20.10.2016 Gjirokastër - Albánie

Krásné ráno nás vítá do nového dne.

V poklidu odjíždíme směrem na Albánské hranice, které jsou, coby kamenem dohodil. Máme to opravdu kousek. Ráno jsem ještě dala kynout těsto na koláč a než dojedeme, tak budu mít upečeno.

Alespoň nekupujeme žádné, jak říkával dědoušek, pišingry ke kávě. Dneska bude kynutý  třešňový koláč s tvarohem a drobenkou.

Den je jako vymalovaný a jen doufám, že se počasí udrží. Čeká nás UNESCO památka v Gjirokastër – kamenné střechy a byla by škoda, kdyby nám na prohlídku města pršelo.

Hraniční přechod je opět o pár autech a nikde žádní běženci nejsou. Tak trošku mě to uklidnilo, ale nečekali jsme, že tady bude nějaké dusno.

I když, pořád jsme na té jejich Albánské trase a kromě řeckých Thermopyl jsme tady za měsíc nikoho nepotkali. Ale k tomu se taky ještě vrátím.

Albánie z prvního pohledu, hned za hranicemi je mnohem čistší než Řecko, ale taky se mi zdá mnohem chudší.

Vesnické domky jsou většinou šedivé a hnědé a postrádají řeckou barevnost a taky honosnost. Faktem ale je, že Albánci alespoň nežili na dluh a z podvodů směrem k EU jako Řekové. Je otázkou, kolik domů si postavili z podvodně vytahaných peněz z Evropské unie. To samozřejmě nevím a nechci ani spekulovat. Mnohokrát jsem se tu o tom zmínila, že nám nebere rozum, kde a z čeho si Řekové postavili tak honosné domy, když v celé veliké oblasti, mnoho a mnoho kilometrů není jediná fabrika, nebo nějaký závod, výrobna, zkrátka nic a když se pak dočtu, že výkupní cena oliv klesla a že se jim ani nevyplatí je česat a dávat do výkupu, pak už vůbec nevím. Ale my jsme v Albánii a to je jiná kapitola.

Škarpy jsou čisté a všude je pořádek. Jen nás drobet zaskočila cena nafty. Zdenda se domníval, že zde bude mnohem levnější, ale cena kolem 30,- Kč v přepočtu není nic moc. Na hranici je směnárna, ale mají podle nás dost nevýhodný kurz. Zdenda tam zaskočil, ale i směnárník mu doporučil dojet na výměnu do města.

Kurz je 1 Eur = 136,5 Lek = 1 Kč = 4,875 Lek což není úplně nejhorší přepočet. Vše přepočítáváme cena děleno pěti a něco maličko dolů.

Cena nafty je Řecko 1.087 Eur // Albánie 145 Lek = 29.74 = 1.06 Eur

Cena plynu je Albánie 40 Lek = 8.20 Kč = 0.293 Eur.

Doufám, že jsem to spočítala dobře. Ceny nafty se docela slušně liší a je dobré si vybrat pumpu a cenu.

Do města Gjirakostër to máme kousek, nějakých 25 km a za chvíli jsme tam. Město Gjirokastël je zajímavé. Čisté, ale nijak vábné.

Takové hodně šedé a všude jsou policisti. Bohužel je pod mrakem a to je pak každé město tak trochu šedé. Na každé větší křižovatce je policista a řídí nebo jen hlídá dopravu, hodně jich vidíme procházet po ulici a hodně policejních aut křižuje městem.

Zdenda si myslí, že možná přijede nějaká státní návštěva, ale nic nepřijelo a tady je to asi normální. Každopádně je nám to příjemné. Kde je hodně aktivních policistů, bude klid. Parkujeme na hlavní třídě, kousek od historické části a jdeme zase, jak jinak do kopce. Do příšerného kopce. Bohužel, obloha se zatáhla a vypadá to, že bude pršet. Klikatými uličkami se statečně suneme na vrchol, k citadele a troskám hradu včetně velkého opevnění, hradeb.

Cesta je náročná hned z několika důvodů. Hlavní je dláždění ulice. Kameny jsou v zemi jakoby nastojato a ne jak jsme u nás zvyklý na ležato jako u kočičích hlav.

Zkrátka, tady je sklon tak velký, že by se nedalo za deště ani vyjet ani vyjít k horním domům a tak už od dob dávno minulých se tady dláždilo plochými kameny na stojato. Také, kameny na stojáka lépe drží, ale chodit se po tom moc nedá.

Aspoň pro netrénovaného člověka je to docela náročný výstup. Unikátní stará zástavba pod citadelou a hradem je zajímavá.  Většina budov je z roku 1800 – 1830, ale některé jsou až ze 17. století tedy z doby Osmanské říše. Některé kamenné domy jsou hodně vysoké, ale většinou jsou jedno nebo dvou patrové. Hodně jich je zchátralých, opuštěných a rozpadlých. Je to škoda, protože ty co jsou celé a obydlené, jsou hezké a břidlicové střechy unikátní.

Každopádně, musí to být pekelná váha na krovy domů, protože břidlicové desky jsou velmi hrubě opracované a většinou poměrně tlusté.

Na cestách jsme už několikrát viděli domy se střechou z břidlice, ale většinou to byla břidlice pěkně naštípaná na tenké pláty, ale tady jsou to velké kusy dost umně poskládané.

První zmínky o městě jako takovém se objevují až v roce 1336 a jako většinu jiných měst v celé oblasti dobyli Turci. Městečko začalo vzkvétat díky obchodu a řemeslům a pod správou osmanských vládců se mu vedlo velmi dobře. Bohužel jsem si zapomněla na cestu vzít náhradní baterii do fotoaparátu a tak fotky z citadely a hradu nemám.

Více podrobností o historii města, stavebním slohu a další podrobnosti, včetně fotogalerie uvedu v kartě UNESCO – Albánie.

Na noc odjíždíme kousek stranou od centra města. Vracíme se k benzínce, kde jsme viděli nejlevnější naftu a plyn. Nafta jim došla a bude za tři dny a tak tankujeme alespoň plyn. Nakonec  za benzínkou stojíme na noc. Mají tu volný internet a Zdenda se může večer koukat na fotbal.

Dnešní trasa je 110 km