19.5.2017 Žnin - Pl
Začátek polského národa a Piastovská cesta.
Je to taková, docela zajímavá polská zajímavost, která se odvíjí od několika památek, které nás zavedou až k vzniku Polska. Piastovci a Polanie. Tak nejdříve Polanie, v překladu jsou to lidé z polí, nebo z otevřené krajiny.
Tak se jmenoval jeden ze slovanských kmenů, který se usadil na začátku 10. století v okolí řeky Warty, dnešní Poznaně. A tady máme jméno Piast, byl to legendární kmenový náčelník, kterému se podařilo sjednotit a spojit skupiny lidí, kteří byli rozptýlený po okolí a vzniklo tak jediné uskupení, kterému dal jméno Polska. První vládce byl vévoda Měšek I. a ro kdy přijal křesťanství se považuje za formální zrození polského státu. My se vlastně pohybujeme v celé tehdejší nejdůležitější oblasti. Poznaň už jsme navštívili, další zastávkou bylo krásné jezero Lednica, které nám poskytlo na dva dny báječné útočiště a které vřele doporučuji na zastavení. Vykopávky dokazují, že na ostrově Lednicki byla jedna z hlavních osad prvních Piastovců.
Dneska jedeme do Hnězdna, které je dalším důležitým místem. Je považováno za kolébku polského státu. Jenže, než se nám podařilo ujet těch pár kilometrů do Hnězdna, po 16 dnech a ujetých 1000 km, rozsvítila se nám popět ona nepříjemná žlutá kontrolka, že je něco špatně.
Jsme z toho teda dost otrávený, ale i to k cestování patří a zvažujeme, kde nejlépe navštívit servis. Zkrátím to. Při vjezdu do města na nás vykoukla malá cedule, Fiat servis a za chvíli ho máme vedle sebe. Pěkný, velký a klasický Fiat servis. Paráda, hned tam jedeme, protože se závadou bychom neradi pokračovali. Zdenda sice napíchnul na palubní počítač svoji diagnostiku a ta ukázala číslo závady, ale to musíme teprve najít. Motor ztratil sílu v tahu a moc se mu nechce zabírat.
V servisu se nás ujal pan technik, který má skoro stejnou příruční diagnostiku a zjistil úplně stejné číslo chyby, ale taky neví. Je dost nešťastný, protože mají jen jednoho elektrikáře a jednu velkou diagnostiku, a ti jsou zrovna v opravě jiného auta. Rád by pomohl a navrhuje, abychom přijeli ve tři odpoledne, že se pokusí závadu najít a opravit. Jak tak pánové, Zdenda s technikem koukali do motoru, osahávali různé hadičky a kontrolovali jen povrchně všechny možné svorky, našemu Flíčkovi asi došlo, že už nám trpělivost dochází a přestává být legrace, protože, vymazali závadu, zaklapli víko, Zdenda projel auto, a to se najednou začalo chovat jako by bylo opravené. Závada zhasla, tah motoru je prý normální a vše je v pořádku. Je docela možné, že jsme doma měnili olej a nebyl v palubním systému vymazaný původní stav a ten se teď přihlásil o slovo. Je možné, jak psal kolega Václav, že to může být tisíc a jedna závada, která je naprosto nepodstatná. Každopádně je to nepříjemné, ale kontrolka zhasla a vše je, zdá se v pořádku.
Hnězdno jako takové je zajímavé jen svojí ohromnou katedrálou a jednou jedinou krásnou ulicí a rynkem, který je zčásti dostavován domy, které sem evidentně nepatří.
Jinak je to město jen na kratičkou zastávku, kterou také děláme. Hnězdno má ohromně bohatou historii, ale to bychom tu byli ještě zítra.
My jsme se alespoň podívali po městě a nakoukli do katedrály. Na to, jak je zvenku ohromná a jak je historicky ceněná, uvnitř je to docela na polské poměry chuďoučké. Čekali jsme bombastickou výzdobu, ale je to spíše taková Popelka z dosud navštívenými kostely a chrámy.
Ani jsme si tu nedávali oběd, protože je příšerné vedro a toužíme být někde jinde, jen ne na prašném parkovišti. K obědu jsem zatím nakrájela jen misku jablíček, protože ve třicetistupňovém vedru ani chuť na jídlo nemáme. Jen do sebe lejeme litry slaboučkého čaje a vodu.
Kousek od nás je několik jezer a u jednoho jsme se vmáčkli do chladivého stínu, pár metrů od vody, kousek od přístavu plachetnic.
Městečko Žnin je maličké, ale mají tady parádní jezero, písčité břehy, kde se bude dát koupat a několik kempů.
Tak, oni už se tady lidi koupají, o to nic, ale voda je pekelně ledová, to mi nikdo nevymluví.
Je nádherně. Vytahujeme jen křesílka, protože nechceme provokovat a tváříme se, jako bychom tu vlastně ani nebyli.
Sice tady není žádný zákaz, žádná značka upozorňující na soukromý pozemek, nebo pozemek přístavu, ale není nutné na sebe nějak moc upozorňovat.
Večer přijela policie, všechno okoukla, skoukla, vyhodnotila a v klidu a v pohodě odjela. Můžeme si vybrat proč přijeli až sem.
Buď abychom věděli, že o nás ví a chovali se řádně, nebo abychom věděli, že o nás ví a jsme pod jejich ochranou, nebo aby se jen podívali, jestli je jezero tam, kde má být.
Opět je krásný a pokojný večer.
Dnešní trasa je 55km