28.10.2017 Brindisi - Casalabate - Itálie
Pokračujeme dál Apulií a celkem nic moc se neudálo. Včera jsme přespali v Brindisi, které je docela dost nehezké a není moc důvodů se tu zdržovat.
Velké město s poměrně ošklivou výstavbou, ale pěkným novým parkovištěm, kde jsme také na noc spočinuli. Parkoviště je veliké, plné zeleně, čisťounké a příjemné.
Takže, pokud by někdo projížděl, ideální místo na přenocování. V Brindisi je vlastně několik zajímavostí, ale je otázkou, jestli ztrácet drahocenný čas, pokud jsme jen na dovolené, ale pokud máme času více, můžeme si projít jen nábřeží, kde je konec známé císařské silnice Via Appia.
Ten je vyznačen dvěma krásnými sloupy. Nábřeží je krásné, z bílého mramoru a na příjemnou krátkou procházku ideální. Všude jsou kamenné lavičky na posezení a v jedné z restaurací dokonce hrají živě na saxofon a klávesy.
To, aby nám lépe chutnal oběd. Italové ho mají pěkně s obsluhou, my jsme se obsloužili sami.
Přes zátoku je ohromný Památník italským námořníkům z roku 1933. Ohromný monument z bílého mramoru je fascinující. Další Mussoliniho velikášské dílo, ale je pěkné, to se musí nechat.
Pomalu jdeme ulicemi zpět k autu a potkáváme překrásnou katedrálu na klasicky Piazza del Duomo.
Všechny nejdůležitější katedrály a důležité stavby se v Itálii nachází z převážné většiny na nějaké Piazza del Duomo.
Tady je katedrála původně postavená v 11. století, ale téměř celá je přestavěná v následujících století, takže z toho 11 toho nezbylo mnoho.
Ještě se zmíním o poslední zajímavé stavbě a tou je templářský kruhový kostel Tempio di San Giovani al Sepolcro.
Maličký kostel kruhového půdorysu působí velmi jednoduše, ale uvnitř je vše moc hezky zpřístupněné veřejnosti včetně původních dochovaných fresek.
Dneska jsme měli jediný cíl, a to koupit vejce. Už jsme byli v několika prodejnách Lidl a zkrátka, vejce nejsou. Mám už pár posledních exemplářů a už nutně potřebuji dokoupit alespoň deset kousků. Vejce potřebuji na pečení a na vaření. Bez vajec neudělám bramborové nebo houskové knedlíky, koláč, muffiny a zavářku do polívky. Jenže, vejce nejsou a nevíme co se to tady děje.
Drobně mi to připomíná dřívější vajíčkové šílenství v době našich Velikonoc, ale teď se ještě ani neblíží vánoce. Nakonec kupujeme vejce v Euro Spin za celkem slušnou cenu, 10ks 1,29 eur. Tvrzení, že máme nejdražší máslo v Evropě bych také lehce poopravila. Dneska jsem kupovala klasické máslo za 1,98 eur což mi dělá okolo 53,50 Kč za 250 gr. Levnější se tady skutečně nedá koupit. Maximálně někdy jen o pár centíků a protože si bereme letáky na akce, tak jsme za 1,5 měsíce neviděli jedinou slevu na máslo. To jen pro představu.
Mimochodem, už v zimě jsem sepsala Jak na nákupy v Itálii a když jsem to teď pročítala, tak je vše aktuální. Jen jsem doufala, že teď na podzim bude zelenina a ovoce lacinější, tak není. Ceny jsou pořád stejně vysoké, sezona tu nehraje žádnou roli.
Dneska parkujeme u další krásné obranné věže, kde jsme se schovali před větrem. Fouká pekelný vítr a jak jsme viděli ve zprávách, tak na naší domovinu se hrne taky pěkná větrná smršť. Držíme palce naše milované Česko a ať jsou avízované škody co nejmenší. Zároveň myslíme a vzpomínáme na přátele v Orlických horách, tam to budou mít asi hodně nepříjemné a jen doufáme, že to ve zdraví přečkáte.
Sluníčko nám stále svítí, ale už je chladněji. Jakmile se dostane za mraky, hned spadne teplota o několik stupňů.
Zítra dojedeme do krásného města Lecce, které si rádi projdeme a pak nás čeká další historická lahůdka a tou je Matera a její prehistorické skalní domy a kostely, opět zapsané na seznamu světového dědictví UNESCO. Mimochodem, dopsala jsem chybějící navštívená místa UNESCO – Itálie a vložené fotogalerie jsou myslím docela slušné.
Včerejší trasa byla: 28 km
Dnešní trasa je: 48 km
