12.10.2017 Peschici - Itálie

Kousek dál, nějakých 17 km je další krásné městečko Peschici, které nám bylo velmi doporučováno, a tak dnešní den je pro naše báječné příbuzné a přátele Milušku a Jiříka, kteří tuto oblast velmi milují.

Nedivím se Vám, je to tu opravdu krásné. Snad se alespoň na fotkách vrátíte na místa, na která stále vzpomínáte.  Tak se pojďte podívat na pár fotek a zároveň nás ostatní provedu místy, která tak dobře znáte.

Peschici je malebné město nad mořem s velmi starým hradem na skále. Hrad je z 15 století, ale už byl tolikrát přestavován, že je dost problém v dnešní budově, která bývala hradem, prvky hradu rozklíčovat.

Každopádně, městečko je kouzelné a stojí za zastávku, nebo jen jak já říkám, stojí za krátkou procházku po vydatném obědě.

Peschici je jak jinak opět v kopci a prastaré schody nás příjemně vedou stranou od jediné silnice, která vede ze strany od moře.

Jinak co říct, krásná písečná pláž a několik možností parkování je dostatečným důvodem se tu zastavit. A pokud ještě ke všemu je počasí tak jako dneska, krásných 24 °C a obloha téměř bez mráčku, není žádný důvod ke stížnostem.

Parkovací automaty jsou už všude vypnuté, ale v létě se tu s bydlíkem dá zastavit jen na parkovištích pro bydlíky. Jinak do centra města je zákaz vjezdu větším autům, ale upřímně, co by tu kdo hledal autem a nedej bože bydlíkem.

Uličky jsou neskutečně úzké a vůbec si nedovedu představit se tady nějak motat. Máme opět výhodu mimosezónního parkování, kdy se dostaneme na místa, kde bychom si v létě ani neškrtli.

Stoupáme nahoru po prastarých kamenných schodech do starého města a řekla bych, že se tu mísí řecké stavitelství v podobě terásek a různých maličkých verand a na chvilku jsem si připomněla i turecké vesnice s jejich křivolakými a nesmírně úzkými ulicemi a kamenným dlážděním.

Tak nějak to na mě hodně zapůsobilo.  Spousta koček je Řecká a několik pejsků je zase vzpomínka na Turecko.

Čestně musím říct, že všichni volně pobíhající pejskové a kočičky jsou velmi dobře živený, což stále bedlivě sleduji. Už taky skladuji v lednici vše, co bychom jim mohli případně dát, ale zatím nebyla příležitost. Samozřejmě jsem ráda.

Je nádherný den a my jsme ve svém živlu. Užili jsme si krásné ráno, krásnou cestu a teď si užíváme krásnou procházku po kouzelném městečku Peschici.

Je tu jednak prastarý hrad, který byl tolikrát přestavován, že už hradem není, ale jakousi budovou na vysokém útesu.

Ovšem, krásný výhled do dáli vynahradí prohlídku hradu postaveného Byzantinci okolo roku 970.

Při potulce uličkami jsme narazili na zajímavý kostel, o kterém jsem si myslela, že patřil pirátům, kteří se tu v dávných dobách hojně vyskytovali.

Jak už jsem se zmiňovala, celá oblast velmi trpěla nájezdy jak dobyvatelů, kteří se tu chtěli usadit, tak pirátů, kteří se usazovat nechtěli, Ti jen loupili a drancovali.

No a když už tu ti piráti byli, proč by tu nemohli mít kostel. Určitě někteří věřícími byli a ulevit si od hrozných hříchů, kterých se dopouštěli asi taky potřebovali.

Při pohledu na vstupní portál, dveře a znak nade dveřmi si jeden nemůže představit nic jiného. Faktem je, že se jedná o Kostel očistce, který je také známý jako „Santa Maria del Suffragio“. Dříve byl používán nedalekým opatstvím jako kostnice.

Na stropě kostela je velký obraz, který představuje "očistu, nebe a peklo", a tam jsou také dvě lebky, kamenná přehrada a další dřevěné dveře, symbol všech "kostelů očistce" a kultu mrtvých. To samozřejmě nemám ze své hlavy, ale pirátský kostel mě strašil v mysli hodně dlouho. Vlastně celé odpoledne.

Dneska stojíme poněkud nepohodlně, u chodníku, ale tady se moc jinde stát nedá, protože všechny parkoviště jsou uzavřené, zkrátka, tady už turisty odpískali. Tak jako všude po celé jižní Itálii.

Nám osobně to nevadí, naopak, protože v sezoně bychom tu takto stát nemohli a za parkovací místa pro nás bychom tvrdě zaplatili. Mimochodem, parkovací automat, u kterého stojíme je již mimo provoz, vypnutý.

Ještě se jdeme projít po pláži a čeká nás večerní martyrium přebírání třídění a rovnání fotek, Zdenda nemá hotové domácí úkoly a já mám studenou plotnu.

Dnešní trasa je: 17 km