12.11.2017 Matera - Itálie

Přespali jsme na vyhlídkovém parkovišti naproti Mateře a doufáme, že se počasí umoudří a bude sluníčko.

Ovšem po ránu je mlha, že z Matery vidíme jen pár krajních domů. Předpověď je optimistická a není důvod nevěřit tomu, že po desáté sluníčko skutečně vyjde.

Přejíždíme jen pár kilometrů do města, kde se samozřejmě nedá stát v nějaké kloudné vzdálenosti od sassi.

Zdenda vytipoval stání u hradu, kde skutečně můžeme pohodlně stát u silnice ve společnosti výletního autobusu.

Stejně tady nechceme zůstat na noc a to, že stojíme dost z kopce nám nijak nevadí. Hrad je v rekonstrukci, ale ten dneska není naším cílem, my míříme do skalních kamenných domů vytesaných v jeskyních a na útesu.

Máme krásný den a zatím co si budeme prohlížet starou Materu, řekneme si pár i udivujících informací a tomto nejpozoruhodnějším italském městě.

O Mateře se říká, že je to jedno z nejstarších měst na světě. Zdejší slavné sassi, jak jsou nazývané kamenné domy vytesané v jeskynních jsou obývané už v prehistorických dobách a vlastně zde bydleli lidé ještě v padesátých letech minulého století, ale o tom později.

Klasické přírodní jeskyně si lidé přizpůsobili k bydlení a časem zregulovali tok vody a splašků.

Nejdříve ovšem vzniklo město, které je dneska nad jeskyněmi a až po tom, co se město rozrostlo, chudí lidé, kteří neměli prostředky na zakoupení půdy na výstavbu nebo na zakoupení domu začali postupně obydlovat jeskyně.

Matera byla velmi dlouhou dobu hlavním městem celé oblasti Basilicata a kolem let 1663 to bylo velmi bohaté a blahobytné město.

Začátkem 19. století vedl neudržitelný růst obyvatel k znovu obydlení jeskyní, které už dávno a dávno k tomuto účelu nesloužili.

V jeskyních žili lidé v nesmírné chudobě společně s dobytkem a nebylo výjimkou, že rodina měla i šest dětí a všichni žili v jedné nebo ve dvou jeskyních. Tím, jak rostl počet obyvatel, obydlovali se jeskyně zcela nevhodné, a i to samozřejmě mělo vliv na 50 % dětskou úmrtnost. Příšerná situace, kdy děti houfně žebraly na ulicích města, kdy pod domy města žily v dírách v zemi velké rodiny na hranici totální bídy. Největší hrozbou byla malárie, která si vybírala ohromnou daň mezi těmi nejchudšími obyvateli.

Neudržitelná situace donutila úřady k výstavbě sociální státních bytů, kam byli násilně přestěhovaný obyvatelé kamenných jeskyní.

Na konci padesátých let minulého století bylo v první vlně přestěhováno 15 tisíc obyvatel. Ohromné množství lidí nuceně změnilo domovy.

V roce 1993 byly sassi prohlášeny za světové dědictví UNESCO. Je ironií, že příšerná bída se změnila v hlavní turistickou atrakci Basilicaty.

My se procházíme po už neobydlené části města a je zajímavé, že tam, kde jsou vlastně ty jeskynní obydlí, tak tam skoro žádný návštěvníci nedojdou.

Jistě, původní staré město je mnohem hezčí, je opravdu krásné, ale my sem přijeli hlavně kvůli jeskynním obydlím.

Sassi, už jsem několikrát použila toto podivné slovo, tak je to název pro skalní obydlí, pro obydlí vytesané v přírodních jeskyních do skály na útesech nebo jen ve svazích roklí.

Rokle v Mateře jsou plné přírodních jeskyní a pod svrchní tvrdou kamennou slupkou je velmi tvárný pískovec, vápenec či co to je za horninu.

Matera je překrásná, trochu jiná, než jsme si už zvykli, ale opravdu má své úžasné kouzlo. Přesto, že je podzim a zima na spadnutí, spousta místních si sem přijela dát velký rodinný oběd.

Jsou tady malé restaurace, kam bychom se jednoduše nevešly. Zřejmě to jsou vyhlášené podniky se skvělou kuchyní, protože všechny stolky jsou obsazené do posledního místa.

Dneska mám narozeniny, je mi krásných 25 let a to je důvod k malé oslavě.

Už dlouho si slibujeme dobrou italskou kávičku na pěkném náměstí, na sluníčku, ale nějak nebyla příležitost.

Tak dneska je to vše pohromadě. Krásné náměstí, sluníčko, pohodička a káva je klasicky výborná a silná. Zdenda si dává tradičně kapučíno a já presíčko, ale velké.

I tak je to náprstek, který si musím trochu zředit. Je to barbarství, ale srdce mám jenom jedno.

Ještě se touláme uličkami starého města. Je tady ohromné množství maličkých kostelíků a větších kostelů, spousta krásných maličkých domů, zákoutí a terásek.

Materu bych vřele všem doporučila a pokud se dostaneme až sem do Basilicaty, tak Materu by si rozhodně nikdo neměl nechat ujít.

Pokud se obloukem vyhneme sídlištím a modernější výstavbě, je to záležitost na půl dne a budeme odměněni nádherným zážitkem.

 Kdyby byl zájem, tady jsou souřadnice na stání zhruba jeden kilometr od vstupu do starého města, do původní Matery.

Večer se vracíme na vyhlídkovou plošinu, kde jsme opět sami a je nám dobře.

Udělala jsem pár chlebíčků z opečeného toustové chleba a vytvořených pomazánek, trocha oliv a náhodně jsem koupila v akci 20 měsíční Parmazán za úžasnou cenu 7,5 eur za kilogram. Takže trocha slavení, pohodičky a spousta lásky.

Přejeme všem krásný podzimní večer.