vezme svůj díl proudu a pokud je někdo na počítačích déle, tak je to honička a věčný boj s nedostatkem proudu.

Samozřejmě, pro ty, kteří jedou jen na dovolenou, nebo na delší výjezd je to zbytečné, protože málokdo si veze s sebou práci na dovolenou. To by musel být blázen, ale faktem je, že zase se například může jednat o vášnivého fotografa, který po večerech zpracovává fotky v různých programech a věřím tomu, že může po nocích strávit na úpravě fotek mnohem více času jak my na práci na stránkách.

Dále jsme dokupovali spoustu drobností za hromadu peněz. Ono se to nezdá, ale pokud se vracíme po několika měsících anebo jako teď odjíždíme na osm měsíců, tak vzpomenu jen namátkově třeba doplnit lékárnu. Celou lékárnu musím vysypat, překontrolovat dobu expirace, vyřadit a dokoupit nové balení. No a co si budeme povídat. Mám pocit, že i pitomé živočišné uhlí se už pod stovku nedá koupit. Pravidelné lékařské kontroly s nezbytnou zubní hygienou je kapitola sama o sobě. Několik z nich není hrazeno zdravotní pojišťovnou a raději si sami vyšetření hradíme, pro klid a pro naší větší jistotu. Faktem je, že zdravotní prevence našich tělesných schránek není ve vlastech českých běžná. Občas se na nás lékař udiveně podívá a jen se zeptá „Vy máte nějaké potíže? Vždyť jste tady byli před rokem.“  Zkrátka nechápe, že jen chceme preventivně prohlédnout, jestli je vše v pořádku. Pro kolegy, kteří se chystají na podobnou cestu uvedu základ. Oční vyšetření: tlak, pozadí a dioptrie, gynekologie + mamograf, urologie – pánské vyšetření, zubní prevence + zubní hygiena, praktický lékař preventivní kontrola + odběry krve a moči, kožní lékař. To je takový základ, co bychom měli každý rok absolvovat. Takže za toto vše jsme zaplatili včetně doplnění lékárny 8000,-. Dále jsme museli dle podmínek VZP uhradit dva měsíce pobytu v republice 6000,-. Najeli jsme spoustu kilometrů a dvakrát tankovali plnou nádrž a tak podobně.

1143 km

Dokupovali jsme novou látku na potahy na sedačky 1000,-. Když k tomu přihodím dokoupení potřebného oblečení a drobností, tak je to rána. Občas říkám, že to, co ušetříme za půl roku utratíme během 14 dnů.  

Museli jsme zazimovat naše útočiště v Káraném. Vypustit čerpadlo, uklidit okolo chaty, finálně posekat trávu a tak podobně. 

Uvnitř vygruntovat a na zimu jsme ještě celou chatu i s obytným podkrovím vysířili proti pavoukům a různé drobotině. Naštěstí jsme tam ještě neměli myšku, ale co není může být, takže umístit množství pastiček a různých nástrah je nutnost. Na chatě bychom mohli být neomezeně, ale nám se tam nelíbí. Jistě, je to krásné místo, z jedné strany jezero a z druhé Labe, ideál pro rybáře, ale je to rovina, placka, a to není nic pro nás.  

Nás to táhne mezi kopečky, a hlavně na Vlašimsko a přilehlou ohromnou oblast plnou lesů. Přestože jsem rozená Pražačka a pod okny mi celé mládí jezdila tramvaj, tak jakmile sjedeme z dálnice na Benešov, vyjedeme na první kopeček a otevře se před námi celá ohromná oblast s lesy, kopci, vesnicemi a městečky, dýchne na mne domov. Vím, že sem tak nějak patřím a s ohledem na to, že Zdenda je rodilý Vlašimák a ještě ke všemu spokojený s místem původu, není co řešit. Dalo by se říct, dohoda panuje napříč rodinným spektrem.

Zvládli jsme krásný výlet po Konopišti. Přesto, že bylo ošklivo, nakonec se na nás sluníčko usmálo a z deštivého dne se vyklubal překrásný podvečer.

Poslední rozloučení s našimi přáteli ve Chmelné. Miluška s Jirkou, Ondra se strýkem jsou úžasní přátelé a příbuzní, kam se rádi vracíme.

Závěrečné grilování a povídání až do noci bylo jaksi samozřejmostí a všichni jsme se na to těšili. Čas tak strašně rychle uběhl a my už odjíždíme.

Je mi vždy hodně smutno a loučení je pro mne bolavé, protože vím, že Jirku s Miluško neuvidíme dlouhých osm měsíců.

Ve Chmelné je nám strašně moc dobře a fajn. Rádi bychom se za pár let do této oblasti přestěhovali a zůstali tady. Kousek je hora Blaník a kopečky jsou všude kolem nás. Krásné vesnice, kde se místní umí bavit. Chystá se výlov rybníka s následnou zábavou.

Kapři se udí, pečou, smaží a Miluška umí výtečnou rybí polévku, které se obvykle sní několik ohromných velkokapacitních hrnců. Drazí přátelé, dovolte nám ještě jednou poděkovat za úžasný azyl.

Jedeme směrem na Plzeň a dál na hranice. Ještě zítra se chceme podívat do prodejny mobilních domů kousíček za Plzní.

Pohráváme si s myšlenkou, že bychom si koupili obytný dům, který nám přivezou na podvalníku a v něm bychom po zateplení a nezbytných úpravách bydleli na stáří.

Základem je mít pěknou a velkou parcelu v oblasti okolo Blaníka a podobně a dům na 100 let nepotřebujeme. Faktem je, že jsme ještě nikdy mobilní dům neviděli v reálu, vždy jen na fotkách firem, co je dováží. Bude to nejspíše podobné jako s obytnými auty. Ty na fotkách taky vypadají ohromně a skutečnost je mnohdy poněkud jiná.

Noc jsme strávili v Plzni na velkém parkovišti u KFC odkud máme internet. Zdenda se pustil do překopání naší fotogalerie. Převádí fotogalerii z One Drive na Google a je to pekelná práce. Samozřejmě se jedná o velikost úložiště a s tím spojenou platbu. 

Dnešní trasa je : 145 km