10.8.2017 Drážďany - D

Stojíme na velmi slušném místě, kousíček od jezera a na hraně přírodní rezervace.

Konečně si užíváme tepla a sluníčka. Po více jak měsíci stráveném v dešti a větru je to paráda a vychutnáváme si konečně opravdový letní den.

Takže, koupání, opalování a válení u jezera je na dnešním pořadu dne. Jezer před Drážďanami je spousta, ale jen některá jsou přístupná a dá se v nich koupat. Bohužel, jak čas plyne a byznys vládneme všemu, i tady se téměř všude platí za stání a vstup nebo je tu rovnou kemp s žádnou jinou volbou stání.

Jezero, kde jsme skončili už známe a jak to vypadá, tady se zatím žádné omezení nechystají. Parkoviště je veliké a vejde se sem pohodlně několik bydlíků.

Můžeme dát tip na zastávku a pěkné vykoupání. Sem si jezdí smočit těla jen místní z přilehlé vesnice. Vykoupou se a odjíždějí, takže jsme tu veskrze sami a na noc jsme tradičně osiřeli.

Ve středu odjíždíme do Drážďan, rádi bychom se podívali do Zwingeru ale od jezera odjíždíme až odpoledne, protože je krásný den a je škoda ho strávit na cestě. Lepší je nám u vody, to je jasné.

Cestou jsme měli ještě jednu malou nepříjemnost. Za jízdy se nám v zatáčce otevřela lednice.

Zničeno nic se najednou otevřely dveře a už nešly zavřít a problém je na světě. Nefunguje západka, něco se rozbilo v mechanizmu. První možné zastavení a Zdenda se hned pustil do opravy. Jelikož jsme ještě tuto závadu neřešili, trvá malou chvilku, než přišel na jádro problému. Západka se nevrací na místo.

Naštěstí jde mechanizmus velmi pěkně vyšroubovat a hned je vidět, kde se stala chyba. Únava materiálu, nebo jen špatná pružinka, každopádně, pružinka praskla, rozlomila se a zobáček se nevrací na místo.

Posloužila pružina z propisovačky a jedeme dál. Zdenda popíše závadu ve své kapitole

Opravy a úpravy lépe. Každopádně, spadli mi kámen ze srdce, že nemusíme kupovat nový zámek, nové dveře nebo rovnou novou lednici. Jsem už tak z té naší elektřiny vyjukaná, že bych se už ničemu nedivila.

V Drážďanech stojíme u Ikea a nákupního centra Labe. Jednak je to z důvodu, že tu máme internet a druhak, je to tu zdarma. Zítra pojedeme do města ke kýžené památce a tam se určitě platit za stání bude. Takže s placením parkoviště nemáme kam spěchat, zítra nás docela určitě zkasírují jako fík.

Docela se v té spotřebě elektřiny, v baterkách a odběrech proudu našich počítačů motáme. Zjišťujeme, že nám chybí základy z fyziky, kdy jsme se učili vypočítávání spotřeb elektrické energie z různých zdrojů a pro různé spotřebiče. Spíše už jsme to dávno zapomněli, protože normální člověk to k životu nepotřebuje. Normální člověk má proud ve zdi, zásuvku do které strčí koncovku a vezme si proudu kolik potřebuje.

Až když je v autě více jak čas vymezený dovolenou, tak zjišťuje, jak je proud potřebný kde k čemu a jak je ho pekelně málo. I když omezíme spotřebiče na absolutní minimum a ty co máme jsou s nejnižší možnou spotřebou, tak stejně je to neustálý boj. Ukázalo se, že Zdendy nabíječka na počítač je děsný žrout, protože je na 220 V. Moje nabíječka je prastará, ale na 12 V s tím, že do Zdendy počítače jde, ale nenabíjí, jen počítač udržuje při životě.

Takže varianta, kterou jsme měli na začátku, že se můžeme o jednu nabíječku, tu na 12 V střídat, už nefunguje. Zdenda má nový počítač a ten už je o třídu někde jinde než ten můj. Každopádně, už takhle nemocné baterky dokáže ta jeho nabíječka během hodiny totálně vyčerpat. Máme to ale starosti. Potřebovali bychom nějakého elektrikáře, který by nám poskytl školení anebo přímo bychom potřebovali rady porady, ale hrazené, protože kamarády a přátele už obtěžovat svými dotazy nechceme. Představovala bych si to tak, že bych nejdříve napsala dotaz a pak po dohodě zavolala na infolinku a za určitý peníz si koupila třeba půlhodinovou konzultaci na konkrétní problém.

Tak uvidíme, jak to ještě celé vyřešíme. Chtěli jsme koupit univerzální autonabíječku v potřebách pro kamiony, ale ta, co by nám podle parametrů vyhovovala, neměla ten správný konec a hlavně, nelze to vyzkoušet. Platit 50 eur za něco, co bude možná, ale opravdu jen možná fungovat se nám nechce. Každopádně stále řešíme proud a jeho momentálně velký nedostatek.

Zkrátka, elektřina a její množství je u nás doma na pořadu dne a mohu zodpovědně prohlásit, že zjišťuji, jak je celý lidský pokrok na houby. Zlaté louče, koňské spřežení, povoz s plachtou a čtyři loukoťová kola. No, neměli to tenkrát jednodušší?

Nepoznali kouzlo vaření na pětníku, protože se rozdělal oheň, vytáhl kotlík a pánev a už se vařilo, zkrátka, nepoznali mnohé a myslím, že se jim možná lépe žilo.

Určitě neprožili můj včerejší šok, že nejde zavřít lednice, nebo, že už je potřeba vyměnit gumy, protože začínají být sjeté anebo, že je potřeba vydolovat lux a vyluxovat kamínky z drážky na moskytiéru, jinak se zničí, ta moskytiéra a opět tu máme výdaj deseti tisíc jako nic.

Včerejší trasa byla: 110 km