5.10.2017 Pescara - Itálie
Zdeněčkovi stále není dobře a střídavě se potí, kašle a vůbec. Takže, naše přesuny jsou krátké. Pomaličku se dostáváme přes oblast Abruzzo do oblasti Molise a před námi je už Apulie, pod ní je Basilicata a na úplném jihu Kalábrie. V Apulii máme několik krásných památek, které si rozhodně nenecháme utéct a určitě si uděláme výlety po Národním parku Gargano. Jenže, my jsme stále poněkud výše a času je dost a dost.
Poprvé jsme za této cesty využili veřejnou prádelnu. Nedávno jsem sem zrovna psala zamyšlení nad cenou prádelen a praním prádla vůbec. Dneska byl převlékací den, to znamená výměna povlečení, pro každého čisté velké osušky do sprchy a opět nové malé ručníky na ruce a tak podobně.
Pyžamka, utěrky zkrátka vše, co už je upocené a ušpiněné jde v průběhu do sušárny, kde prádlo zatím skladuji, než bude prádelna v dosahu. V Itálii je hodně prádelen a většinou jsou dobře k najití na hlavní silnici, kde se dá i slušně zaparkovat. Buď hned u prádelny nebo v nejbližší boční ulici. Prádelny jsou většinou velmi dobře vybavené a na výběr je vždy několik velikostí praček a sušiček. Obsluha je klasiky velmi jednoduchá. Na automatu zvolíme číslo pračky a zaplatíme buď papírovými penězi, nebo kovovými. Nesetkali jsme se s možností zaplatit kartou. Můžeme si obvykle koupit za euro prášek nebo aviváž, pokud nemáme svoje a tady dokonce i pytel na čisté prádlo. Kvalita praček je standardně hodně vysoká. Značky EMG nebo jako tady Elektrolux a všude, kde jsme buď prali, nebo jen okukovali zařízení a ceny, tak všude je perfektně čisto. Dneska jsme použili prostřední velikost pračky na velké ložní prádlo a vše, co jsme měli, jsme tam pohodlně nacpali. Jen pro představu, co vše se vejde do 14 kg pračky. Povlečení na jednu dvojdeku, 4 polštáře + veliké froté prostěradlo (máme klasické dvojlůžko), 3 veliké osušky do sprchy + 4 klasické ručníky, 10 utěrek, 2 župany, 4 pyžama, kraťasy, trička a světlé ponožky. Zbylo ještě dost prostoru a bývala bych tam mohla dát ještě pár kusů většího prádla.
Sušička skvěle vše usušila v jedné várce do perfektního stavu. Jen jsem na chvíli nechala prádlo na posteli vydýchat a už jsem ho mohla uklízet. Jak už jsem se zmiňovala, není problém mít špinavé prádlo v nějaké tašce, nebo pytli, ale co je problém, že není kde ho skladovat. Skříňky se postupně vyprazdňují, ale nelze je pro změnu postupně plnit našpiněnými kusy. Zkrátka, je to takový věčný boj s místem a hlavně, jak je patrné, je to i poměrně drahý špás.
Samozřejmě, toto jsou informace pro ty, kteří jedou na delší dobu jak dva až tři měsíce. Pokud bych věděla, že se za tuto dobu vrátím domů a tam vše pohodlně vyperu, určitě bych to neřešila na cestě, ale je pravda, že pokud se přihodí situace a jeden člen posádky omarodí chřipkou a propotí za noc komplet povlečení a několik pyžam, tak pak je nutné prádelnu najít a vše vyprat. Potom se může takováto informace hodit.
Dojeli jsme do Pescary, která není ničím výjimečná a ničím zajímavá. Zdenda si šel lehnout a já jsem jen okoukla pláž a okolí.
Pescara je ryze turistické, poměrně mladé město a okolo nás je les paneláků s ohromnými balkony a terasami. Jsou to většinou malé byty, které hodně slouží k pronájmům a teď už je jich valná většina zazimovaná. Je to zajímavé, v Itálii padne říjen a vše končí.
Všechny plážové bary jsou zavřené, uklizené a připravené na dlouhou zimu. Dneska jsme měli opět příjemných 25°C což je u nás krásné léto, ale tady je už hluboký podzim, kdy skoro všichni už chodí ve svetrech a teplých bundách.
Dnešní trasa je: 34 km
