24.7.2017 Esbjerg - DK

Dneska jsme se už dostali ze střední části Jutského poloostrova do té jižní části.

Naše noční stání. Za dunou je moře a pláž a před námi chaty, chalupy, vily. Zkrátka letní domy. 

Pomaličku a polehoučku se dostáváme zpět, na hranic s Německem. Ještě nás čeká starobylé městečko Ribe s večerní procházkou s ponocným a jestli budeme mít ještě plyn, tak zajedeme na ostrov Romo a pak už budeme téměř na dostřel Německa.

Dneska jsme poměrně brzo dojeli do městečka Esbjerg, kde hodláme zůstat na noc. Kupodivu dneska je od rána docela příjemně, vítr fouká, ale ne tolik, a tak sundáváme kola a jedeme na velký výlet po okolí. Hlavně se jedeme podívat do přístavu, kde je spousta rybářských lodí, a tak vůbec.

Městečko, samo o sobě není nijak a ničím zajímavé, kromě spousty letních návštěvníků, ale opět, je dobré být tam, vidět a cítit tu pohodovou atmosféru. Projít se na náměstí po bleším trhu, kde spousta lidí prodává spoustu zbytečností. My stojíme hned na kraji města, kde začíná síť parkovišť.

Myslíme si, že stojíme na tom nejlepším, protože na kolech jsme se podívali na ostatní parkoviště, ale tady, kde stojíme se nám to líbí nejvíce. Jsme tady pěkně chráněný a k večeru si plánujeme ugrilovat další makrely.

Musím se pochlubit svým cyklouměním. Dneska jsem při projížďce městem málem shodila jednu místní paní z kola, pak jsem při vyhýbacím manévru aspoň sejmula vývěsní ceduli restaurace a ve finále jsem za pár desítek metrů dostala vyhudráno a obsáhlou instruktáž, od jakéhosi cyklisty, samozřejmě v Dánštině, že jedu po špatné straně silnice, že moje cyklostezka je naproti a že zkrátka jim v tom dělám bordel. Přesto, že vedle mne byl Zdenda, tak poučovaná jsem byla já, jako by mi ke štěstí nestačila poražená cedule a Zdenda se celou dobu tvářil, jako že mě nezná a nebo, ještě lépe, že tam vůbec není a to jsem mu dneska upekla luxusní ovocný koláč s tvarohem a drobenkou!

Jsme na pokraji zajímavého přírodního úkazu a tím je Wattové pobřeží či watty nebo německy Watten, nizozemsky Wadden. Je druh rozlehlé pobřežní písčité mělčiny, která je za přílivu zaplavovaná a za odlivu voda ustoupí až 300m daleko.  V případě hromadění organicky bohatých usazenin dochází k jejich přeměně na marše. Tento typ pobřeží se vyskytuje v Německu, Nizozemsku a Dánsku a pod názvem Waddenzee je zapsán na seznamu památek UNESCO.

Tady vlastně začíná Waddenské moře a je to naprosto úžasný ráj pro ptáky. Dvakrát denně moře ustoupí a vše živé, co tu uvízne je prostřený stůl pro stovky racků, kormoránů a různých vodních ptáků.

Je jich ohromné množství. Pak najednou se zátoka začne naplňovat a všichni ptáci někam odletí. Načež k večeru se jako mávnutím proutku ohromná hejna zase vrátí, moře opět ustoupí a hostina může pokračovat.

Večer opět grilujeme makrely a jsou vynikající. Část máme naloženou v koření Santa Maria a část jen na kmíně s trochou soli a pokapané olivovým olejem.

Jsme schovaný za autem, takže vítr nás tolik neobtěžuje a užíváme si krásného a poklidného večera. Zdenda je chválen za dobrou večeři a já jsem jen dodělala rizoto k obědu na zítřejší výlet v Ribe.

Pomaličku, polehoučku se nám pobyt v krásném, příjemném a veskrze milém Dánsku chýlí ke konci.

Ve čtvrtek bychom měli podle plánu přejet hranice a vjet zpět do Německa. Pokud nám ovšem vystačí plyn a nebudeme muset odjet dříve, ale bylo by to jen o den, dva dříve, což je skvělé. Měla jsem velkou obavu, že s plynem budeme mít potíže mnohem dříve, ale díky úsporným opatřením jsme to zatím zvládli celkem dobře.

Dnešní trasa je : 67 km