23.10.2016 Ksamili - Albánie

Ksamili, den druhý. Stále stojíme na místě, které jsme si vybrali hned, jak jsme sem přijeli. Tak, nic nám tu nechybí.

K moři na opalování a Zdenda na rybaření je to jen pár kroků a máme internet z restaurace hned pod námi. Vody máme zatím dost a tak není na co si stěžovat. Dopoledne vyrážíme na velkou pouť na kolech.

Zdenda se chce podívat na jiné, odlehlé místo, kde bychom taky mohli být. Mělo by být naprosto úžasné, odlehlé a jedinečné. Bereme kola, oběd a jedeme. Ovšem, polovina cesty je do prudkého kopce. Takže já, velmi záhy sesedám a tlačím. Jak stále říkám, vyjet kopec umí každý, ale elegantně ho vytlačit? To už chce velkou dávku zručnosti, erudice a umění.  Tlačení kola do kopce trénuji mnoho a mnoho let a stále mám jisté, nedokonalé momenty a vypilovat techniku tlačení k dokonalosti, to zvládne opravdu jen málokdo.

Cesta, kterou bychom měli jet naším Flíčkem je z říše snů a pohádek.

Takže tudy to nepůjde a ještě rádi zůstaneme, tak kde jsme.

Ovšem výhledy do dáli tu jsou parádní. Kousíček od nás už je řecký ostrov Korfu. Obloha je zamžená a tak fotky nejsou tak pěkné.

Předpověď na večer hlásí déšť, tak uvidíme, jak to té naší Windyty tentokrát vyjde. Vezeme si sebou oběd.

Dneska máme kuřecí ryzoto se spoustou zeleniny, mé nakládané, ryze domácí zelí na kyselo a jako zákusek, vyloupané granátové jablko. Zelí dělám pravidelně a zrovna předevčírem jsem ho nakrouhala a dala do kyblíčků. Mám vždy dva kyblíčky, které se mi na sebe vejdou do lednice, a postupně je likvidujeme. Je to skvělá příloha snad ke každému jídlu, které vařím.  

Zítra tady budeme ještě muset stát, abychom byli v dosahu internetu. Teď nově řešíme naše zabezpečení auta, které začalo zlobit a zítra to budeme komunikovat na dálku s poskytovatelem. Už jsem se tady o tom zmínila, jak jsme utíkali přes celé město k autu, protože jsme dostali do mobilu zprávu, že se nám někdo pohybuje v autě. Příšerná situace. Totálně vyřízený jsme k autu doběhli a nikde nikdo. Auto a vše bylo v pořádku. Planý poplach. Hned druhý den se příhoda opakovala. Také odpoledne a také jsme byli ve městě na prohlídce kamenných střech v Gjirakostër. Naštěstí jsme nebyli tak daleko, ale stejně to je dost nepříjemné. Auto bylo opět v pořádku a tak jsme hned napsali provozovateli, že závada se opakuje a my jsme na infarkt. Jsem zvědavá, co se bude dít. Firma nám dneska napsala, že to budou hned v pondělí řešit. Musí. Představa, že budeme pobíhat po městech na falešný poplach anebo číhat u auta na další planou hlášku je nepřijatelná.

Jinak je vše v pořádku. Teploty jsou suprové, přes den okolo 22°C a v noci je už chladněji a tak se krásně spí. Dneska jsme dopoledne se Zdendou trošičku překopali v administraci stránky.

Upravili jsme kartu Internetu a snad bude už trošku přehlednější. Hlavně tam dal Zdenda odkaz na tu naší hifi anténu, ale jak jsme se od kolegy Zdeňka dozvěděli, ta firma, která se zabývala distribucí těchto antén, už je nemá v nabídce. Škoda, ale pokud se ví co hledat, tak se anténa určitě někde jinde objeví. Pro cestovatele tam zítra sepíšu internetové operátory a ceny za internet v Albánii.

Je 20 hodin a máme krásných 20°C, přejeme všem dobrou noc.