21.3.2017 Pfronten - NSR

Ráno se začíná plnit parkoviště lyžaři. Stojíme tak nějak jinde, než bychom asi měli, protože přišel regulovčík, zaťukal a velmi slušně nás požádal, abychom přejeli do houfu bydlíků.

Nemáme s tím problém, a i když za chvíli odjedeme, přejíždíme mezi kolegy. Parkoviště mají na starost dva pánové, kteří naprosto úžasně řadí přijíždějící auta do řad. Je vidět, že v tom mají ohromnou praxi. Lyžování je stále v plném proudu, a přestože jakési linkové autobusy stále přivážejí další a další lyžaře, na sjezdovce to není ani znát.

My jsme kousíček od hranic s Rakouskem. Po třech měsících a pár dnech opouštíme Itálii, kde nám bylo dobře a kde se nám velmi líbilo.

Na podzim se sem vrátíme a po několik měsíců budeme objíždět celou Itálii včetně Sicílie. Teď, ale musíme už na sever, protože tady pomaličku bude začínat letní sezona a naše plány jsou jiné. My budeme v létě na severu. Teď jen musíme projet Rakouskem a pozítří nás už čekají v Isny. 

Hned za hranicemi je váha, kam jsme asi měli i my zajet. Cedule hlásá 2,8 t, ale než se Zdenda rozhodl, jestli tam opravdu zajede a jestli to platí i pro nás, tak jsme váhu přejeli a bylo to.

Nikdo za námi nevystartoval, nikdo nás nepronásledoval. Kousek dál jsme stavěli u benzínky pro dálniční známku, kterou tu musí mít vlastně všichni. Přestože jedeme pomalu kozíma stezkami, tak jsme pár placených úseků stejně projeli a kvůli 10 Eurům nemá cenu riskovat pokutu jako hrom.

Mimochodem, je tu poměrně laciná nafta 1.074 Eur, benzin 1.144 Eur, a když už jsme byli v tankování, tak jsme vzali i plyn za 0,59 Eur. Trasu nám doporučil kolega a musím říct, že je to opravu moc hezká cesta. Překrásné výhledy a kouzelná městečka.

Zkrátka, opravdu, tato trasa nemá chybu a velmi se povedla.

Překrásné městečko Nassereith. To je taková místní perla. Jeden krásnější dům vedle druhého.

Opravdu je na co se dívat a co obdivovat. Tady se předhánějí ve výzdobě svých domů, ve výsadbě keřů a kytiček okolo domů a v upravenosti.

Jak jsem tak spočítala, Rakouskem jsme projeli 132 km a už jsme v Německu. Jen pro informaci. Takto vypadá váha, ze které máme všichni obavy.

Tato je v našem protisměru, hned za hraniční čárou s Německem. Takže, pokaždé je jedna váha při vstupu do země. Naštěstí, dneska nikdo nekontroloval a nikdo si nás nevšímal.

Krásný den se začíná pomaličku kazit. Jsme kousek od hranic a na chvíli parkujeme na kouzelném místě, kde ale nemůžeme zůstat přes noc. Je tu zákaz bydlíkům, na což nás přišel jeden místní horlivý občan upozornit. Odjíždíme tedy kousek dál a parkujeme u silnice. Přesně jako kdysi parkoval Zdenda s kamionem.

Dnešní trasa je 140 km