22.5.2015 Jezero Kalabie - Osek - Pl

Odjíždíme od jezera Lipkusz, kde jsme strávili včerejší, hodně studený a nepříjemný den. Teploty klesly z téměř 30°C na 14 přes den a v noci bylo báječných 8°C. Tomu říkám skok jako hrom. Je opravdu hodně chladno a hlavně, fouká silný studený vítr. Zdenda je statečný a rybaří. Já se držím v teploučku, celý den topíme. V autě je příjemně, ale venku nic moc.

Dneska je ovšem už nádherně. Jako mávnutím kouzelného proutku je nádherné sluníčko, teplo a velmi příjemně.

Než odjedeme a než se nasnídáme, klasicky větráme peřinky. To se vždy snažíme dělat, jakmile to jen trošku jde a nebudíme zbytečnou pozornost. Dneska jsme už tady sami.

Rybáři odjeli, přes noc zůstal jen jeden v karavanu, ale ten ráno odjel, asi se vrátí odpoledne z práce. My ujíždíme směrem na Gdaňsk, kam se moc těším. Gdaňsk se nám hodně líbil a určitě si ho ještě jednou prohlédneme.

Polské vesnice jsou v ohromné výstavbě a většinou jsou to velké domy s perfektně udržovanými zahradami.

Tím, jak jedeme bočními silnicemi, dostáváme se do míst, kudy se normálně nejede a nelitujeme.

Nepospícháme, času máme dost a můžeme se na sever probíjet vysloveně polňačkami, lesními silničkami a silnicemi toho nejnižšího značení. Spousta takovýchto parádních odpočívadel nás jen udivuje. Na jednom jsme si předevčírem dávali oběd a tady je odpočívadlo, kterých jsme dneska potkali už několik.

Myslím, že si všichni mohou udělat obrázek sami. Opět je všude perfektně čisto a nic není zdevastované a poničené. Tak, z jiného soudku a obloukem se dostávám zase k tomu jídlu. Včera večer jsem vařila plněné bramborové knedlíky se zelím. Pozor, to nejsou pytlíkové, ale moje, rukopracně vytvořené.

Hezky z brambor. Pomaličku se je učím dělat. Milu by ze mě měla radost a Zdendovi chutnaly. První moje výtvory a pokusy byly totiž dost děsivé. Nikdy jsem nedělala bramborový knedlík nebo plněné knedlíky z brambor. Vždy jen z pytlíku a stále jsem neuměla odhadnout tuhost těsta. Téměř pokaždé se mi buď rozpadly, rozvařily nebo byly tak tuhé, že jsme riskovali ztrátu korunky. Nicméně, praxe je praxe a důležité je, nevzdat první prohranou bitvu.

Dnešní den jsme ujeli poměrně dost kilometrů a zastavujeme na dalším úžasném místě na břehu dalšího úžasného polského jezera Kalebie u městečka Osiek. Opět mohu jen vřele doporučit. Naproti nám je městečko, ale my jsme na veliké louce, kde je jen pár rybářů, důchodců, a ti stejně na noc odjíždějí domů. Je tady absolutní pohoda, nikde žádný zákaz a všichni se s námi zdraví.

Trocha manévrování, než máme to nejvhodnější postavení. 

Samozřejmě, my jsme mladší a cizí, takže zdravíme my první a na nic nečekáme. Jak říkám, důležité je navázat kontakt s domorodci na bázi pozdravu, úsměvů a Zdenda společné vášně pro rybaření. Bohužel, tady opravdu asi musí být povolenka na rybaření, protože jeden rybář Zdendu posílá naproti přes jezero k porybnému, aby si koupil jednodenní lístek.

Není to žádná astronomická cena, 20 Zl, ale je to daleko a na dvě hodiny co bude ještě světlo to prý nemá cenu.

Máme první letošní sluníčkový koláč. Trocha kynutého těsta a jeřabiny z Orlických hor. Tímto zdravím Yvon a Zbyňka do Orlických hor, protože ona je umí zavařit naprosto úžasně. Nikdy jsem nejedla tak vynikající jeřabinový kompot. Šťávu jsme dali do čaje místo cukru a taky dobrota. Tak mám pocit, že se dnešek točí jen kolem jídla.

Na závěr dne Zdenda opekl na grilu bramboráčky, tentokrát se sýrem. Večer sedíme na břehu jezera, proti nám zapadá sluníčko, je krásně a příjemné teploučko.

Obdivujeme poklid, a hlavně máme na co koukat. Kachna s čerstvými kachňaty. Kousíček od nás všichni vylezli na břeh a pilně si probírají peříčka.

Má jich holka 10 a kačer, ten to jistí zpovzdálí. Pokoušela jsem je k sobě nalákat na chleba, ale kačena je dost nedůvěřivá a stačí se pohnout a prchá před námi. Zato labutě, to je jiná písnička.

Elegantně si to připlují a dožadují se taky něčeho dobrého do zobáčku. Mláďata nemají, ale cestou jsem viděla několik labutí, jak sedí na hnízdech. Takže i tito mohou mít někde v rákosí snůšku a přijeli se jen podívat. No tak se i my podívejme, jak jsou nádherné, ladné a elegantní.

Máme je dva metry od auta. Zítra asi pojedeme zase kousek dál.

Dnešní trasa je 75 km