22.1.2017 Porto Viro - Itálie

Máme zloděje!  V noci na dnešek, Zdenda vartoval a hlídal si svoje muffiny.

Večer jsem mu upekla nové, čokoládové, protože je měl slíbené a vlastně ani neochutnal. Já jsem šla spát a Zdenda se usadil v obýváku u filmu, nastražil kameru, co máme na předním skle, nasvítil a hlídal. Byl přesvědčený, že zloděj přijde znova, tou samou cestou a měl pravdu, kolem půlnoci to začalo.

Přestože jsme vše prohlédli a díru z motoru dovnitř do auta nenašli, přišel k nám zloděj v podobě hnusného potkana, krysy. Až když jsem to viděla v kameře, udělalo se mi z toho nanic. Fuj, příšerný zážitek. Krysa objevila nějakou skulinu a dostala se v pohodě dovnitř do auta. Zdenda jí samozřejmě vyhnal a okamžitě jsme přejeli jinam, protože jak už se jednou naučila, tak přijde znovu a do rána vartovat nemá smysl.  Jediné, co mě utěšuje, je, že krysy jsou veskrze inteligentní, čistotná zvířata, příkladně pečující o své potomstvo s neskutečnou schopností adaptability a přežití v nejtěžších podmínkách. To vše ovšem neznamená, že bychom s nějakou, byť velmi schopnou krysou hodlali žít.

Jakmile bude možnost a trošku se oteplí, musí Zdenda rozebrat celou palubovku a podlahu u řidiče a objevit díru, kterou se nám zatím objevit nepodařilo.  Zkoušeli jsme sundat ty největší plasty a za tmy dutiny prosvítit zvnitřku a z venku, jestli někde na konci tunelu neuvidíme světýlko, tak bohužel. Neviděli jsme nic. Dírka může být velmi malá, a jak jsem se dočetla, krysa k průniku do prostoru potřebuje skutečně minimální otvor.

Bude to boj, najít otvor, kudy se k nám dostala. V životě by mě nenapadlo, že auto nebude od motoru utěsněné tak, aby se cokoliv k nám dovnitř nemohlo dostat. Maličké myšky, lasičky apd., které dokáží nadělat v autě ohromnou škodu. Vůbec si nedovedu představit myš, která se nám dostane třeba do papírového vedení topení, nebo naší dvojité podlahy. To je na rozebrání půlky auta. Ale jak říkám, i to patří k radostem cestování a i to se může stát. Tak trošku jsme se rozhodovali, jestli se vůbec o kryse v autě zmiňovat, je to něco tak nechutného, až z toho pocitu mrazí, ale jak řekl jeden náš kolega, čas strávený v bydlíku, není jen o sezení na pláži a koukání na západ slunce se sklenkou vína v ruce, ale i o takových to radůstkách, jako je krysa v autě. Brrrr.

Dopoledne odjíždíme jen kousek do dalšího přístavu v deltě řeky Po.  Náhodně jsme potkali skvělou velikou prodejnu potravin, kde je ohromný výběr všeho a za slušné ceny. My hlavně potřebujeme chleba, pokud bude a taky jsem už dlouho nebyla na větším nákupu. V lednici mi prakticky došlo všechno, a co nedošlo, dochází. Máslo, sýry, zelenina, kousek masa, asi kuřátko, mouku a cukr. Kdyby byl mák, a potřebuji koupit vanilku nebo vanilkový cukr a pár drobností. Chleba nemají, je neděle, buď je vyprodaný, nebo v neděli není, jen pečivo a to je hodně drahé. Nakonec kupujeme toustový chleba. Těstovin mám zásobu, ale mají dvoukilovku rýže parbolait, kterou máme rádi, nelepí se a za úžasnou cenu. 0,9 Eur za kilogram. Z obrovského výběru sýrů nakonec bereme typ ementál, ale je mnohem levnější, chutnější a vůbec a taky za příjemnou cenu. Jenže, tady se s nějakou malou gramáží nikdo nezabývá. Vše je naporcované rovnou na půl kilové kusy a více. Zelenina je pekelně drahá, ale to asi bude všude. Máme leden a i akční ceny jsou pro nás hodně. 3Eur za kilo paprik, to samé rajčata, takže bereme jen po pár kouskách. Zítra se vrhnu na polévku Minestrone. Kolegyňka mi poslala imajlem recept a budu tvořit. Stáhla jsem si ještě několik receptů a je to vše na jedno brdo.

Zkrátka, Italská polévková specialita Minestrone je vlastně klasická, českými kuchařinkami oblíbená zeleninová polévka. Kdy se do hrnce nahází vše, co se urodí na zahrádce, nebo koupí v obchodě. Na závěr se část polévky propasíruje skrz síto a tím se zahustí. A protože jsme v Itálii, zemi sýrů, při servírování se polévka posype sýrem a podávají se bagety se zapečeným sýrem.  Já nemám bagety, tak rozpeču toustový chleba se sýrem a bude to.

Dokud je hezky a sluníčko svítí, jdeme na delší procházku po přístavišti a dál po molu až na konec vlnolamu a zpět vesnicí k přístavišti, kde máme moc hezké stání.

V parku jsme objevili funkční pítko, kde budeme moci natankovat vodu do nádrže. To je pro mne signál, že mohu přeprat, co už se nám zase nakupilo.

Místo máme skvělé, nebudíme pozornost a pohoršení a ještě odpoledne se pouštím do praní.

Mokré prádlo nechám přes noc venku vykapat a ráno ho pověsím do sprchového kouta.

Právě pro toto použití Zdenda připevnil na strop tyčku, na kterou se dají perfektně navěsit ramínka s mokrým prádlem. Má to ještě druhý efekt. Prádlo krásně provoní celý vnitřek auta a do druhého dne je vše suché.

Podobnou tyč mám přidělanou ve své části kufru.

Krásný den nám končí, zítra by mělo být mnohem ošklivěji, tak uvidíme. Ženou se na nás mraky, ale neměly by být sněhové.

Přes den máme krásných 10°C, na sluníčku mnohem více a večer se stále hodně ochládá. Takže topíme, ale už jen večer a ráno. Zítra se pokusíme opět natankovat plyn.

Dnešní trasa je 30 km