17.4.2017 Chmelná - ČR
Velikonoce jsou krásný svátek, na který jsme se moc těšili. Základnu máme sice na chatě v Káraném, ale velmi se omlouvám, nic moc nás tam netáhne.
Chata je sice nově zrekonstruovaná, přizpůsobená k trvalému bydlení, nicméně, tady, ve Chmelné se cítíme mnohem, mnohem lépe a máme to tu rádi. Miluška je Zdendy sestřenice a její báječný manžel Jirka je skvělý a velmi trpělivý.
Máme tu taky naše kopečky, které nám v Polabí tolik chybí. V Káraném máme sice z jedné strany veliké jezero Grado a z druhé strany Labe, takže pro Zdendu lákadlo, mohl by si pěkně zarybařit, ale to nevyváží večerní pokec s přáteli. Jsme vlastně v oblasti, kam se toužíme jednou vrátit. Jednou se tu usadíme a já konečně budu mít ty svoje slepičky a kačenky a hlavně, budu mít spoustu rybízu a angreštu a ovoce a zeleniny a vůbec. Zdenda bude chodit na ryby, do lesa na dříví a budovat pro mě kurníky. Jako čistokrevná Pražačka, které jezdili pod rodným bytem tramvaje, považuji hejno slepic za úžasné dobrodružství. Sice s nejistým výsledkem, ale to na věci nic nemění a to vajíčko si přinejhorším koupím. Samozřejmě jen v tom případě, že bychom měli obzvláště kliku na tupé slepice, které nevědí, že snesení vajíčka je jejich výsada a celoživotní poslání.
V předvečer Velikonoc, tak jako všichni barvíme vajíčka, Miluška upekla už několik mazanců a parádního beránka.
Velikonoce jsou nyní nejvýznamnějším křesťanským svátkem, oslavou zmrtvýchvstání Ježíše Krista. K tomu podle křesťanské víry došlo třetího dne po jeho ukřižování. Kristovo ukřižování se událo kolem roku 30 či 33 v blízkosti významného židovského svátku pesach, který je památkou vysvobození Izraelitů Mojžíšem z egyptského otroctví.
V Česku je prastarou tradicí hodování a pomlázka. Na Velikonoční pondělí ráno muži a chlapci chodí po domácnostech svých známých a šlehají ženy a dívky ručně vyrobenou pomlázkou z vrbového proutí.
Pomlázka je spletena až z dvaceti čtyř proutků a je obvykle od půl do dvou metrů dlouhá a ozdobená pletenou rukojetí a barevnými stužkami.
Podle tradice muži při hodování pronášejí koledy. Nejznámější velikonoční koledou je tato krátká říkanka: „Hody, hody doprovody, dejte vejce malovaný, nedáte-li malovaný, dejte aspoň bílý, slepička vám snese jiný…”
Každopádně, brzo ráno jsme připravený na první koledníky. Děti z vesnice jsou skvělé a tradice koledování je úžasná. Moc se nám to líbí a koledníci nepřišli zkrátka. Rozdali jsme skoro všechny vajíčka, perníčky a čokoládky.
Jestli dojde dříve na pomlázku, nebo koledy, záleží na situaci. Ačkoli může být vyšlehání bolestivé, není cílem způsobovat příkoří. Spíše je pomlázka symbolem zájmu mužů o ženy. Nenavštívené dívky se mohou dokonce cítit uražené. Vyšupaná žena dává muži barevné vajíčko jako symbol jejích díků a prominutí. Pověst praví, že dívky mají být na Velikonoce vyšlehány, aby zůstaly celý rok zdravé a uchovaly si plodnost. V některých oblastech ženy mohou pomlázku oplatit odpoledne, kdy vylívají na muže a chlapce kbelíky studené vody. Zvyk se napříč českými zeměmi mírně mění.
Jiný výklad pomlázky – odvozeno od pomlazení, tj. omlazení.
Proto muži používají mladé proutí s největším podílem „životní síly“ kterou jakoby předávají vyšlehané osobě.
Z téhož důvodu ženy dávají jako odměnu za omlazení vajíčko, prastarý symbol nového života. Jinak v Čechách nejsou tradicí hody ale koleda (hody jsou spíše pomístní název), přičemž koleda probíhala v průběhu roku vícekrát, ne jen v období velikonoc a jejím původním smyslem byla ochrana před špatnými vlivy a posílení těch dobrých.
Za toto byli koledníci odměňováni. Naši pánové odjeli k dalšímu příbuzenstvu. Sláva a Maru z Kuňovic. Další báječní lidé, které už dlouho známe. Málokdo se umí tak úžasně smát jako teta z Kuňovic. Kluci dostali výslužku a všichni byli spokojený.
Je ještě zajímavé, jak se vypočítává datum Velikonoc. Pravidla pro určení data Velikonoc stanovil roku 325 První nikajský koncil. Podle nich připadají velikonoční svátky na neděli následující po prvním jarním úplňku.
Pokud první jarní úplněk připadne na neděli, slaví se Velikonoce až další neděli. Pondělí velikonoční podle těchto pravidel může připadnout na den v rozmezí od 23. března do 26. dubna, tedy přibližně znamení Berana, které je ve zvěrokruhu již od Hipparcha.
