19.3.2017 Naturno - Itálie

Bolzano nám skvěle posloužilo. Přímo naproti našemu stání je servisní místo, které je absolutně skvělé a jak by se řeklo vychytané do detailů.

Když vypustíte odpadní vodu, tak sešlápnete jakýsi pedál a celý prostor se opláchne. Voda s teleskopickou hadicí volně k dispozici.

Jen jsem udělala strategickou chybu, měla jsem si včera namočit prádlo a dneska bych ho tu skvěle vymáchala. Jedná se mi jen o trička a drobnosti. Stále jsem čekala na volný zdroj vody a teď jsem příležitost prošvihla.

Dneska sundáváme kola a jedeme do Bolzana na kolech. Přeci jenom, parkujeme dost daleko od města.

Zdenda našel skvělé, volné parkoviště hned na kraji starého města, u fotbalového stadionu, ale dneska je nějaký fotbal a na parkovišti je už od večera omezení a taky, stát mezi rozvášněnými fanoušky by asi nebylo to pravé ořechové.

Bolzano je nádherné a hlavně, je tu několik skvělých cyklotras, které vedou daleko za město.

Je neděle a máme pocit, že všichni jsou venku a sportují, chodí, jezdí na kolech. Parky jsou úžasné, krásně upravené, čisté a plné lidí.

Nejdříve jsme si projeli staré město, které je celé barevné. To mám ráda. Barvy, barvičky.

Italové jsou hračičkové a dokáží se docela vyblbnout. Kromě vysloveného centra jsou všude části chodníků vyhrazené jen pro cyklisty.

Krásné město, které stojí za prohlídku. Opravdu stačí si na zastávku vyhradit jen pár hodin, ale určitě bych boleno neminula.

Byla by to škoda. Ten, kdo nemusí prohlídku historie města, může se vydat na kole okolo řeky, kde je několik skvěle upravených cyklotras.

Spousta odpočívadel, pítek a upraveného okolí. Nevím, jestli je to tím, že je neděle, ale zhusta se všichni zdraví a není výjimkou, že někdo pozdraví i nás a my musíme odpovědět.

Samozřejmě, hltače kilometrů s pohledem do dáli nepočítám. To je kategorie mimo nás, ale všichni sváteční cyklisti jsou pohodáři.

Několik velikých sportovišť pro děti je parádních. Kupodivu, nic není poničené a zdevastované. A abych nezapomněla na policii. Ta se vynořuje z uliček, z náměstí a z různých částí parků a zase mizí.

Jezdí jen v autech, ale nevynucují si žádnou přednost, nebo jinak, nikdo jim neuhýbá a oni stojí a čekají, až bude volno a budou moci projet. Tady je tak nějak všichni berou jako samozřejmost. Udivilo mě, kolik je tady policejních aut, která krokem jezdí městem a okolím. I u nás na parkovišti několikrát pomaličku projeli. Někomu by to mohlo vadit, ale my jsme rádi. Je to takové správné a pohodové. Nikoho neobtěžují, ale už několikrát jsme viděli, že když se jim někdo, nebo něco nelíbí, tak zastaví, zkontrolují a jedou dál. Tak jako nás upozornili, že špatně stojíme. Dneska jsme v Bolzanu a okolí viděli policejní auto několikrát a je pravda, že je všude klid a všem dávají na srozuměnou, pozor, jsme tady. Tak to má být.

Z Bolzana jedeme do Merana, kde bychom měli naposledy přespat v Itálii a pak už bude Rakousko. Bohužel.

Merano je maličké město, kde jsou termální lázně, moc pěkná kolonáda a pěší zóna, a kde se nedá kloudně zaparkovat. Nenalezli jsme místo, kam bychom hlavu složili. Dvě parkoviště, které se tváří jako kempy pro bydlíky, jsou zavřené a těch pár míst kam bychom se mohli postavit snad ani nestojí za řeč.  Merano jsme projeli křížem krážem, ale bez úspěchu. Jedeme tedy dál směrem k hranicím.

Ne na Brener, ale vlevo na Mals a Schlanders. Kolega nám poradil trasu, kde bychom se snad mohli vyhnout vážení auta, protože tak jako všichni, jsme dalece přes váhu. Platit pokutu a zbavovat se věcí se mi teda nechce. No a už jsme pod Alpami, a ikdyž jsou v oparu, dávají tušit svojí monumentalitu a nádheru. Doufáme, že někde nalezneme městský internet a zkoušíme se po cestě připojit, kde se jen dá.

V obci Naturno jsme se dokonce poprvé připojili na místní banku. Tak to se nám ještě nestalo, aby banka měla otevřenou síť a na mobil poslala kode k připojení. Jenže, není to žádná sláva, a co chvilku nás odpojují. Zdenda je ale nezlomný a jen tak se nevzdává. Nalezli jsme tady nakonec parádní stání s velmi slušným internetem a můžeme vkládat do stránek a vyřídit nějakou korespondenci. Ještě drobná rada pro kuchařinky. V Itálii se dá koupit v Eurospinu takovéto kysané zelí v plechovce. Dost se podobá našemu kysanému zelí v pytlíčkách, jak jsme zvyklý. Je teda příšerně kyselé, potřebuje několikrát plopláchnout, ale k bramborovým knedlíkům s uzeným se hodí skvěle. Velké stání je skoro na konci obce. Hlavně, už se nám to blíží. 23. 3. 2017 v 8:00 předáváme našeho Flíčka v Dethleffsu, kde dostane novou vaničku.

Dnešní trasa je 50 km