Nový rok nám nezačal zrovna nejlépe, ochořela jsem. Zkrátka, slabý kusy odpadají a já jsem někde chytla bacil. Poslední den v roku jsem proležela v pelíšku a kurýrovala se a vlastně tento stav trvá dodnes. Veškeré výlety jsou odsunuté, stojíme stále na vlnolamu naproti Benátkám. Jediná... číst dál

Pár dnů jsem si poležela a chřipka je za mnou. Vypadá to, že jsem chytla nějaký lehký druh, který odešel celkem bez problémů.

Zítra nebo pozítří bychom rádi podnikli ten poslední výlet do Benátek. Tak uvidíme, jak to půjde.  Záleží na několika věcech. Samozřejmě počasí, pak jestli už nebudeme... číst dál

číst dál

Po ránu jsme přejeli k přístavu a jedeme opět do Benátek.

Spousta lidí Benátky nemusí, nenávidí a má jich plné zuby. Jak už jsem říkala, pokud bych se dostala do Benátek v plné sezoně, tak bych asi taky řekla, nikdy více. My jsme měli kliku. V Benátkách jsme v naprosto ideální době a ještě ke... číst dál

Opět další chladný den za námi. Teplota je stále okolo nuly a tudíž nic moc. Jasně, všude v Evropě je mráz a sníh a my jsme stále a pořád hrozně moc vysoko. Tuto zimu to musíme vydržet. Ani nijak dolů, na jih, valně nejedeme. Letošní zimu máme podle plánu dojet jen kousek za Ankonu a vnitrozemím... číst dál

Ráno se nám klube do nádherného dnu. Mrazivého, chladného, ale nádherného. Užíváme si sluníčka a vytahujeme všechny rolety.

Flíček je téměř okamžitě vyhřátý a můžeme v klidu a v pohodě vypnout topení. Je to jediná možnost úspory plynu. Spotřeba nám docela hezky narůstá. Dvě bomby nám vydrží... číst dál

Dneska jsme konečně odjeli, protože jednak nemáme plyn a pak, už jsme dlouho na jednom místě.

Vlastně, nikde jsme ještě nebyli tak dlouho v jednom kuse. Vždy to byl tak týden, ale tady jsme si to protáhli. Hlavně, kvůli počasí. Všude okolo nás sněžilo anebo bylo všelijak ošklivě a nebylo kam... číst dál

Jedeme směr malé Benátky, Chioggia. Je to prastaré středověké městečko, které nás zajímá. Máme vodu, máme plyn a to je důležité.

Teď už můžeme být na místě zase několik dnů. Do rána opět pěkně mrzlo. Spali jsme na parkovišti u restaurace a samoobslužné benzínky. Klid a pohoda.  Pravdou je, že... číst dál

Ráno stále stojíme naproti kavárně, ovšem co jsme netušili, vedle nás je škola a kupodivu, tady začínají od osmi hodin.  Připadali jsme si jako na letišti. Ohromné množství tašek na kolečkách a bouchání aut. Tady se děti asi zásadně vozí autem do školy a všechny mají školní tašky na kolečkách... číst dál

V noci jsme skutečně přejeli na parkoviště, kde jsme sice stranou, ale bez internetu. Dopoledne se zase přemísťujeme. Jak jsem už psala, máme poměrně slušný internet z kavárny a je škoda toho nevyužít.

Dneska si také už můžeme dokoupit náš internet, od WIND, kujeme opět jen 5 GB za 10 Eur... číst dál

Další pekelná noc plná houpání a hukotu větru. Když už jsme usnuli, byla pohodička, ale večer jsme si připadali jako na rozbouřeným moři.

Do toho všeho, na blízkém stadionu, za jehož zdi jsme se ukryli před nápory větru, se v noci utrhla jedna z halogenových lamp a vysela jen na kabelu a... číst dál

Vítr se maličko uklidnil. Večer jsme stejně přejeli z mola na borovicemi trošku kryté parkoviště.

Zase musíme být opatrný, aby nám nějaká uschlá větev nehupla na střechu. To by byl průšvih jako hrom. Vzhledem k ceně solárních panelů, ceně následné práce a hlavně, další nepříjemnosti na... číst dál

Stále se něco děje. Začnu včerejškem. Nádherné ráno, sluníčko svítí jako o život a Zdenda se šel do našich lázeňských prostor vykoupat.

Přestože po každém sprchování dosucha vytíráme vaničku, až dneska si všiml, protože z nějakého důvodu měl na očích brýle, drobné prasklinky v ohbí sprchové... číst dál

Máme zloděje!  V noci na dnešek, Zdenda vartoval a hlídal si svoje muffiny.

Večer jsem mu upekla nové, čokoládové, protože je měl slíbené a vlastně ani neochutnal. Já jsem šla spát a Zdenda se usadil v obýváku u filmu, nastražil kameru, co máme na předním skle, nasvítil a hlídal. Byl... číst dál

Přístav, jeden z mnoha na řece Po, nám velmi dobře posloužil. Jediné, co tu nemají, ani pro lodě, je kupodivu internet. Tak nějak jsou Italové na internet poněkud slabší.

Málokteré město a městečko má městskou síť a jak tak sledujeme i málokterá restaurace a to nemluvím ani o čerpacích... číst dál

Včera jsme se přesunuli zase kousek dál. Stále se pohybujeme v deltě řeky Po.

Ocitli jsme se vlastně na ostrově, kdy se dvě ramena oddělily od hlavního toku a vytvořili jednak velký ostrov Maiden a hlavně ohromnou zátoku Skardovari.

Jedeme vlastně po hrázi, respektive po vlnolamu a... číst dál

S železnou pravidelností se nám střídají pěkné dny s vyloženě ošklivými.

Včera bylo tak ošklivo, že jsme si dělali svoje věci na počítačích a prakticky jsme nevylezli z auta. Sice bylo poměrně teplo, ale ošklivo. Mraky byly pomalu až na zemi a vypadalo to, že každou chvíli začne pršet. Nikam... číst dál

Jedeme dál, stále podle delty řeky Po neboli Pád. Je to ohromná řeka, která mé neskutečné množství ramen a jak jsme zjistili, místní se velmi snaží o zapsání delty na seznam přírodního dědictví UNESCO.

Celá oblast je napojená na mnoho nadací, včetně jedné z největších a to CARIPARO, která... číst dál

Ráno odjíždíme z Gore směrem na  Comacchio, což by měla být krásné městečko, hodně podobné Benátkám, ale mnohem klidnější. 

Stále se držíme pobřeží a jedeme buď po vlnolamu, nebo mezi poli a roztroušenými vesničkami.

Den je nádherný, ale pořád hodně chladný. Zastavujeme na noc v letním... číst dál

Mrzne, jen to praští. V noci jsme měli – 2°C, což oproti naší domovině, není nic moc, ale stejně je to hodně.

Teda, na nás. Potřebovali bychom být mnohem níže, ale tím bychom zase narušili plánovanou trasu a na jih, ten potřebný jih Itálie se dostaneme až příští zimu. Myslím, že to má Zdenda... číst dál