5.4.2017 Řezno - Regensburg - NSR
Řezno neboli Regensburg, město, které je od roku 2006 zapsané na seznam světového dědictví UNESCO.
Takže, jasná volba, jedeme do Řezna a hned kousek od nás je Walhalla, ale to si nechám na potom. Nicméně, toto je jediná cedule, kde je hlásáno, že město je v UNESCO.
Jinak nic. Tak špatně označené památky a důležitá místa jsme ještě neviděli. Tady se s nějakým označováním a nedej bože popisky, nijak nezaobírají. Škoda. Naštěstí máme svého průvodce a po docela strastiplném hledání jsme našli i info centrum, kde jsme dostali mapu historického centra města.
Parkujeme na ohromném parkovišti, které je zdarma, ale chce to sem přijet buď k večeru a přespat, nebo hodně brzo ráno. Dopoledne je parkoviště hodně plné a pro nás se už dost obtížně hledá místo. Zde jsou souřadnice.
Vysloveně kousíček podél Dunaje je historické jádro, kam míříme a které je pro nás zajímavé. Co říct, je to tu hezké, čisté, upravené a opravdu perfektně zrekonstruované.
Jen nás pobavilo, jak se v průvodci píše, že Regensburg bylo jedno z prvních měst, kde zakázali dopravu v centru. Nevím, ale městské autobusy se proplétají doslova všude. Tolik autobusů jsme ještě v centru města neviděli. Takže, je možné, že co bylo, už dávno neplatí.
Řezno bylo původně Castra Regina, tedy římské město, které mělo střežit severní hranici římského impéria na Dunaji. Ve středověku bylo Řezno nejvýznamnějším městem jižního Německa a bohaté rodiny si zde stavěli nejdříve opevněné domy a potom ohromné paláce.
Opevněné domy, to je styl, se kterým jsme se setkali na Peloponésu a pak až zde. Tady mají mnohem větší a poněkud elegantnější styl, ale stejně jsou to takové ohromné nehezké budovy, vysloveně vojenského charakteru. Několik domů se tady dochovalo až dodnes, ale hravě je zastíní elegantní modernější domy.
Máme opět kliku, ale rekonstruuje se jak katedrála, tak kamenný most. Z mostu jsme viděli jen půlku, druhá je překrytá a druhé rameno Dunaje se překoná po provizorní lávce.
Nicméně, most je teď hodně moderně opravený a se starobylou stavbou z 12 století má pramálo společného. Tento most je ještě o 200 let starší, než náš Karlův most, ale řekla bych, že opravy mu hodně ubraly na kráse.
Most se klene nad dvěma rameny Dunaje, které se zde vinou a je opředen krásnou bájí. Tehdy to byl vlastně takový div světa a vrchol tehdejšího stavitelství. Báje vypráví o tom, že takový to most se mohl postavit jen s pomocí ďábla a jako odměnu si měl ďábel vzít první duši, která přes most přejde.
Občané ale nad ďáblem vyzráli a na most jako první poslali chudáka oslíka. Tak první obětí měla být duše oslíka a občané byli zachráněni. Brána s hodinami a vysoké okolní domy jsou původní sklady soli, která se tu překládala, skladovala a prodávala. Na soli závisela tehdejší prosperita města.
My jdeme dál do překrásné, štíhlé a elegantní Řezenské katedrály. Stavba byla zahájena v 13. Století ale na dokončení si musela počkat až do 19. Století.
Jednalo se hlavně o dokončení gotických prvků na fasádě. Nádherné krajkoví a kamenné zdivo je dokonalé. Vůbec nemusíme být milovníci historie a vůbec nemusíme rozumět stavebním stylům, ale obdivovat můžeme.
Uvnitř na nás opět dýchne prostor, vznešenost a vznosnost. Tady musíme uznat, jak tehdejší mistři kameníci dokázali postavit tak překrásnou stavbu.
Některé vitráže v oknech jsou původní za 13.století, ale je jich tu opravdu velmi mnoho a díky sluníčku krásně vidíme jednotlivé obrazy.
Nejsou to jen biblické výjevy, ale hodně vitráží představuje každodenní život obyčejných lidí.
Bohužel, je to jedna z mála katedrál, která má velmi úzká okna a tudíž jde dovnitř velmi málo světla. Fotografie jsou hodně tmavé, ale díky aparátu, který mám, jsem ještě nemusela používat blesk.
Většina návštěvníků má zde s focením smůlu. Blesk se tu používat nesmí a bez blesku jsou fotky temné.
Procházíme se po Regensburg a je nám tu velmi příjemně. Je to krásné město, které si také zaslouží naší pozornost a chvilkovou zastávku.
Díky parkovišti, které je kousíček od města, se dá prohlídka v klidu a v pohodě zvládnout za pár hodin. Vzali jsme si sebou oběd do krabiček a příjemně se nabaštili na jednom z mnoha náměstí.
Celou noc propršelo, ale dnešní den se vydařil. Máme krásně, sluníčko. Poněkud se ochladilo, ale není na co si stěžovat. Přesouváme se jen kousek do Walhalla, ale tu si necháváme na zítřek. Zatím neprozradím, co to vlastně je, ale už jsem se o Walhalla zmiňovala, takže zítra. Zdenda jede okolo McDonaldu, abychom mohli vložit novinky do stránek. Jinak jsme se tu zatím s internetem nechytli.
U McDonaldu máme zdarma tři hodiny, ale včera mě bídáci vypnuli po dvou hodinách. Tak nevím. Dala jsem dohromady internetové operátory, ale je docela dost náročné se v tom zorientovat. Uvidíme, jak se bude situace vyvíjet. Jsme hlavně zvědavý, jak dopadne nařízení EU ohledně sjednocení tarifů.
Pro nás by bylo úplně nejlepší, mít jeden tarif pro všechny země EU. Například, kdybychom si mohli, klidně bychom šli i do paušálu na dva roky, koupit si třeba 5 Gb za 10 Eur, tak jako jsme si je kupovalo v Itálii, Řecku a podobně. Dokonce i tady v Německu půjde koupit 5 Gb za 10 Eur v Lidl. Samozřejmě, plus SIM karta. Tak je téměř vždy za 10 Eur. Máme už složku na sim karty z jednotlivých zemích a takovéto řešení by nám velmi usnadnilo život.
Dnešní trasa je 30 km
