31.3.2017 Neuburg am den Donau - NSR
Opět máme konec měsíce a to je důvod si poblahopřát, k dalšímu měsíci, který je za námi bez ztráty kytičky. Na štítě a tedy, se ctí. Dneska bylo vůbec nekolik poprvé. Poprvé jsme tankovali vodu za peníze.
Zajímavá zkušenost. Vůbec jsme netušili, kolik vody za 1 Euro dostaneme, nebo lépe, kolik vody jsme si za to jedno Euro koupili. Po pravdě, přesně nevíme, ale v nádrži jsme měli něco kolem 10l. Nádrž máme na 150l, tak tu jsme naplnili a ještě dva 10l kanystry. Možná to je nastavené na 150l a něco málo navíc. Což je velmi příjemné zjištění. Jen zatím nevíme, jestli budou všechny stojany seřízené stejně, ale pokud by to tak bylo, nemám nejmenší důvod ke stížnostem. Je to sice otrava, platit za vodu, ale zatím to jde. Elektřina je zrovna na tomto místě taky zajímavě řešená. Ještě ráno jsem se domlouvala s chlapíkem, který tady je asi velmi často, protože působil hodně suverénním dojmem. Za 1 Euro si kupujeme 1 kW na 8hodin. Říkal, že jemu stačí na celý den 3 Eura. Ale lze si další kW připlatit. Většinou jsme se zatím setkali s tím, že si zaplatíme hodiny odběru. Ono to vyjde asi ve finále nastejno, ale tento způsob je asi nejlepší, pokud auto není napěchované spotřebiči, ale i tady je omezený odběr na 1400 W. Faktem je, že na běžný provoz by skutečně ta 1kW asi stačila.
Jedeme směrem na Neuburg, který je kousek před námi. Je nádherný den, nebe bez mráčku a poprvé jsme vyndali šortky a krátká trička. V navigaci máme dvě parkoviště pro bydlíky. Jedno je klasický kemp a druhý je parádní místo hned u Dunaje.
Moc pěkně tu oddělili stání pro bydlíky od parkoviště pro osobáky. My stojíme hned nad řekou a začínáme si zvykat na komunitu bydlíků. Začínáme si pomaličku zvykat na stání v houfu. Zatím to jde, protože jednak stání jsou velká a bydlíků je ještě pomálu. V létě to bude asi horší, ale jak tak koukáme, nikdo se tu asi moc nezdržuje, protože několik kolegů v poledne odjíždí a nový přijíždějí. Už jsme se několikrát potkali se dvěma posádkami a tak už na sebe máváme, jako staří známý. Tak to je příjemné. Po několika měsících samoty jsme konečně mezi kolegy, ikdyž jsou to samý Němci, ale jsou velmi příjemný, usměvavý a pohodový.
A máme další poprvé, poprvé jsem dneska pekla sluníčkový koláč. Slunce pálilo jako o život a to byl signál k vytažení remosky a honem zadělávám na koláč.
Pečeme venku, je to příjemnější a mohu pohodlně připravit oběd. Zdenda dostal na starost hlídání koláče. Jednak, aby ho nikdo nešlohnul a aby se nepřipálil. Pro jistotu jsem nastavila minutku, protože hlídat koláč a ještě Zdendu, protože ten se určitě připálí a k tomu vařit oběd, to nestíhám.
Je upečeno a jdeme do města, které je opět, jak jinak krásné.
Starý zámek nebo sídlo místního vladaře je moc pěkné a nikde nikdo není. Marně přemýšlíme, co se děje, protože vrchní náměstí je liduprázdné.
Je pátek odpoledne a tady není ani noha. Procházíme uličkami a bloudíme kouzelnými náměstíčky.
To se nám líbí. Zítra sundáme kola, protože je tu několik cyklostezek a předpověď počasí je velmi, velmi příznivá.
Vybrali jsme si tu okolo Dunaje a ještě kousek si řeku projedeme a prohlédneme, než uhneme jiným směrem a Dunaj necháme za sebou.
Dnešní trasa je 35 km
