20.12.2017 Porto Empedocle - Agrigento - Sicílie
Noc byla poněkud bujná. Vedle nás stojí dva velké náklaďáky, ale bohužel s posádkou a té byla v noci zima. Takže si průběžně přitápěli motorem a pravidelně se střídali v startování, zahřívání a topení motory.
Když už konečně v šest ráno odjeli, tak hned pod námi je samozřejmě dům, z kterého se vyklubalo docela slušné hospodářství. Několik černých prasat se volně pohybuje po zahradě a zřejmě po ránu nejsou dobře naložená do toho hejno slepic s několika kohouty, kteří spustili ohromnou kakofonii a je definitivně po spánku. Zdenda spokojeně dospává ráno, nechápu, a já mohu tak akorát udělat pár fotek probouzejícího se dne. Odjíždíme směrem na Agrigento, kde se máme setkat s kolegy. Jedněmi i druhými.
Jednak se Standou a Evou z vnitrozemí a měli by se ukázat i Jirka s Růženkou, které jsme pro změnu potkali až na Sicílii. Tak uvidíme, jak se sejdeme. Dopoledne už volá Standa, že jsou v Agrigentu a místo, které jsme vybrali, nebo spíše, které Zdenda vytipoval se jim zdá špatné. Nevíme, Zdenda místo našel na Google mapách a jak už jsme dávno zjistili, že někdy se skutečnost opravdu hodně liší. Vlastně, všechno je jinak. Už jsem se o tom tady několikrát zmiňovala. Pokud jedeme na místo, které neznáme, a těch je valná většina, tak se Zdenda hodně věnuje plánování trasy a plánovaní místa kam dojedeme a kde bychom měli stát na noc. Máme zásadu, že místo na noční stání se zásadně nesmí hledat potmě. To pak může být velký problém.
I na to nám slouží zakoupený internet, protože je potřeba se přihlásit na Google a s panáčkem si projet na mapě trasu. Jenže, ani tak není úspěch zaručen, protože se ukáže, že na místě, kde nic nestálo a bylo velké parkoviště je postavený dům, nebo parkoviště je ohrazené a placené, nebo parkoviště se změnilo pro stání pro bydlíky a v zimě je uzavřeno, nebo se i v zimě platí jen za stání na štěrku.
Zkrátka, i dva měsíce staré fotky na Google mapy mohou být pekelně staré a už neodpovídají realitě. Zrovna nedávno jsme viděli na našem vytipovaném večerním stání camp pro bydlíky a hned vedle velké parkoviště, kde jsme měli v plánu strávit nos a možná den a když jsme tam přijeli, nebylo na místě nic kromě pár nefunkčních stojanů na proud, kupodivu funkční toalety, nepřeberné množství vodovodních kohoutů s hadicí na natankování vody do nádrže. Funkční!
Zatím co jsem probírala noční a ranní šou, prohlédli jsme si zbývající kus sicilského vnitrozemí. Projeli jsme si kousek pohoří Monti Erei a jsme už na předměstí Agrigenta.
Agrigento je na Sicilské poměry poměrně velké město, nějakých 57 tisíc obyvatel, ale je ohromně roztažené podél pobřeží.
My bychom tady měli strávit svátky a po Novém roce se zase rozjedeme každý svou cestou. My se vrátíme na sever a budeme pokračovat Palermem a dál na západ. Kam pojedou ostatní, nevím. Jirka s Růženkou už určitě domů a Standa s Evou tu plánují být měsíc. Takže si Sicílii pěkně projedou.
Jedeme se hned podívat na vytipované místo, ale bohužel, opravdu je to pro nás nevhodné. Místo by to bylo pěkné, na molu, osamoceně a dalo by se tu příjemně rybařit, kousek od historického Agrigenta, ale neskutečné množství odpadků nás opravdu přesvědčilo, že i kdybychom si udělali úklidovou brigádu, tak do Nového roku by bylo o zábavu postaráno. Je to ohromná škoda. Nakonec jsme pro nás objevili pohodlné stání kousek za Agrigentem.
Uvidíme, jak tu dlouho vydržíme a jak dlouho nás tu bude tolerovat místní policie.
Problém je, že Standa má za sebou velký vlek s autem a už je dost dlouhý.
Najít příjemné a pohodlné místo pro nás na pár dnů je drobet oříšek.
I tak jsme si udělaly s Evou malou brigádičku a uklidili na zemi vše co bylo okolo nás. A máme čisto.
Dnešní trasa je: 78 km
