14.12.2017 Sant'Agata di Militello - Sicílie

Máme další krásný den za sebou. Předpověď na následující není nic moc, a tak si užíváme sluníčka, dokud svítí a je teplo.

Hned po ránu je 18 °C, což je úžasná teplota. Musím říct, že v teplotách zatím vedla zimní Kréta a Peloponés, ale tady je to podle mne, mnohem teplejší a příjemnější. Na Krétu jsme ale přijeli ještě o pár dnů později, ale také před Vánoci, takže si na porovnání ještě pár dnů počkám, to abych Krétě nekřivdila.

Je zajímavé, jak strašně rychle zapomínáme a jen matně si už pamatujeme, jaké to bylo před rokem, přede dvěma. Jsem ráda, že jsme začali dělat tyto stránky, protože si můžeme nalistovat Krétu a hned víme, jak bylo a nebylo. Teď to ještě jde, ale za pár let díky spoustě míst a hromadě zážitků už nebudeme vědět, jestli to bylo v tom a tom roce, nebo v městě. O měsících ani nemluvím.

Sicílie je, jedním slovem, nádherná. Bella Sicília. Hodně celému dojmu nahrává divoké pohoří kolem dokola pobřeží, kudy zatím projíždíme, ale podle mapy by to mělo být na celém ostrově podobné. Řekla bych, že je to tu mnohem čistší než na jihu Itálie.

Není tu takový příšerný nepořádek a nevyužívají se tu tolik různé zákoutí k okamžitému vytvoření divoké skládky. Italové jsou v otázce pořádku hodně zajímavý. Kolega Petr napsal, že je udivující, jak si Italové dokáží tak nádhernou zemi zaneřádit. Musím s Petrem plně souhlasit.

Přitom vidíme, jak se soustavně popelnice vysypávají, jak jezdí malá auta a vysypávají malé odpadkové koše na pěších zónách a u pobřeží.  Italové umí odpad třídit a třídí jich opravdu hodně. Tady fungují plastové nádoby, všichni je mají stejné, na tříděný odpad a tu nádobu, koš s víkem, jen dají v určitý den přede dveře a městská služba odpad sveze.

Takže jak jedeme, tak vidíme, že dneska je to o plastech a všichni mají venku před domy nádobu té dané barvy.  Takže, není to o tom, že by neuměli, ale stále je tu mnoho lidí, kteří nechtějí. Myslím, že na Sicílii není tolik těch, kteří nechtějí, a proto je tu mnohem čistěji a řekla bych i krásněji.

Jediné, co mě mrzí je, že ulice jsou tu podle mého soudu jaksi těsnější, a i silnice mezi městečky jsou taky mnohem užší, než je běžné a tak jsem se ještě nedostala k řízení. Bojím se, že se na silnici s protijedoucím autem nevejdu. Bohužel, i Zdenda mi potvrdil, že průjezdy městy jsou drobet náročnější, co se týká šířky silnic. Není to tedy jen můj optický klam, ale opravdu jsou pro mne další lekce v řízení zatím nereálné.

Když ještě vezmu v potaz, jak tu všichni parkují, jak si nikdo nedělá vrásky se zaparkovaným autem, který kouká půlkou do silnice, protože si majitel jen došel do pekařství pro bagetu.

U nás by se všichni utroubili, ale tady to je v klidu. To, že se zastaví doprava v daném místě, protože auto se musí objet a v protisměru jedou auta, je jaksi normální, protože to tady dělají všichni a všichni si parkují, jak potřebují a tím i oni za chvíli také překážejí jiným.

Tím pádem se stávají městečka pro větší auta velmi obtížně průjezdná. Na druhou stranu, potkali jsme ohromnou cisternu s naftou a když ta se tu dokáže proplést, tak snad už všichni, kromě mě. Z mého pohledu je to úžasná podívaná a jen nevěřícně kroutím hlavou, co vše je na silnici možné. Zdenda je díky své profesi absolutní kliďas a já si to pro změnu ze sedadla spolujezdce ohromně užívám.

Dnešní trasa je: 17 km