20.6.2017 Strand - D

Včera jsme si jen krátce prošli Lübeck. Bohužel, moje noha nedovolila větší štrapáci, alespoň takovou, abychom si prošli celé staré město.

Jak už jsem psala, stát se dá na mnoha parkovištích s tím, že ty nejblíže jsou do 17 h hrazené a ty vzdálenější jsou zdarma. My jsme pod historické staré město přijeli až k večeru a procházka byla krátká. Zkrátka, víc jsem neušla, a tak o Lübecku řekneme alespoň pár slov.

V čele spolku, hanzy stál právě Lübeck a druhým nejdůležitějším městem byl Wismar. Tam už jsme byli a Wismar jsme si prohlédli. Dneska je na pořadu dne Lübeck, tak se tam pojďme alespoň na chvíli podívat. Lübeck je staré hanzovní město.

Hanza, tak o té jsme si už řekli mnohokrát, protože jsme navštívili už několik hanzovních měst, ale jen pro osvěžení paměti. Hanza byl spolek, asociace, sdružující města, která byla povětšinou přístavní a věnovala se obchodu. Hanza vlastně vznikla za účelem ochrany proti pirátům a mořským zlodějům, hanza byl taky spolek, který budoval opevnění a města pod jeho vedením vzkvétala. Hanzovní města nejen že odváděli jisté dávky do spolku, ale také měli právo obchodovat se západem, východem a vnitrozemím.

Hanzovní města sahala až po Bergen v Norsku, Narvu v Estonsku a nejzápadnější přístavní města Holandska. Není bez zajímavosti, že přestože hanza jako spolek fungovala v historickém kontextu velmi krátce, tak velmi rychle dokázala pozvednout všechna spolčené osady, které se velmi rychle přeměnily na vzkvétající města a v mnoha způsobech žije hanza dál. Všichni známe německou leteckou společnost Lufthansa což je v překladu „Vzdušná hanza „dále SPZ aut z Hamburku a Brém obsahuje písmeno H, jako Hanza. Zkrátka, dodnes všichni obdivujeme překrásnou výstavbu, tolik typickou právě pro ono období kolem 15. století. Už při příjezdu do města nás zaujmou dvě nádherné kuželovité věže z 15. století.

Jedná se o mohutnou bránu s břidlicovou střechou propojené obloukem se sedlovou střechou. Ta je také z břidlice a vypadá, jako by se propadala. Brána jsou dva mohutné kuželovité válce, kde dneska sídlí muzeum dějin. Celému městu vévodí sedm kostelních věží. My jsme zvládli jen dva kostely, ale vzhledem k pozdní době, jsou již zavřené.

Tak, kostelů jsme si už užili dost a dost, a tak se podíváme ještě kousek do centra starého města. Spousta starých domů je překrásných.

Jen je škoda, že jsme si to vše nemohli projít více, protože Lübeck je opravdu nádherné město, a i přes válečné poškození je úžasně zrekonstruované a mnoho a mnoho let opečovávané. Za jedním ze sedmi kostelů, Jakobínským, je krásná cihlová budova Heilig-Geist-Hospital.

Tato budova vznikla kolem roku 1280 jako nemocnice, chudobinec a útočiště pro chudé. Bohatí a dobročinně smýšlející kupci nechali tento dům postavit pro nemocné a méně úspěšné spoluobčany. Hanza plnila i roli charity a byla velmi přístupná a otevřená pomoci chudým, osiřelým a opuštěným.

Procházka ulicemi a uličkami je fascinující. Je to velký rozdíl oproti městečkům z bývalé NDR. Tady se více dbalo na zachování původního rázu a poslání historického města. Více se dbalo na vhodnost nové výstavby. Většinou jsou nové domy velmi citlivě zasazeny mezi původní a ty původní jsou moc pěkně udržovány.

Je patrná úcta k historii, která dost často východnímu bloku chyběla. Zkrátka, pokud něco zavánělo přílišnou okázalostí, nabubřelostí, feudalismem a později kapitalismem, bylo buď strženo, nebo ponecháno osudu až se stropy propadly, podlahy shnily a stavba se proměnila v ruinu, kterou nezbývalo než zbourat.  Před několika lety dávali v televizi u nás seriál Jak se žije české aristokracii.

Byl o šlechtických rodinách, kterým byl po válce zabaven majetek a po revoluci jim byl navrácen. Všechen zmiňovaný majetek jim byl navrácen, protože nespadal do Benešových dekretů a jak víme, Benešovy dekrety byly zaměřené na zabavení majetku všech občanů, kteří spolupracovali s nacisty. Mnoho těch rodin, jako Švarcmberkové, Štemberkové a další otevřeně vystoupili proti nacismu a mnoho jich před nacisty muselo utéct.

Ten pořad ukazoval, jak se rodinného dědictví ujímají potomci těchto starých rodů a v jak zuboženém stavu dostali zpět svoje rodinná sídla. Zámky přeměněné na prasečince, kravíny a sklady hnojiv.

Ruiny bez střech, vydrancované a vyrabované. Jen málo zámků bylo uchráněno zvůli. Ale to jsem hodně odbočila a zatím a mezitím jsme si prohlédli jen něco málo z Lübecku.

Dneska jsem chtěla napsat jen kraťoučký článek a stejně jsem se opět propracovala k dalšímu elaborátu. Zítra to vezmu zkrátka.

Dnešní trasa je 54 km