9.11. 2017 Taranto - Itálie

Taranto je ohromně zajímavé město a abych byla spravedlivá a neukazovala jen to hezké, tak se tady můžeme podívat i na to, jak a v čem se tady žije, bydlí a pracuje. Taranto je velmi staré město a váže se k jeho historii vzniku jedna velká zajímavost.

Taranto bylo založeno v 706 př.nl Dorianskými řeckými přistěhovalci jako jedinou Spartskou kolonií. Zakladatelé města byli Partheniae, synové panny, synové neprovdaných sparťanských žen a Perioeci což byli svobodní muži, ale už to nebyli občané Sparty.

Jednalo se o mimomanželské svazky, které byly výjimečně povoleny ze strany Sparťanů, aby se zvýšil počet vojáků a spartským ženám mužů. Jen obyvatelé Sparty se totiž tenkrát mohli stát vojáky a díky různým válkám se Spartě vojáků jednoduše nedostávalo.

Klasické zvyšování porodnosti, populace a tak podobně. Později se karta obrátila, výjimka byla zrušena a synové počati v dobré víře museli Spartu a Řecko opustit navždy. Věštkyně v Delfách poradila vůdci vyhnaných mužů Phalanthusovi jako nový domov jakési Taranto, které sice popsaly, ty věštkyně, kde by se asi tak mělo nacházet, ale ještě tam nebylo. Vyhnanci tedy přišli do Apulie a založili tady město které pojmenovali Taras. Taras byl synem řeckého boha moře Poseidona a místní nymfy Satyrion.  Toto není báje, ale skutečnost. Teda, alespoň tak praví vědci, učenci a historici.

Jak je vidět na mapce, tak Staré město Taranto leží na ostrově a s pevninou je spojené mosty.

Dříve to bylo velmi živé a prosperující město s neskutečně úzkými uličkami. Jelikož se jednalo o velmi malý ostrov, tak domy jsou tu už vyšší a uličky uzoučké.

Úzké ulice byly tak stavěné vyloženě úmyslně. Hlavním důvodem byla obrana města. Pokud už se nepřítel dostal do města, tak téměř neměl šanci.

Úzké uličky se skvěle bránily a hlavně nesmírné množství slepých uliček dokázalo útočníky zmást a místní obranou pohodlně pobít.

Tak tady vyrostlo mnoho paláců a kostelů, ale většina je už v totálně dezolátním stavu. Jak píše průvodce Lonely Planet, město je ostuda a hanba Itálie. A to průvodce nebývá tak příkrý ve svých místopisech.

Na nábřeží se dá skvěle a pohodlně parkovat, je to příjemné stání ve společnosti rybářů, kteří se chystají na odjezd na moře. My jsme si prochodili a dost probloudili snad všechny uličky a nestačíme se divit.

Jen co musím říct a co se mi ohromně líbí a místní mají u mě velkou pochvalu, tak je to za to, jak se tu starají o toulavá zvířata.

Pejskové a kočky mají všude možně misky s jídlem a vodou. Množství jídla ani nesnědí a všechna zvířata jsou pěkně živená, neviděli jsme jediné hubené zvíře. Obávala jsem se toho, že tady budou žebrající tuláčkové, chudáci a já jim nebudu mít co dát. Máme v plánu koupit pytel granulí, ale zatím to stále odkládám, neměla bych je komu dát. Je to dva dny, kdy jsem nabídla uvařené kosti a kůže, zbytky z kuřecí polévky pejskovi, který se mi zdál potřebný. Pejsek přišel, očuchal, vzal si kousek kůže, jen aby se neřeklo a odkráčel.

Máme štěstí, je opět krásný den a my jsme si prohlídli Staré město Taranto za pěkného počasí. V tak těsných uličkách je to stejně jedno. Tady je temno stále.

Taranto je velké 200 tisícové město, ale to se rozkládá na pevnině, kde jsou poměrně hezká, moderní sídliště, ty jsou na okrajích a starší zástavba je v centru směrem k moři. Taranto má ještě jednu zajímavost.

Mělo velmi schopnou radu města, zastupitele, kteří před pár lety dokázali, nepozorovaně zpronevěřit téměř celý rozpočet města. Jednalo se tenkrát o 357 mil. Eur a na vše se přišlo, až když se město dostalo do platební neschopnosti vůči všem dodavatelům. No a pak tu ještě měli velký problém s toxickým ovzduším a tak podobně.

My jsme si zatím prohlédli Staré město a vracíme se do přístavu. Večer se na nás přijela podívat místní policie, okoukla a odjela. Máme nad sebou městskou kameru, v přístavu na dostřel je vojenský křižník a tak jsme v absolutním klidu.

Dnešní trasa je: 17 km