20.3.2017 Schöneben - Itálie
Podle plánu pokračujeme dál až na hranice s Rakouskem.
Specielně na Rakousko máme velmi špatné vzpomínky, ještě z dob dávno minulých a nechceme se tam nijak valně zdržovat.
Taky jsme drobátko těžší, než bychom měli být. Jelikož se nedokážeme dohodnout, co v případě nutnosti vyhodíme, tak se pokusíme projet Rakousko trošku oklikou. Kolega nám dal tip, kudy jet a kde se běžně neváží.
Taky doufáme v to, že ještě není sezona a tudíž policie by mohla být využívána jinde. Zase je pravda, že se riziko nezředí mezi více přetížených nešťastníků. Přeci jenom kdyby se nás na silnici pohybovalo více, je možnost a šance na kontrolu nižší, než když je nás teď na silnici hrstka. Proto nakonec nejedeme Brenerem, ale trošku si zajíždíme. Jedeme více vlevo a pak se stočíme na Německo a na Isny.
Jsme v překrásném koutě Itálie a zítra jí už definitivně opustíme. Kam se podíváme, ohromné sady jablek. Všude jen jablka a jablka.
Pomaličku začínají kvést a věřím tomu, že jakmile se do toho dají, musí tu být nádherné bílo. Několik velikých skladů a neskutečné pyramidy velkých zelených beden na jablka. Nebere nám to rozum. Myslím, že tady se sklidí jablka snad pro půlku Evropy.
Jedno krásné maličké, horské městečko za druhým. Scenerie jsou úchvatné a my máme ohromnou kliku, že se počasí umoudřilo a je krásně.
Chladno, ale krásně. Městečko Schöneben, těsně u hranic s velikým volným stáním těsně u lanovky a krásného jezera. Mohu jen vřele doporučit. Směrovky s bydlíkem nás perfektně navedly na veliké parkoviště. Na sjezdovce se ještě lyžuje, ale už je všude okolo velmi málo sněhu.
Areál lanovky má volný internet, ale je potřeba napsat do přihlášení telefonní číslo a oni během pár sekund nám na telefon zašlou kóde k prvnímu přihlášení. Bohužel, stále je to ten problém, jak už jsem několikrát zmiňovala. Musíme nějak získat italské telefonní číslo.
Jinak je to problém. Valná většina volných sítí požaduje napsání telefonního čísla, na které nám zasílají kód na připojení. Je to jednoduché, ale musíme to italské telefonní číslo mít. Tady je jediná rada. Zakoupit si buď internet, nebo telefonní kartu, nejlevnější s pár hovory jen kvůli tomu telefonnímu číslu.
Každopádně na české telefonní číslo nikomu nic nepošlou. My jsme to vyřešili koupí turistického internetu, což velmi doporučuji. Není to tak drahé, SIM karta funguje bez dobíjení rok, a když už nemáme zakoupený internet na další měsíc, číslo z karty používáme jako telefonní a na ten nám chodí sms s kódem na připojení na internet. Asi to vysvětluji krkolomně, ale funguje to. Více jsem napsala do oddělení Internet na cestách, Itálie. Jsme poměrně vysoko a v noci máme na nule. Nic moc, hlavně, že nesněží.
To je také druhý náš problém, kromě váhy, máme totiž letní gumy, a pokud by ještě nasněžilo a my někde na letňácích uvízli, no, nic moc. Zdenda studoval předpověď a sněžit by nemělo. Pokud se počasí udrží, což snad ano, tak do Rakouska vjedeme v pohodě a zítra ho přelítneme za den na kraj Německa.
Zítra budeme opouštět Itálii po 92 dnech a mohu jen říct, paráda. Těšíme se na podzim a na jih Itálie.
Dnešní trasa je 65 km