26.3.2017 Herbrechtingen - Geingen an der Brenz- NSR
Je neděle pozdní odpoledne a já se konečně dostávám k novinkám a krásnému setkání, na které jsme se těšili mnoho týdnů.
Petra a Carsten, přátelé, kteří bydlí kousek od Ulmu. Samozřejmě, páteční večerní posezení bylo dlouhé, diskuse plodná a víno jiskrné.
Pánové ještě složili nové noční stolky a jak je vidět ze spokojených tváří, dobrá věc se zdařila a stolky jsou kompletní.
Zkrátka, probrali jsme to všechno a ještě něco navíc. Příšerné ráno a nádherný den, který pomaličku získává obrysy jen díky podpůrné chemii na bolení hlavy.
Obávám se, že na přemíru alkoholu nefunguje nic. To se zkrátka musí protrpět a výlet do Ulmu je to nejlepší, co jsme mohli podniknout. Ulm, krásné a starobylé město. Dunaj rozděluje město na dvě části.
Jedna patří Bavorsku a druhá, tam kde jsme je Bádensko Württembersko. Známý místní rodák Albert Eistain a spousta nádherných domů, příjemná atmosféra a poklid prosluněné soboty.
Pojďme se maličko projít po Ulmu, protože si myslím, že je to moc hezké město. Není potřeba chodit do novějších, moderních čtvrtí, ta jsou všude stejná, ale staré město je krásné a je zde několik velmi zajímavých stavení, u kterých se zastavíme. Ostatně nejen nás vylákalo sluníčko a krásně modrá obloha na prohlídku, ale i spoustu místních a návštěvníků a hned jsou uličky plné.
Hodně známá je Ulmská radnice, která má nejen krásná gotická okna, ale i vyumělkované stupňovité štíty a moc pěkné malby. Ulmská radnice je vyzdobená postavami Karla Velikého a maďarských a českých králů.
Co je však nejvelkolepější, tak to je ohromný Münster, farní kostel. Není to katedrála, ale kostel a jako takový drží světové prvenství ve výšce věže. Ta se vypíná do výšky 161m a za příznivého počasí jsou údajně vidět až 100km vzdálené Alpy.
Kostelní věž, byla dokončená mnohem později. Kostel jako takový se začal stavět v roce 1377 a vejde se do něj více jak 20 tisíc lidí.
Tenkrát to byla ohromná prostora, a přestože v té době měl Ulm jen 10 tisíc obyvatel stavba to byla velmi nadčasová a krásná.
Vitrážová okna hrají barvami a celou stavbu nádherně prosvětlují. Nejzajímavější jsou vyřezávané lavice z 15 století, které zdobí čelo kostela.
Uličky jsou ozdobené bustami významných osobností a postavami z bible. Kostel je úchvatný svojí výškou, velikostí a jednoduchým vnitřním zdobením.
My ale jdeme dál po krásně zachovalé Rybářské čtvrti, kde je tak křivý dům, že nám nebere rozum, jak vůbec může ještě stát.
Z horního hřebenáče je pověšený veliký klíč, který jasně ukazuje, jak se dům vychyluje. Je to způsobeno tím, že se pilíře domu propadají do měkkého břehu potoka.
Na boku domu je pro návštěvníky připevněná vodováha, která zase ukazuje, jak je dům nakloněný z boku. Je to ohromný náklon a dům je údajně zapsán v Guinessově knize rekordů.
Další a další domy, jsou krásné hrázděné stavby, kde dříve žili okolo řeky koželuzi, rybáři a obchodníci. Je to opravdu překrásné město, které stojí za návštěvu. Třeba jen krátkou, ale byla by škoda Ulm vynechat.
Po skvělé snídani, která se opět protáhla pomalu až do poledních hodin odjíždíme jen kousek, pár kilometrů dál.
Cestou máme parkoviště pro bydlíky, Geingen an der Brenz, které je hrazené 7 Eur za noc, což se nám zrovna moc nechce, když hned naproti je ohromné parkoviště a zdarma. Jsme vlastně v zeleném údolí, kde je potůček s křišťálově čistou vodou.
Není nic jednoduššího, než si nanosit vodu a u auta přeprat pár triček a drobností. Na sluníčku a ve větru trička vykapala a ve sprchovém koutu prádlo do rána krásně uschne. Zdenda se zase postaral o Flíčka a za chvíli je večer a zima. Pořád je ještě brzké jaro a velmi rychle se ochládá.
Stále večer topíme, ale už ne tolik a spotřeba plynu už není tak vysoká. Přeci jenom, začíná být tepleji a přes den se auto krásně vyhřeje.
24.3.2017 Isny-im-algu-herbrechtingen trasa je 120 km