31.10.2017 Otranto - Itálie

Loučíme se s příjemným parkovištěm v Tore Dell Orso a jedeme dál směrem na další historické městečko Otranto.

Opět si to šněrujeme postranními silnicemi, které vedou těsně podél pobřeží. Máme ohromné štěstí, netlačí nás čas, a tak si můžeme pomaloučkou jízdou vychutnat překrásné pobřeží. Tady už se pobřeží výrazně liší. Na severu to jsou samé pláže a letoviska a tady už máme více volné krajiny, která nikoho neláká, aby tu stavěl hotely a resorty. Vysoké rozeklané útesy jsou sice krásné, ale zároveň s minimem možností dostat se k moři.

Parkujeme u vjezdu do přístavu se spoustou zazimovaných plachetnic. Hned kousíček od nás je vchod do starého města. Jak se všude píše „Centro storico“.

Opět, je to pár uliček a ohromný hrad, který jakoby na vše dohlíží. Trošku nás zmátla zdobná cedule u jedné ze vstupních bran.  Velmi vkusně vyvedená hlásá, že je historické centrum zapsané v UNESCO.

Trošku jsem se zlobila na průvodce, že se o tom ani jeden nezmiňuje. Nevím podrobnosti a neznám až tak hluboce struktury celé organizace UNESCO, ale existuje ještě mimo hlavní seznam jakýsi vedlejší seznam a tím je Mírové Peace UNESCO.

Je to kategorie, kde jsou města, která se nějakým významným způsobem zasadila o multikulturní soužití. Je to místo, kde se po několik století setkávali různé kulturní a náboženská etnika a dokázaly vedle sebe žít, pracovat a vzdělávat se.

Faktem je, že pro cestovatele je známka UNESCO jakousi bernou mincí v kvalitě a výjimečnosti, nebo by to alespoň tak mělo být.

Ať už je to zcela výjimečný národní park, skalní masiv nebo rozeklané pobřeží, fjordy, přesně a autenticky zrekonstruovaná stará města, nebo i místní, lidový obyčej, který se dědí z generace na generaci v nezměněné formě.

Každopádně i zapsání do mírového, Peace UNESCO je pro každé město jistě hodně důležité vzhledem k přílivu turistů, o které tady všichni bojují, je to jako blahodárná voda, která tady tolik chybí.

Celé prapůvodní, historické město se jakoby choulí za ohromnými hradbami a všemu vévodí mohutný aragonský hrad. My jsme si jen prohlédli hlavní nádvoří, protože do hradu se platí poměrně vysoké vstupné, a domluvili jsme se, že tento hrad není pro nás až tak důležitý. Jdeme hlavně prozkoumat postranní uličky, kterých tu není mnoho, ale jsou.

V průvodci se píše, že město je bez aut. Není to už pravda. Zřejmě tu mají místní obyvatelé spoustu výjimek pro vjezd a vyfotit uličku bez auta se rovná drobnému zázraku. Je to škoda, protože auta se tu proplétají v uzoučkých uličkách, kde jim pomalu není ani kam uhnout a kazí to celkový dojem z procházky městem.

Na druhou stranu, domy jsou tu obydlené a do dnešní doby zkrátka auta patří, ale faktem je, že už jsme navštívili města, kam auta nemají šanci zajet a místní je nechávají na parkovištích před městem a taky to jde.

Vracíme se do auta na brzkou večeři a jdeme zpět, podívat se na osvětlené staré město a pobřežní promenádu.

Dneska je Halloween a po ulicích se prohání dětičky v maskách a prodavači v krámcích je obdarovávají sladkostmi. Některé masky jsou dost příšerné, hrůzostrašné, ale všichni se skvěle baví a to je důležité.

Začala nás zlobit anténa na Wi-Fi signál. Máme jí už sice dva roky a stála jen 80 eur, ale stejně si myslím, že by měla a mohla vydržet déle. Zdenda jí už několikrát měl rozebranou, opravoval, pájel spoje, a hlavně jí vylepšoval těsnění. Přesto, že je to anténa na lodě a vodovzdorná, tak netěsní a uvnitř se vytváří vlhkost, která samozřejmě není dobrá. Bohužel, budeme muset koupit jinou anténu, dražší a kvalitnější. Včera se tomu Zdenda věnoval celý večer a hledal na různých prodejních stránkách, co by se nám mohlo hodit.

Jsme docela jistě přesvědčený, že ta, co jí máme nyní nám do konce naší zimní cesty nejspíše nevydrží a my budeme zase hledat dostatečně silný signál, abychom se připojili na volnou síť. Na luxus zesilovací antény jsme si už zvykli, ale nějak to budeme muset zvládnout, stejně jako v prvním roce, kdy jsme jí neměli. Jen vkládání do stránek bude drobet náročnější. Máme zakoupeno 20 GB na měsíc, ale ty nám na obsluhu stránek zdaleka nestačí. Zatím jsme našli jednu vhodnou anténu v Německu, ale firma si bohužel s dodávkami do Čech ještě cestu nenašla. Tak hledáme dál.

Dneska jsem také spočítala minulý měsíc a myslím, že jsme si nevedly špatně. Jsme hluboko pod předpokládaným, plánovaným rozpočtem což je skvělé. Benzín je přesně v plánovaném objemu, ale pro změnu plynu už máme poměrně vysokou spotřebu. Ukázalo se, jak je zrádné italské vnitrozemí, kdy jsme si každý večer museli maličko přitápět a na pobřeží už to teď není o nic lepší. Přes den je sice krásných 20 - 25°C, ale večer teplota padá na 15°C. Není žádná velká zima, ale když maličko zavlažím, hned je večer lépe.  

Vše jde jak má a my můžeme pokračovat v cestě.

Dnešní trasa je: 22 km