15.9.2016 Bük - Maďarsko

14.9.2016

Noc u místního kostela a hřbitova v Kůtech byla super. Nikdo nás nevyhazoval a vůbec se k nám místní obyvatelstvo chovalo veskrze přátelsky.

Což znamená, nechalo nás na pokoji a Zdeněčka v klidu dospat.

 Slovensko - Maďarské hranice, no, nic moc. 

 Jedeme směr Bük. Malé městečko v Maďarsku, směrem na naší trase. Tedy do Slovinska, kterým jenom projedeme do Albánie. Maďarskem jedeme jen a jen po bočních silnicích, které jsou v pohodě, a hlavně nemusíme platit dálniční známku.

Pokud je čas, není nic lepšího, než se porozhlédnout po místním cvrkotu. Maďarské vesnice jsou úplně totožné s našimi. Taková všehochuť.

Staré a starší domy jsou v pohodě ale moderní domy jsou někdy dost nešikovně umístěné uprostřed klasické vesnice. Pan majitel všem ukazuje a dokazuje, že on na to má. Jinak mi to nebere rozum. Ale to je i u nás. Už pan Werrich měl krásnou hlášku. Majitel měl víc peněz než vkusu.

Odpoledne dojíždíme do termálních lázní Bük a parkujeme na jednom z mnoha parkovišť před vchodem do areálu.

Hned vedle nás je veliký kemp, plný bydlíků a karavanů. Zdá se mi hodně plný, protože volných stání je opravdu poskrovnu.

Nevím, ale moc se mi to nelíbí. Podle toho, jak jsou tady okolo karavanů zabydlený nám přijde, že tu někteří jsou na delší dobu. Ceny jsou dost vysoké, ale prý je to normální. Když k ceně za kemp přihodím vstup do termám a to ještě jen do jedné části, vychází mi to nad 1000 Kč na den.  Tak, je to každého věc a volba. Udivilo mě, že když půjdu k někomu na návštěvu, tak musím taky zaplatit.

Zcela evidentně se dostáváme do krajů, kde platit za vše je normální. Uvidíme, jak to vše zvládneme. My zatím stojíme hned naproti velké, pěkné restauraci a čekáme na Álu se Zdeňkem. Cestou jsem upekla koláč s drobenkou a mám pro ně překvápko.

Připojili jsme se na kemp díky naší anténě a alespoň máme čas ještě postahovat spoustu důležitých informací. Zdenda se noří do naší trasy, já se koukám, na památky  UNESCO, které máme cestou. Byla by škoda, abychom nějakou o pár kilometrů minuli. Ála se Zdeňkem přijeli pozdě v noci.

15.9.2016

Ráno bylo jak jinak přivítání koláčem a dokonale se nám podařilo přátele překvapit.

Byli tři neděle dole na jihu a čerstvý ovocný koláč přišel k chuti.

No a následuje celý den povídání a povídání a povídání.  Odpoledne jsme s Álou nastrouhaly hromadu brambor a k tomu povídání usmažily kopec bramboráčků.

Dobrota. Ráno se rozdělíme, my jedeme na jih a oni domů. Krásné setkání s báječnými lidmi.