28.12.2017 Sicilská mafie - Sicílie

Máme svátky klidu a míru, a to je myslím, důvod k malému a krátkému zamyšlení nad Sicilskou mafií. Každý se setkal se slovem mafie a téměř každý toto slovo spojuje s kriminalitou, zločinností a brutalitou. Jistě, je to do velké míry oprávněné, ale bylo by dobré se zamyslet nad tím, jak vlastně vznikla, proč vznikla a je opravdu tak opovrženíhodná?

Přečetla jsem několik článků a historických pramenů pojednávajících o Sicilské mafii a je zajímavé, že to málo co bylo zveřejněné od sebe navzájem opisuje a jen tu a tam si přidají nějakou novou informaci.

Nečiním si žádný nárok na uznání pravdivosti toho, co píšu, čerpala jsem z veřejných zdrojů, ale vzhledem k tomu, jak mafie funguje, nemusí tyto zdroje být úplně pravdivé, relevantní.

Pusťme se do toho.

Sicílie byla vždy velmi chudý a tvrdě zkoušený ostrov, kde se vládcové střídaly jako svatí na orloji a nebyl zrovna životním rájem Sicilanů.  Přeskočím invazi Arabů z roku 831 po které se konečně začal na ostrově rozvíjet obchod, zemědělství a rolnictví, a tak se Sicílie stala velkým lákadlem pro další, následné dobyvatele. Máme tu Normanďany, německý rod Hohenstaufenů, císaře Svaté říše římské a po nich Francouze, rod Anjuonuvců, španělské Aragoňany a Rakušany. Až španělská větev Bourbonů sjednotila Sicílii s Neapolským královstvím a vzniklo Království obojí Sicílie. To už se pohybujeme v letech 1640 a i sem můžeme zasadit největší rozkvět mafie.

Podle odborníků první začátky organizace, která je dodnes obestřena tajemstvími a mýty, spadají do 12. století, kdy byly vytvořeny tajné spolky, které bojovaly proti vládě Svaté říše římské. Jiné prameny ukazují na období vlády Burbonů, každopádně vše směřuje k útlaku zemědělců, kteří žili v ohromné bídě a neměli nikde žádné zastání, dovolání a o ochraně se nedá hovořit už vůbec. Majitelé téměř veškeré půdy žili jinde, ve Španělsku, ve Francii nebo na severu Itálie a potřebovali někoho, kdo bude dohlížet na latifundiích na pořádek. Tak vznikly gabellotti neboli zprostředkovatelé, kteří vlastně fungovali jako u nás správci panství. Zároveň vybíraly daně a byli jakýmisi sprostředkovateli mezi vlastníky a zemědělci. Jejich moc nad oblastí jim brzy vynesla značné bohatství a jednotlivé správce – gabellotti spojovaly stejné cíle a brzy se staly zvláštní privilegovanou třídou. Všechny rodiny byly vázány určitými kódy chování, cti a vytvořily polo formální organizační strukturu.  Jak majitelé odcházely a nový přicházely, gabellotti zůstávali a stále rozšiřovali svůj vliv. Bylo jen na jejich zvážení, zda jako gabellotti budou nebo nebudou podporovat nové majitele, a hlavně jak a do jaké míry.

 V tuto chvíli je potřeba si uvědomit staletou propast mezi Sicilany a zástupci moci. Nikdo tuto propast nepociťoval více než chudí zemědělci, kteří museli v otřesných podmínkách dřít na cizí majitele bez možnosti si dokoupit kus půdy anebo se osamostatnit. Nikdo jim nepomohl, nikdo se jich nezastal a gabellotti se začali pozvolna přetavovat v samozvané soudce, kterým se říkalo amici – přátelé, nebo také uomini ďonore – čestní lidé. Slovo mafia má pravděpodobně kořeny v arabském slovu múafáh a znamená mnoho věcí – ochrana, dovednost, krása, schopnost anebo také bezpečnost. Po dlouhá staletí ztělesňoval "mafioso" jedince, jenž za každých okolností čelí bezpráví, nikdy neustupuje zlu a vždy chrání svou čest, i kdyby musel v jejím zájmu zabít druhého člověka.

Pomalu se dostávám ke dvěma větvím, odnožím „mafie“ a tou je Sicilská a Neapolská mafie. 

Kořeny, z nichž vyrůstala bezohlednost, krvelačnost a ctižádostivost všech mužů, kteří se nějakým způsobem svázali s jednou z těchto organizací, musíme hledat ve dvou tajných bratrstvech, která odpradávna působí v okolí Neapole a Palerma, starobylých měst u Středozemního moře. První z nich byla "la Camórra", druhou pak ctihodná společnost zvaná "la Mafia". Tyto dvě organizace našly vynikající podmínky k rozvoji právě v těchto městech. La Camórra nás momentálně nezajímá, o té si řekneme až navštívíme Palermo, nás v tuto chvíli zajímá Sicilská La Mafia.

Přijímání do Mafie se v minulosti dělo rituálním způsobem. Podmínkou pro přijetí bylo prokázat nebojácnost v boji dvou osob, ale to je hluboká historie, která s dneškem nemá co dělat. Odvaha a odhodlanost byly ceněny více než zručnost a rafinovanost. Chybějící vědomí státnosti bylo nahrazeno vědomím příslušnosti k rodině, ke klanu. Účelem Mafie od poslední třetiny 19.století již nebyla loupež a krádež, ale moc v kontrolovaných regionech, nezávislost na státní moci a jejích zákonech. Mlčenlivost (omerta) se stala nejen povinností, ale i ctí rodiny. Proti vrahům a jiným zločincům nesmí vypovídat ani poškození či jiní očití svědkové.

Na počátku 20. století ovládala mafie celý západ ostrova. Podléhaly jí městské rady, dosazovala vedení podniků, rozhodovala o hospodaření statků. Příkazy mafie se rovnaly zákonu.

Tak jak organizovaný zločin v průběhu desetiletí bujel a sílil, pronikal mafiánský životní názor Sicilanům stále více do krve. Staletí poroby zanechala v podvědomí lidu své stopy. Ke každé výkonné moci, dané zákonem, se stavěl s nedůvěrou a odporem. Ten, kdo se protivil vládě zasluhoval úctu, ten, kdo vládě vzdoroval, si vysloužil uznání. Klasický "mafioso" byl člověk jistých, předem stanovených kvalit, jenž neochvějně hájí práva svá i práva své rodiny před dotěrným a všetečným státem. Chybějící vědomí státnosti bylo nahrazeno vědomím příslušnosti k rodině, ke klanu. V palermském dialektu označuje slovo Mafia hrdost, sebevědomí a jistotu.

Sociální podmínky tehdejší Sicílie byly pro takový vývoj nesmírně příznivé. Mafie bezezbytku splňovala představu lidí o tom, jak má fungovat státní správa. Zabezpečovala služby, které vláda nemohla nebo nechtěla zajišťovat. Mentalita typického Sicilana byla navíc takovému typu zřízení historicky nakloněna. Mafie nabízela přesně to, co prostý člověk hledal.

Hlavní postavou v hierarchii rodiny byl Capo neboli Don, hlava rodiny, vykonavatel a dohlížitel na dodržování pořádku a daných pravidel v dané lokalitě, kterou historicky ta která rodina ovládala a vlastnila. Skrze podřízené poradce a vojsko právě on zajišťoval obchodníkům a rolníkům smlouvy a staral se o jejich splnění a naplnění, půjčoval peníze lidem, které odmítaly banky, vystupoval jako "ochránce" obchůdků a hospůdek, vybíral daně z loterií a poplatky od trhovců, dohazoval ženichy svobodným matkám, trestal znásilnění a nevěrné záletníky.

Sicilská mafie má svou základnu v Palermu a její další silná místa jsou v sicilských provinciích Trapani a Agrigento.

Účelem Mafie od poslední třetiny 19. století již není loupež a krádež, nýbrž absolutní moc v kontrolovaných regionech, nezávislost na státní moci a jejích zákonech. Sicilské mafiánské rodiny jsou seskupeny v okresech, které jsou kontrolovány provinciálními komisemi. Meziprovinciální komise, která se skládá z představitelů každé provincie, je umístěna v Palermu a kontroluje jak mezinárodní, tak i domácí činnosti sicilské mafie. Italské úřady odhadují, že na Sicílii je v současnosti asi 5000 členů sicilské mafie a v USA je údajně až na 3000 jedinců, kteří jsou na sicilskou mafii napojeni.

Sicilská mafie – hierarchie

1.         Capo di Tuti capi – (Don)

2.         Consigliere – (Kancléř nebo poradce)

3.         Sotto Capo – (Podšéf)

4.         Caporegime – (Šéf skupin nebo kápo)

5.         Uomino D'onore – („Čestný muž“)

Snažila jsem se tak nějak lidsky poskládat z toho mála veřejných informací malý obrázek o tom, jak vlastně Sicilská mafie vznikla a proč. Je už na každém, co si z těchto informací vezme a jak bude pohlížet na mafii jako takovou. S ohledem na velmi omezené zdroje, na velmi bujnou představivost sdělovacích prostředků bych nebyla až tak přísná. Miluji knihu Mario Puzzo Kmotr a s ohledem na to, že kniha byla psaná velmi dlouho a opírá se o mnoho skutečností, které se skutečně staly, bych všem, kdož se o mafii zajímají velmi doporučila si jí přečíst.

Samozřejmě jsem nezapomněla na další odnože mafie jako je Cosa Nostra operující na Americké půdě s asi pro nás nejznámějšího hlavu chicagské mafie Al Caponeho. Dále je nechvalná Ruská mafie, která si moc úcty nevydobyla, Triády v Číně a Jakuza v Japonsku, ale to není předmětem mého dnešního zamyšlení o Sicilské mafii.