16.1.2017 Chioggia - Itálie
Ráno stále stojíme naproti kavárně, ovšem co jsme netušili, vedle nás je škola a kupodivu, tady začínají od osmi hodin. Připadali jsme si jako na letišti. Ohromné množství tašek na kolečkách a bouchání aut. Tady se děti asi zásadně vozí autem do školy a všechny mají školní tašky na kolečkách. Takže úžasné ráno, ale alespoň jsme měli dost času na snídani a výlet.
Přejeli jsme kousek na velké parkoviště, trochu stranou. Báli jsme se, že až si rodiče pro ty svoje ratolesti přijedou, aby nás někdo neodřel, tak jsme raději, preventivně, vyklidili strategické místo s internetem a přejeli jsme na parkoviště. Je trošku stranou, ale zatím to tady vypadá bezpečně. Mimochodem, parkovišť je tu spousta, některá jsou placená, ale dají se najít i zdarma. Hned u pláží je také jedno parkoviště, kde se dá s bydlíkem stát za 8 Eur na den s tím, že pár metrů od auta je naprosto úžasná pláž. To mě přijde na léto jako skvělá cena.
Tam bychom se chtěli jít projít zítra, myslím na pláže a pobřeží. Dneska nás čeká Chiggia a její staré historické město. Bohužel, je pekelně ledový vítr. Není až taková zima, něco okolo 7°C, ale fouká od hor a to je vždy studené. Klasicky beru svačinu do batohu, chleba s máslem a pršutem a k tomu jablíčko a hlavně, horký čaj do termosky.
Chioggia je vlastně město na ostrově a říkají tady tomu malé Benátky. Stále jsme v oblasti Benátska a jsme úplně naproti místu, kde jsme byli na Silvestra a další dny, v Sabbione. Vlastně, když si představíme měsíc, tak uprostřed jsou Benátky, teď jsme na spodním výběžku a byli jsme na horním výběžku. Asi tak nějak.
Staré město je na ostrově, kam se musíme dostat přes velký most, který spojuje staré a nové město. Ovšem vítr je tak silný, že přejít most je dost náročné. Ohromné vlny buší do zakotvených lodí a kromě mostu se snažíme jít podél domů a těšíme se, až ho nějak překonáme a zapadneme do uliček.
Některé části města opravdu hodně připomínají Benátky, ale tady je znát, že stavitelé měli více prostoru a bohužel, hodně uliček je ucpaných auty, která se sem dokázala nějak dost. Kolikrát jsme přemýšleli, kudy sem ta auta vůbec vjela, kudy asi tak mohly přijeti. Ale s ohledem na to, jak jsou poškrábané zdi, urvané svody okapů a podobně, je to asi dost náročné. Některé uličky jsou opravdu krásné, ale hyzdí je ať už auta, nebo bedny s klimatizací.
Největším kanálem je Canal Vena, která protéká celým městem. My jsme to vzali hezky z kraje a z jednoho konce.
Město je římského původu a ve středověku to bylo druhé nejdůležitější město Benátské republiky
Ve středověku byla Chioggia bohatým městem, ale roku 1379 ji vyplenili Janované, a o dva roky později janovskou okupační flotilu zničili Benátčané a vystřídali je v pozici vládců města a přilehlé oblasti. Mocnějším Benátkám se Chioggia neubránila, ale nutno podotknout, že Benátčané přinesli místním prosperitu a ohromný vzestup.
Spousta domů připomíná architekturu Benátek a na jedné z původních vstupních bran nechybí nádherný okřídlený lev. Znak to Benátské republiky, se kterým se tady a i na jiných místech podél Středozemního moře setkáváme.
Tím, jak je větrno a lezavo a ledovo, ulice jsou vylidněné. Přístavní molo je plné velkých rybářských lodí, které jsou z části zazimované a z čísti už vyjíždějí na lov ryb.
Najednou je přístav plný racků a mrtvých ryb ve vodě. Rackové jsou nacpaný k prasknutí, to přijeli rybáři a třídí úlovek.
Nepotřebné rybky hází do vody rackům, ale rybiček je tolik, že už ani rackové je nechtějí. Faktem je, že to nevypadá nijak vábně.
Dneska je pondělí a to tady asi znamená den sběru papíru a praní prádla. Všichni buď perou nebo vytahují papírové krabice a tašky novin a dávají je k domům, lampám a zkrátka všude a hned jezdí sběrači v malých multikárách a vyhozený papír hází do korby a kamsi odvážejí.
Ulice, která byla před chvilkou plná nepořádku, je během chvilky čistá.
V Chiggie jsou tři hlavní veliké chrámy. Vlastně, jeden z nich je naprosto ohromující velikosti a má krásnou, štíhlou věž zvonici.
Kostel svatého Ondřeje (Chiesa di Sant'Andrea)
z počátku 18. století, s věží Torre dell’Orologio z 9.–10. století.
V minulosti věž sloužila k obraně města a celých 24 h ji mnoho let neopustila hlídka. Ovšem věž má jednu ohromnou raritu, kvůli které jsme se sem také vláčeli. Ve věži jsou totiž nejstarší věžní hodiny na světě zkonstruované Giovannim Dondim dell’Orologio.
Další je kostel svatého Dominika (Chiesa di San Domenico) se nachází na malém ostrůvku a lze se k němu dostat po mostě.
Nejdříve byl ostrov sídlem mnichů Benediktýnů, od roku 1200 na něm sídlili řeholníci Řád bratří kazatelů, kteří zde poté v roce 1278 postavili klášter a kostel. Vybrali si toto místo, protože bylo přesně uprostřed mezi Chioggiou a Sottomarinou a obě tato místa tak byla snadno dosažitelná.
Původní románský kostel však neměl dnešní rozměry - v roce 1745 byl přestavěn. Kostel nám připadal hodně chudý a vnitřní výzdoba hodně skromná.
Třetí je ohromný chrám, katedrála sv. Marie. Tam jsme se nedostali. Byl zavřený, ale aspoň jsme se v přilehlé zahradě, kde kupodivu nefoukalo, naobědvali. Opět ohromná věž s věžními hodinami je poněkud mladšího stáří.
Proplétáme se uličkami, tentokrát hlavně kvůli ledovému větru. Celé město jsme prošli dvakrát napříč a obešli kolem pobřeží, tak jsme to chtěli, ale byl to výkon. Vracíme se zpět totálně promrzlý a utrmácený. Byli jsme vlastně na ledovém větru skoro pět hodin. Je pomalu večer a my se vracíme zpět na strategické místo ke kavárně a k internetu.
Zítra si už budeme moci dokoupit internet, ale na vkládání do stránek ho stejně použít nemůžeme. Na to je ho málo. Tentokrát to zkusíme dobýt na dálku, a jestli jsme dobře rozuměli podmínkám, měli bychom mít, jako už stálý zákazníci 5 GB za 5 Eur. Oproti prvnímu nabytí za 10Eur. Jsem zvědavá, jak se nám to podaří. Když tak tady je taky WIND a pokud nebudeme úspěšný, tak nám na přepážce aktivují další měsíc.
Objevili jsme tady, náhodou, první veřejnou prádelnu v Itálii. Zatím ji nijak nepotřebuji, ale spíše jsme se zajímali o to, jestli náhodou firma, která ji tady provozuje, nemá síť prádelen a taky,zajímala jsem se klasicky o ceny. Rozhodně jsou nižší, než jsem platila v kempu. Mám radost, že to nebude tak strašné. Za 7kg pračku tady chtějí 3 Eura, v kempu jsem platila za tutéž náplň 5 Eur a za sušičku na 7 kg 1 Euro, v kempu jsem platila za jednu sušičku, taky na 7 kg 5 Eur. Tam to zkrátka měli vše za 5 Eur a basta.
Dneska jsem k večeři udělala pravý italský těstovinový talíř, lehce upravený českou vynalézavostí. Rozhodla jsem se, že to těm Italům nandám a tu jejich slavnou kuchyni utluču českými nápady a úpravami. Uvidíme kdo z koho. Každopádně, Zdeněček byl spokojený a to je důležité. To ještě netuší, že se chystám, připravuji a studuji podklady na klasickou italskou polévku Minestrone.
Dnešní trasa je dlouhá. Hodně dlouhá, ale velitel vozu se vzpírá udělat mapu trasy. Prý by to nebylo hezké, Chioggia je příliš malá.
