13.2.2017 Rimini - Itálie

Předně, než budu pokračovat, musím se omluvit za zmatečnou včerejší informaci ohledně tankování benzínu. Napsala jsem to hodně krkolomně a dopustila jsem se chyby.

Tankování benzínu na kartu u samoobslužné pumpy je samozřejmě jednodušší, než za hotové peníze a neriskuje se, že zaplatíme víc litrů, než pojme centrála a kanistr. Nejsme v mantinelech papírových bankovek, které lze použít v automatu. Což je náš problém, protože my platíme hotově. Kolegáčkové, Ála se Zdeňkem, a tímto je zdravíme na Peloponés, mě na to včera večer upozornili. Kaju se a chybu napravuji.  Ještě to opravím v textu.

Další ošklivý den, který je tak nějak těsně před deštěm, po dešti a v mlze je za námi. Šli jsme se podívat do města.

Původně jen na kousek, že si protáhneme nohy a projdeme akorát tu naší, okrajovou část. Nakonec z toho bylo pochodové cvičení až do centra, což nebylo v plánu a několik hodin chůze nám dalo dost zabrat.  Hlavně, neměla jsem sebou náš obligátní oběd a po pár hodinách nám božsky voněly i připálené hranolky. Zkrátka, do města se nesmí chodit jak hladový tak bez svačiny.

Přímo za námi je hned ohromná pláž, která sice je vidět, ale moře, můžeme jen tušit.

Co jsme tady, tak jsme ještě moře z našeho stání neviděli a to je jen kousek od nás. Pláže jsou perfektně rozparcelované a každý čtvereční metr má tu ohromnou cenu. Četli jsme, že za dvě lehátka a slunečník se v sezoně platí 15 Eur na den a neexistuje si jen tak někam dát ručník. Na okrajích této ohromné pláže jsou malé úseky, které nikomu nepatří a tam je volné plážování, ale jak se domnívám, tak tam bude totálně plno.

Překvapilo mě, že je tu i kousek pláže pro autistické děti a jejich rodiny.

Je to ten kousek pláže, kde jsou slunečníky ve větším rozestupu. V levém horním rohu je modrý bod, kde právě stojíme.  

Parky, tak ty mají pěkné, čisté, upravené a vůbec.  Myslím, že mnoho skeptiků se může samo přesvědčit.

Nevím, ale zatím mám takový pocit, že co se čistoty týká, mnohému bychom se mohli přiučit.

Ale faktem je, že jsme stále poměrně vysoko a jih může být o něčem jiném.

Jedinou možností vody, jak se nám tak zdá je buď benzínka, nebo veřejné pítko. Faktem je, že na několika benzínkách jsme neuspěli, protože vodu mají jen užitkovou. Rádi dají vodu, v tom není problém, ale není ani na vaření. Jednou jsem natankovala jen do jednoho kanystru a druhý den jsme jí vylili. Dalším problémem je, že je zima a zatím jsme potkali jen jeden jediný STP, kde tekla volně voda.  Všechny STP jsou většinou zavřené. Buď jako celek nebo je zavřená voda. Takže nás dost zachraňují veřejná pítka, která jsou většinou v parcích. Chce to jen mít oči otevřené a být stále ve střehu. Takto jsme objevili vodu hned u nádherné fontány a večer si pro ní dojedeme. 

Dneska si město Rimini tak nějak bereme nanečisto a jen si ho procházíme klidu a v pohodě.

Zítra už má být konečně po mnoha dnech sluníčko a tak se sem vrátíme i s průvodcem v ruce a samozřejmě nebude chybět ani uvedení do historie města.

Kousek od pláží a historické části města je velké parkoviště pro bydlíky.

Tady je adresa. Při cenách, které jsme zaznamenali v Chorvatsku, mě to nepřijde až tak drahé, ale to je jen a jen můj osobní pocit a dojem.

Tady chtějí za celodenní stání 10 Eur plus poplatky za elektřinu. Voda, jak píší je účtována po 50 l, ale jak se Zdenda koukal, tak žádný litrometr u vodovodní hadice samozřejmě není.

 A hned kousek je další krásná ukázka zakrytých parkovacích automatů. Tady na obaly použili plachty s jakýmsi tenorem, který tu měl koncert. Plachty jsou svařené a pěkně upravené, není to ošklivé, naopak. Hlavně, líbí se mi, že to, co je nyní volně k parkování, bez plateb za stání, je nezpochybnitelné.

Platební automaty zakryté nebo rovnou odvezené. Tady třeba je značka bez překrytí, ale automat na placení nelze v žádném případě použít. Jasně, nezpochybnitelně a srozumitelně. Samozřejmě, v úplném centru jsou parkoviště, kde se stále platí, ale to už je naše svobodná vůle. Hlavně, nikdo se tu nemusí obávat jakékoliv zvůle ze strany ramena spravedlnosti, který jen nemá rád turisty anebo jen potřebuje světu ukázat, kdo je tady pánem.

Večer neváháme a jedeme si pro vodu. Moc nám jí nechybělo, ale stejně, každý litr je dobrý a tak proč si nedoplnit nádrže.  

Windyty na zítra slibuje sluníčko, ale já už jsem propadla totální skepsi a tvrdím, že sluníčko už nebude vůbec nikdy anebo, možná, jen na pár dnů v srpnu. A to ještě, kdoví jestli.