17.6.2017 Rerik a Wismar D
Stále se pohybujeme v oblasti Meklenburska a Předního Pomořanska.
Stále jsme v oblasti bývalé NDR a jen tiše doufáme, že se situace v tom bývalém, západním Německu, pro nás drobet zlepší. Dneska jsme dobírali vodu na čerpačkách. Byl to docela problém, natankovat dva kanystry. Chtěli jsme zastavit v nějakém kempu, kde bychom vodu zaplatili a koupili si jí, abychom nemuseli k benzínce. Kemp jsme žádný cestou neviděli, a tak nám zbyly benzínky. Nic moc. Ještě jsme dneska podnikli nákup trochy potravin a ujíždíme na pobřeží malého městečka Rerik, které snad ani není na mapě.
Maličké letovisko, ohromně příjemná, které už je plné prázdninových návštěvníků. Ohromná pláž zve na slunění, ale dneska příšerně fouká. Vítr jde od moře, sluníčko svítí také od moře na pláž, a tak je docela úsměvné, jak opalující lidi jsou schovaný jak proti větru, tak zároveň proti sluníčku.
Máme parkoviště zdarma, což je něco nezvyklého, ale co je hrazené, to je vstup na pláž. Není to mnoho, 2 eur na den, ale za každou osobu a bez výjimky.
Celá ohromná pláž je za poplatek, na každé přístupové cestě je turniket, a pokud budu mít s sebou dvě děti, tak už nám to háže nějakých 8 eur, což je skoro 200,- Kč.
Setkali jsme se už s tím, ale na turniketu bylo, že děti do 15 let jsou zdarma. Tady nic takového. Okolo nás pořád někdo jezdí a zvedá oblaka prachu. Zdendovi se to tu vůbec nelíbí atak jedeme na jeho původně připravené parkoviště, které je pro nás oázou.
Je to parkoviště pro bydlíky a zdarma. Na zatravněné zpevněné ploše je pro nás velké parkoviště bez omezení. Jen na sebe bereme nějaké oblečení a jdeme se podívat do městečka a na pláž.
Je to tady skutečně moc hezké, příjemné a takové fajn. Pláž je krásná, veliká a čistá. S příjemným vstupem do moře. Dneska je moře poněkud rozbouřené ale vlny jsou hezké, je zase na co koukat.
Konečně Baltské moře nevypadá jak rybník, ale stále je pekelně studené.
Pokud by někdo měl zájem, tak tady jsou souřadnice naprosto skvělého stání i pro karavany, což není tak časté. Stojíme úplně na okraji města, v zeleni a moře je před námi tak 300 m.
Pohodlná cesta. Několik kolegáčků bylo u moře a odpoledne se vrací z pláže. Dokonce se roztahují markýzy, stoly a židličky.
My si rozděláme gril a Zdenda k večeři upeče bramboráčky a klobásky. Do Wismar chceme přejet až pozdě k večeru. Nevíme, jak tam budeme úspěšný s parkováním.
Je předpoklad a stalo se s železnou pravidelností, že parkovací místa, která jsou zdarma, jsou přes den přeplněná a praskají ve švech. K večeru se uvolní, a to je přesně ta doba kdy je možné vybrat si nejvhodnější místo. Tedy takové, abychom mohli kdykoliv odjet a nikdo nás nemohl zablokovat.
Obyčejně je to jedno jediné místo u vjezdu nebo výjezdu, ale zase musí Zdenda dávat pozor, abychom zároveň nebyli náchylný na odření nějakého pitomce, který je líný trošku víc zakroutit volantem. Takže, není to až tak jednoduché, ale pokud nechceme každý den platit za parkovné, je to někdy holt drobet náročné. Tady nám teď hodně pomáhá Zdendova zkušenost z kamionu. Tam taky, pokaždé když zastavil na pauzu, nebo na spánek, musel pořád myslet na to, aby mohl vždy odjet. S kamionem nešlo čekat na návrat osádky auta, která si stoupla, tak jak by si stoupl každý druhý. Nikdo nepřemýšlí o tom, jestli kamion bude potřebovat odjet třeba za čtvrt hodiny.
No a zatím, než jsem probrala strasti a slasti našeho parkování ve městě, dojeli jsme v podvečer do Wismar, města zapsaného na seznamu světového dědictví UNESCO, kam se chceme jít zítra podívat. Je to druhé nejdůležitější hanzovní město po Lübecku.
Má být pěkné, a i přes nezájem minulého režimu o historické stavby, podařilo se tu něco málo uchovat a to co se zachránilo je zrekonstruováno a údajně moc pěkně. Tak se na to zítra jdeme podívat. Parkujeme na úžasném parkovišti, kousíček od starého města, které je, světe div se, zadarmo. Vedle nás je opět mezinárodní sbírka bydlíků a vše je tak nějak v pohodě.
Parkoviště, obě dvě dnešní mohu po dlouhé době s klidem doporučit.
Dnešní trasa je 86 km