22.10.2016 Ksamili - Albánie
Stojíme v Ksamili, protože je tu dobře. Líbí se nám tady, předpověď se drobet nestrefila a včera byl překrásný den. Zdenda rybařil a já si u něj, na molu četla. Mám rozečtenou úžasnou knížku a hltám stránky. Takže pohodička.
Včera ještě Zdenda napsal velký článek o internetu. Inspiroval nás k tomu včerejší příspěvek sem, do návštěvní knihy a já jsem se zase realizovala na Caravan 24. Tam probíhá menší diskuze okolo mého článku Pozvánka do Thermopyl.
Ale ještě pár slov k internetu, z ryze mého, ženského pohledu. S internetem je to trošku složité, ale nic co by se nedalo vyřešit. Postupně jsme se naučili jak na internet a mohu říct, že pokud se splní pár podmínek, máme slušné spojení se světem a zadarmo. Teda, zadarmo to úplně není, ale za rozumné peníze ano. V kartě internet na cestách jsem rozdělila naše zkušenosti v jednotlivých státech. Jinak by to byl nekonečný příběh a dobrat se té destinace, která mě zajímá, by byl nadlidský výkon. V každé zemi to je drobet jinak a je potřeba si nejdříve ujasnit, na co internet potřebujeme a jak dlouho v té které zemi budeme. Je zajímavé, že v zemi, kde se dá koupit internet za hubičku je spojení zadarmo téměř na každém kroku. Jasně, má to logiku, operátoři by neprodali už vůbec nic. Tam, kde je internet hodně blokovaný a spojení není ani na centrálním náměstí nebo v obchodním centru, je internet hodně drahý. Ale obecně mohu říct, že se situace velmi zlepšuje a přibývá benzínových pump, měst a míst, kde je spojení zadarmo. Pokud jsem na cestě jen na dovolenou, asi bych si s nějakým internetem hlavu nelámala, ale pokud jsem na cestě déle, určitě se vyplatí mít informace a přehled co nejčastěji. Je to dobré i z toho důvodu, že nejsme odtržený od reality a víme co se děje u nás doma a ve světě. Pravdou je, že si kupujeme, třeba minimální množství od místního operátora, protože realizovat bankovní transakce a různé platby přes jakýsi cizí internet je velmi nebezpečné a koledujeme si tak akorát o vyčištění účtu. Od začátku našeho putování jsme v tomto měli dost jasno a jen jsme ladili, jak obhospodařovat naše stránky, protože na zakoupeném internetu to opravdu nejde.
Výbornou investicí bylo zakoupení zesilovací antény, ale taky to není všespásné. Mnohdy hledáme silný signál, dost často musíme různě s autem šachovat, abychom se vyhnuli překážce v signálu, Zdenda musí občas s anténou hledat ten správný sklon a správné okno, kudy anténu vytáhnout a kde jí mít, abychom měli signál. Pak je to o tom, že občas, když není síť volná, musíme do restaurace nebo na pumpu poprosit o kode. To většinou nebývá problém. Děláme to tak, že buď Zdenda, nebo já jdeme s telefonem v ruce a nejlépe papírem a tužkou za obsluhou a požádáme je o přístupové heslo a protože jim většinou špatně rozumíme, přistrčíme připravený bloček a tužku a obyčejně nám heslo rovnou napíší. Slova wifi a kode jsou všude stejná a bohatě k získání stačí. Jen to chce hezky pěkně slušně, s úsměvem a prosbou a máme téměř 100% úspěšnost. Jenže, občas se ukáže, že internet sice máme, kode máme, stání u internetu je slušné, ale signál je pekelně slabý. To bohužel už nemáme šanci ovlivnit.
Kolega nám posílal sem přes návštěvní knihu tip na zesilovač signálu. Je tam drobné úskalí, jak psal Zdenda. Pro routr je potřeba proud a to je ten problém. Pokud jsme v kempu, kde máme proud zaplacený, tak tam většinou už wifi je a nepotřebuji zesilovač a pokud jsem na divoko, proudu je málo a už jen napájení počítačů je až kam. I když jsme se naučili maximálně šetřit s každým woltíkem, tak stejně je to někdy boj, který obvykle prohráváme.
Ksamili je hezké městečko, které se pozvolna probouzí k životu. Zastavil se u nás pán, který je sice místní, ale už 14 let pracuje a žije přes zimu v Praze. Chvilku jsme si povídali, jak to tady chodí, a jen zíráme. Před pár lety to byla maličká vesnice o pár lidech. Tuším, že říkal něco o 26 rodinách. Dneska je to městečko o hotýlcích, restauracích, kavárnách. Je vidět, jak se snaží a jak se pomaličku vzmáhají. Jen na infrastrukturu ještě peníze chybí. Večer jsme šli na průzkum okolí a jak tak koukáme, za pár let tu budou i pořádné silnice, tak jak je běžné. Zatím mohu jen říct, že Albánci jsou milý a usměvavý, což máme rádi. Odpoví na pozdrav, pokud sami nepozdraví jako první, s úsměvem a v pohodě. Vezme kola a projedeme si okolní pobřeží.
