19.9.2016 Kladanj - Bosna a Hercegovina
Dnešní ráno si budu dlouho pamatovat. Zdenda totiž v noci zapomněl zavřít střešní okno. Používali jsme na internet naší anténu a okno zůstalo pootevřené. Noční liják a pootevřené střešní okno nejdou dohromady. Roleta proti slunci pracuje skvěle i v dešti. Vůbec jsem netušila, že je plná vody, netušila jsem, že je okno otevřené a bláhově jsem chtěla roletu odtáhnout, aby bylo více světla. Ranní sprcha je skvělý budíček.
Jedeme dál směr hranice s Bosnou a Hercegovinou.
Jediné, co nás stále udivuje je, že ve vesnicích, které jsou veskrze moc hezké, upravené a s novou výstavbou je stále spousta opuštěných domů, které nikdo nechce a které se rozpadají.
Údajně jsou to domy vyhnaných Srbů. Každopádně je to ostuda všech zúčastněných.
Je příšerné vidět domy, kde dříve lidé bydleli, vedli spokojený život sice někdy více, někdy méně spokojený,
ale měli tu hospodářství a rodiny a vše museli opustit pro vzájemnou nevraživost a netoleranci.
Samozřejmě, stejný obrázek očekávám v Srbsku.
My jedeme na hraniční přechod Županja, který je na řece Sava.
Konečně se dostávají ke slovu naše zbrusu nové pasy.
Vyhýbáme se dálnici A1 na Sarajevo a jedeme opět, jak jinak, boční silnicí M18, která vede spoustou vesnic a městeček.
Na satelitní mapě jsme viděli, že na dálnici jsou platidla a taky skutečně kolem jednoho jedeme. Silnice M18 je moc pěkná silnice a není důvod se jí obávat.
Míříme do Sarajeva, které máme v plánu, a tato silnice nás k němu skvěle dovede.
Bez zajíždění, což je také důležité. Obdivujeme vesnice, kde jako houby po dešti vyrostli nové domy, co domy, mega domy. Dvoupatrové haciendy nejsou vůbec ojedinělé.
Veliká rozestavěnost a hlavně, veliká monumentálnost obyčejných vesnických domů.
Vůbec netušíme, kde na to berou peníze. Jen zíráme. Většinou je všude čisto, uklizeno a sem tam nepořádek nás nechává klidnými. Řekla bych, že Bosna a Hercegovina je na tom ekonomicky mnohem lépe než sousední Chorvatsko. Mám samozřejmě na mysli oblasti vzdálené od moře, kde lidi bohatnou díky turistickému ruchu.
Ovšem cena nafty a plynu nám vyrazila dech. Při oficiálním kurzu 1,99 BAM za Euro je cena nafty z říše snů a pohádek. Plyn je za 0,70 BAM . To je taky pěkné, oficiální měna je BAM a jmenuje se Bosensko – Hercegovinská konvertibilní marka.
Krásně se nám zvedá pohoří Bělašnica a Visočica, je příjemné mít možnost výběru, které se táhne až k Sarajevu a my se v tu ránu cítíme mnohem lépe než v Maďarských nížinách. Ať si kdo chce, co chce, říká, kopečky jsou kopečky.
Na noc parkujeme v Kladanji, maličkém městečku, kde je velká benzínka, volně přístupná voda a volný internet. Super. Máme sice svojí anténu, ale i bez ní bychom signál, sice slabý, chytli.
Zatím jsme se připojovali cestou bez problémů, ale ono je to už i tím, že máme trochu zkušeností a tak nějak tušíme nebo předpokládáme, kde by asi mohl být volný signál. Někdy je to i o pár metrech popojet dopředu nebo couvnout a signál běží jako o závod anebo se úplně ztratí.
Zítra bych ráda napsala pár slov o Bosně a Hercegovině. Historici, těšte se!
Dnešní trasa je 171 km