9.7.2017 Nyborg - DK

Pohodová noc na parkovišti u Viking muzea, kde jsme téměř osiřeli. Pravdou je, že se tu nesmí kempovat a nesmí tu být na noc karavany, ale druhou pravdou je, že my jsme tu nekempovali, my jsme obytka a jenom jsme přespali.

Tak trochu pořád tápeme, ale snažíme se na sebe nijak neupozorňovat a pokud si nejsme úplně jistý, tak nevytahujeme ani schůdek. Zkrátka, tváříme se, jako bychom tu ani nebyli.

Hned po snídani jdeme do katedrály v Roskilde, která je zapsaná na seznam světového dědictví UNESCO. Trochu se hrozíme, jaká bude výše vstupného a už jsme dohodnutý, že vstupné zaplatíme, protože vstupné na alespoň jednu památku bychom si tady měli koupit.

Nakonec se vše v dobré obrací, začíná v 10 h bohoslužba a na tu je vstup volný, což jsme netušili.

Do toho ještě máme jako bonus křtiny, a to je opravdu krásný zážitek, protože varhany hrají na celou katedrálu a několik úžasných zpěvaček zpívá krásné písně.

Zkrátka, je to tak pěkné, že jsme vydrželi sedět a vstávat a znovu usedat celou hodinu. Paní farářka má krásný melodický hlas, a i když jí nerozumíme ani slovo, tak se nám to oběma moc líbí a je nám jasné, že povídá něco velmi důležitého. Katedrála je prastará.

Stavba započala v roce 1170 a prošla mnoha úpravami, dostavbami a přestavbami, že dneska je to ohromná směsice všech stavebních stylů a my se díváme na 800 let dánské architektury.

Katedrála je hlavně zajímavá tím, že uvnitř je v sarkofázích pohřbeno 37 dánských králů a královen. Některé sarkofágy jsou velmi extravagantní, některé jsou jen honosné a některé jsou velmi elegantní.

Uvnitř katedrály je celkem 11 kaplí, kde jsou jednotlivé sarkofágy vystaveny. Nádherné varhany z 16 století hrají jen na koncertech anebo, jako dneska, v den křtin.

Na hlavních vstupních dveřích jsou dost hrozivé výjevy ze Starého a Nového zákona. Asi bychom museli být velkými znalci bible, abychom byli schopni rozklíčovat, co jednotlivé výjevy znamenají.

Ostatně, domnívám se, že i velký znalec by tady měl drobet problém.

Každopádně, vstupné do kostela je nejnižší vstupné, které jsme zatím v Dánsku zaznamenali. Jdeme se jen kratičce podívat na náměstí, které těsně sousedí s katedrálou.

Co nás ještě velmi zaujalo a co už jsme už mnohokrát viděli po celém Dánsku, jsou tyto vaky okolo stromků. Je to něco úžasného.

Vaky se dají spojit tlustým zipem a svrchu se do nich naleje poměrně hodně vody a ta postupně vytéká k čerstvě vysazeným stromkům.

Mnohokrát jsem se zlobila, že někde vysadí stromky a pak se o ně nikdo nestará, nikdo je nezaleje a stromky usychají, až uschnou úplně.

Pak je to opravdu jen o tom, jak má ten který stromek velký bal a jestli zrovna aspoň trošičku pršelo a stromek se uchytil. Tady, když už stromek vysadí, tak k němu dají minimálně dva pytle a ty stromek postupně zavlažují.

Později, když už je stromek z nejhoršího venku, jeden pytel odejmou a nechají tam jen jeden, který je zase sepnutý k sobě s louží k tomu, aby pejskové nemohli čůrat přímo na kmínek, ale na obal, který je dost daleko od kmínku.

S takovým to řešením jsem se ještě nikde nesetkala a musím tomu dát palec nahoru. Úžasné, ojedinělé a velmi šikovné řešení. Moc se mi to líbí.

Jedeme zpátky na ostrov Fyn, ale máme cestou ještě jednu zajímavost a tou je Trelleborg, nejzachovalejší kruhová pevnost v Dánsku z období, jak jinak, vikinského.

Pevnost z roku 980 má přesné matematické rozměry a je zde velmi pěkně vidět, kde stávaly původní domy. Kruhovitá pevnost měla ochranný val, který tvořily obrovské hliněné náspy.

Ty se dochovaly dodnes a my se můžeme po nich projít a vše vidět z výšky. Je jasné, že dřevěné domy se dávno rozpadly, ale jámy po kůlech a průčelí budov jsou dneska vyplněny cementem, a tak i z poměrně malé výšky můžeme rozpoznat hlavní ulice a půdorysy domů.

I tak malá osada dokázala poskytnout útočiště 500 vojákům plus řemeslníkům, ženám a dětem. Bylo to živoucí město, které bylo jednak velmi dobře chráněno a bráněno a druhak, po blízké říčce mělo perfektní spojení s vnitrozemím a mořem.

Živé sekačky v podobě několik desítek vykrmených ovcí se starají o to, aby patky sloupů, které znázorňují základy domů byly stále vidět. My jsme se podívali do zrekonstruovaného dlouhého domu.

Je to, podle archeologů věrná replika tehdejších stavení, i když se už velmi brzo začalo uvažovat, že asi takto to nebylo úplně věrně postavené. Přestože se použili dobové techniky stavby, zpracování materiálů a tak dál, velmi málo se ví o tom, jak vlastně byly domy vysoké a jak vůbec ve skutečnosti opravdu vypadaly.

Hned u velkého parkoviště je nové krásné muzeum a světe div se, zdarma.

Jsme, prosím pěkně, v první památce na Dánské půdě, kde se nic neplatí.

Uvnitř je prodejna suvenýrů, a hlavně muzeum a spousta předmětů z dávného období, které se zde nalezly.

Samo sebou, tak jako všude, i tady se myslí na děti a hravé dospěláky. Zdenda si vyzkoušel kroužkovou zbroj,

která prý vážila snad 10 kg a já zase slušivou pelerínu, která by se mi líbila i do dnešní doby.

Jedeme na most, který odděluje ostrov Sjaeland od ostrova Flyn.

Vracíme se na pevninskou část Dánska a tuto trasu jsme při cestě na Kodaň absolvovali trajektem. Máme konečně srovnání.

Cesta trajektem stojí 390 Dk a cesta po mostě 365 Dk, ale jde o to, kam potřebujeme a chceme jet. Pokud bychom neradi vynechali ostrovy Mon, Falster a Lolland, pak je lepší jet trajektem.

Zkrátka, my jsme to takto udělali, protože to pro nás bylo nejvýhodnější. Mimochodem, dá se platit eury nebo platebními kartami. Snad 10 druhů jich je na budce vyznačeno a paní, která nám vystavuje lístek, je pohodářka.

Během dvou dnů bychom se měli dostat přes ostrov Fyn, kde se jen krátce zastavíme v Odense a pak už máme krásných 14 dní na procestování celého Jutského poloostrova podél pobřeží.  

Dnešní trasa je : 104 km