28.2.2017 Civitanova Marche - Itálie
Opět kousek popojíždíme a dneska se dostáváme k bodu zlomu. Cílem letošního zimního putování je městečko Civitanova Marche.
Tady se obracíme směr domov a na podzim budeme odtud pokračovat dál podél pobřeží, na jih, na Sicílii. Tam se moc těším, protože se konečně podívám do rodiště úžasné postavy dona Corleone z knihy Mario Puzo Kmotr. Tu knížku jsem už několikrát přečetla a i další knížky o mafii jako takové, ale domnívám se, že Kmotr se velmi povedl. Ale zpět k městečku Civitanova.
Stojíme opět kousek od moře a jdeme na dlouhou procházku po pobřeží a pak městem zpět. Je krásný den a není na co si stěžovat.
Městečko je krásné a se skvělou několika kilometrovou pláží tak nějak, pohodové.
Bereme obědosvačinu, čaj do termosky a touláme se kolem moře a zapadlými uličkami.
Cestou jsme objevili mlékomat a kupujeme si za 1 Eur litr naprosto úžasného mléka. Tučnost je slušná, mléko je dneska čerstvé a krásně chladné.
Sice jsou všechny nápisy jsou v Itlaštině, ale chvilka průzkumu a máme litr vynikajícího mléka.
Pochutnali jsme si a hned v parku jsme ho se sušenkou ztrestali. Flíčka máme hned u pěší zony a snad nebude tak zle a jak to vypadá, zatím se nám trable vyhýbají.
Dneska je poslední den v měsíci a to je den součtů a propočtů a bilancování. Únor nedopadl nijak hrozně a nebýt té pákové baterie, tak jsme v lednu vyšli přímo skvostně. Ale je pravda, jak psal kolega a přítel Láďa, to holt k putování patří a kdybychom byli doma, tak bychom byli bývali taky museli tu baterii koupit.
Pravda, nestála by tolik peněz, asi, možná, určitě, ale nějakou kačku by stejně stála a nemá cenu plakat nad rozlitým mlékem. Kupodivu jsme utratili poměrně málo peněz za potraviny, ale je to jen a jen tím, že nekupuji téměř žádné ovoce a zeleninu. Vystačili jsme si s jablky v akci a několik kilo pomerančů byly taky ve slevách. Zeleninu jsem kupovala jen základ, brambory, cibuli a česnek. Těch pár rajčátek a paprik snad ani nemá cenu počítat.
Zato jsme utratili za parmezán a pršuto. To si dopřáváme skoro každý večer ke knížce, k nějakému filmu nebo k práci na počítači. Na tácek nakrájím na tenko pršuto, trochu parmazánu a obyčejné tyčky místo chleba. Večerní zobání je na světě.
Občas na to hodím pár oliv. Naučila jsem se tu kupovat zmraženou zeleninu na polévku Minestrone. V Euro Spin jí prodávají 1,5 kg pytel za 1,5 Eur, což je úžasná cena.
Polévka Minestrone je v Itálii ohromně známá a všude se prodává velké množství různých druhů směsí zeleniny na polévku Minestrone.
Nejběžnější je směs 15 druhů zeleniny, ale nejdražší je směs 18 a 20 druhů a samozřejmě kvalita zpracované zeleniny v pytlíčkách a ty nejdražší směsi jsou zamražené v půl kilových a kilových krabičkách. Krabičky vypadají úžasně, ovšem cena je taky úžasná.
Tento měsíc jsme se opravdu hodně courali, ujeli jsme opět jen necelých 500 km, ale tak to je v plánu. Velitel vozu, to má vymyšlené, propočítané, naplánované a posádka se musí podřídit.
Což, jak jsem zjišťovala průzkumem, posádce nečiní problém, na palubě panuje klid a ke vzpouře se neschyluje.
Na konci září se sem vnitrozemím vrátíme a tady na tomto místě se napojíme na pobřeží a budeme pokračovat v okružní jízdě Itálií podél moře a snad se ještě vykoupeme.
Dnešní trasa je 20 km
