12.12.2017 Olivieri - Sicílie
očasí se skutečně umoudřilo a je nádherně. Pokud se schováme před větrem, tak je na sluníčko úžasné teplo.
Ve stínu je okolo 20 °C a na slunci se teplota škrábe k 26 °C, což už je na plavky, ale jak už jsem se několikrát zmiňovala, tady je to teplo trochu jiné. Je z něj cítit syrovost a chlad. Rozhodně to nemá nic společného s našimi letními teplotami.
Tady je to v uvozovkách, vedro, úplně jiné. Příjemné. Nanosili jsme si křesílka za auta, udělali vozovou hradbu a je nám dobře. Všichni se opalujeme a povídáme si co je nového na cestách a necestách.
Pár kilometrů od nás je na vysokém ostrohu na skále Tyndaris, klášter, kostel a maličkém městečko a pod ním je sice úzký, ale velmi dlouhý písečných výběžek kam jsme se s Růženkou a pejskem vypravily na výlet.
Je to moc parádní procházka, nějakých 5 km jedna cesta a pokud se jde po kamínkách pobřeží, je to i docela náročný výšlap.
Kupodivu je to celé doprovázené moc hezkou pěší stezkou, která je čistá, bez nepořádku a udržovaná.
Pánové se věnují rybaření a taky si užívají krásný den.
Za námi se tyčí jak pohoří Monti Peloritani a Monti Nebrodi. Domnívám se, že jsme na místě, kde se tato pohoří stýkají.
Podle mapy jsme moc nerozlouskla, které to pohoří je vlastně za námi. V jádru je nám to jedno, protože hory které jsou za námi a jsou moc pěkné. Zkrátka, jsme na překrásném místě a obecně bych řekla, že nás Sicílie zatím ohromně překvapuje.
Svojí krásou, divokostí, přírodou, lidmi, čistotou. Překvapuje nás nádherné moře, pobřeží, příjemně nás překvapuje množství veřejných pítek a hlavně, možnost volného parkování. Míst, kde se dá stát na den, dva a i na déle je nepřeberně. Samozřejmě, musíme brát v úvahu dobu, kdy tu jsme. To je stále stejné. V zimním, mimosezonním období je mnohem snazší stát na krásných místech než v létě, kdy je tu přetlak karavanistů a bydlíkářů. V létě jsou funkční kempy a samozřejmě je tendence všechny nasměrovat do kempů, protože několik bydlíků dokáže ucpat malé parkoviště, kam by se vešlo mnohem více osobních aut.
Další problém je s bydlíky, kteří nerespektují pravidla stání na divoko a rozloží se asi tak jako dneska my a pak se nemůžeme divit, že nás druhý, vlastně, třetí den přijela policie velmi slušně upozornit, že kemp je kus dál. Faktem je, že kolegové už tu sami stáli taky tři dny a policie projížděla několikrát denně.
Takže, je s podivem, že nás nepřijeli upozornit mnohem dříve. Policie se spokojila s vysvětlením, že ráno odjíždíme a jedeme dál a nechala nás v klidu.
Jirka s Růženkou odjeli do města na nákup a zítra už bychom se měli zase rozjet každý svou cestou. Bohužel, stane se, že podloží je příliš písčité a měkké a bydlík neunese.
Jirka měl tu smůlu, že najel na takové nebezpečné místo a o zábavu na celé odpoledne je postaráno. Kameny pod koly byly málo, a tak kluci museli heverem vyzvednout kola a ty vypodložit.
S Růžou nosíme kameny na vypodložení a na pláži jsme našli prkýnka, která pomohla nejvíce. Je otázkou, co by pomohlo více, jestli naviják nebo jak kolega poslal odkaz na nafukovací vak, který nadzvedne část auta, a to je pak možno vypodložit.
Nebudu zde dělat reklamu výrobku, kterému nedůvěřujeme a který neznáme. Jedná se o vak, který se napojí na výfuk a nafoukne. Vak je typizován do 3 t nebo do 4 t. Do 3 t je slabý a do 4 t už velmi drahý. Recenze, které jsem pročetla mluví i o případu zničení plastů na autě a s ohledem na to, že jsme celý z plastu, tak to nebude asi to, co bychom potřebovali.
Naviják jsme hodně zvažovali, a tak jako u několika jiných věcí jsme se rozhodli, že jej pořídíme, až jak se ukáže, jestli je opravdu potřeba. Už několikrát se nám osvědčila centrála a velmi kvalitní nabíječka.
Už párkrát jsme si sami dobíjeli startovací baterky a několikrát jsme vypomáhali a dobíjeli baterky někomu jinému. Takže jsme se shodli, že spíše než nějaký nafukovací vaky a možná i navijáky je důležitější v klidu zvážit možnosti a v klidu rozvážit, jak auto vysvobodit.
Nedělat zbytečné a unáhlené rozhodnutí a nesnažit se auto za každou cenu vysvobodit z písku vlastní, motorovou silou. Hned a okamžitě. Nesnažit se rychle se honem, honem vysvobodit a vyjet. Riskujeme zničení spojky, zničení plastů a zničení mnohých jiných věcí, které jsou na obytném autě velmi drahé.
Někdy je na zváženou, jestli není lepší rovnou jít a sehnat traktor, nebo jakoukoliv silnou pomoc. Jsme v zemědělském kraji, kde traktory a různé traktůrky jsou skoro v každé druhé zahradě.
Jirku se podařilo vysvobodit, a to je důvod k pořádné, i když plánované grilovačce. Jirka s Růženkou si sebou vezou větší gril na plyn, a tak se pouštíme do bramboráčků a obalovaných Gordon blů, dále do pivečka a vínka. Samozřejmě velkým tématem večera jsou příhody z vyprošťování všeho možného.
Máme další nádherný den za sebou. Sice trochu náročný, ale krásný. Příjemný, plný sluníčka, a pohody. S Růženkou a Jirkou bychom se měli setkat až na Vánoce v Agrigentu.