4. 7.2017 Espergaerge - DK
Poněkud později odjíždíme z Kodaně.
Zdendu stále zlobí mobil, permanentně se restartuje a v tu nejnevhodnější dobu a chvíli se vypíná. Dlouho odkládané tovární nastavení dneska přišlo ke slovu. Máme dost slušný internet z bistra, které je hned u nás, a tak Zdenda opět stahuje aplikace, které v mobilu potřebuje. Jenže se nám to stahování trošku protáhlo. Nejhorší je aplikace mapy, které má postahované pro lepší orientaci ve městech.
Odjíždíme poměrně pozdě, ale já jsem alespoň měla čas dodělat texty do stránek a dát do kupy různé soukromé a dlouho odkládané papírování. Hlavně jsem začala sepisovat takový manuál všech našich pojištění a plateb co máme kde rozstrkaný.
Podařilo se mi totiž zapomenout zaplatit jednu popelnici a jak jsem zjistila, je to docela dost velký průšvih. Vyhradila jsem jeden diář na sepsání všech našich povinností a k tomu veškerá spojení, kam v případě nouze volat, co mít nachystané a co neopomenout, kam poslat peníze, kdy jsou splatné jednotlivé povinnosti. Spoustu informací nosíme v hlavě, různě všude možně napsané a poznamenané, ale to je špatně. Stále jsem si říkala, že by bylo dobré mít to vše na jednom místě sepsané a přehledně uspořádané. Hlavně tak, aby se tam dalo dopisovat, opravovat a doplňovat.
Taky se učíme šetřit plynem. V Dánsku je plyn neskutečně drahý, už jsem se o tom zmiňovala. 1 l plynu tu stojí přes 40,- Kč, a ještě ke všemu jsou v celém Dánsku jen 4 čerpací stanice. Potřebujeme tady vydržet se dvěma bombami těsně přes měsíc, což bude o prsa, protože je poměrně dost chladno a skoro každý večer si drobet přitápíme.
Takže lednice jako permanentní žrout plynu je náš problém číslo jedna. Když jedeme, tak jí teď přepínáme na elektriku, což běžně dělá hodně cestovatelů, ale nám se tento systém neosvědčil. Tím, že máme duo kontrol, který v případě havárie bomby odpojí, není vypínání plynu nutné. Jistě, je to určitě bezpečnější, ale duokontrol je na to konstruovaný a hlavně, dost pravidelně jsme jí zapomněli přepnout zpět na plyn a večer jsme byli bez proudu. Jasně, máme v lednici režim automat, potud je to v pořádku, ale když ona si z baterek stále bere, dokud jí to povolí a dokud je tam alespoň nějaký proud. Pak už baterky řeknou a dost, už nemáme a lednice začne křičet, že chce další zdroj. A to je právě ten okamžik, kdy už jsou baterky skoro prázdné a my jsme večer bez proudu. Takže musíme nastartovat, aby booster rychle baterky dobil. Ale to je z bláta do louže, protože při této variantě se zase zanáší cosi u výfuky a to je prý špatně. Máme po autě rozhozená tři výrazná lepítka s heslem LEDNICE – PŘEPNOUT ! a zatím zvládáme. Zdenda stále odkládá nastudování překladu návodu na lednici, jestli neděláme někde chybu. Domnívali jsme se, že když je lednice v režimu automat, že by se automaticky měla za jízdy přepnout na elektriku a když se motor vypne, tak zase zpět na plyn. Je přeci jasné, každému, nám, a i lednici by mělo být, že baterky nejsou bezedné. Takže šetříme a snad nějak s tím plynem vyjdeme.
Projíždíme překrásnou krajinou podél pobřeží a nebýt poměrně deštivého a chladného počasí, je to tu nádherné. Zkrátka, samé superlativy, moc se nám tu líbí. Já vím, píšu to skoro každý den, ale ono to jinak nejde.
Dneska Zdenda našel opět parádní stání na noc. Parkoviště mezi dvěma vesničkami s výhledem na moře.
Co více si přát. Večer k nám dorazil kolega z Německa. Zítra se chystáme do Helsingoru a na zámek Kronborg zapsaný na seznam UNESCO.
Dnešní trasa je : 43 km
