5.10.2016 Kastoria - Řecko

Dopoledne odjíždme z Bitoly, směrem na Řecko. Máme v plánu se hned za hranicemi zastavit v servisu.

Rádi bychom se pokusili vyreklamovat baterku, která začíná zlobit. Ještě na kraji Bitoly jsme zahlédli velký servis Fiat a Lancia a tak, šupky dupky, jedeme dovnitř. Bohužel, ukázalo se, že záruka platí od data přihlášení na dopravním inspektorátu a to bylo 3. září, takže máme smůlu.

Třetího září baterka fungovala správně. Přesně o měsíc později začala zlobit a už dvakrát jsme jí museli dobíjet. Takže nás čeká výdaj minimálně 100 Eur. Dohodli jsme se, že si jí koupíme v servisu Fiat, i kdyby byla o něco dražší, než v klasické prodejně. Kdybychom byli doma, tak to nebudeme řešit a v případě nutnosti jí bez problému vyreklamujeme, ale když jsme na cestách, jediné na co se můžeme spolehnout je databáze Fiatu, která funguje všude.

Jedeme směr hranice Makedonie – Řecko. Kdo by čekal běžence, nebo nějaký šrumec na hranici, byl by zklamaný.

Nikde nikdo není a je to tu pomalu o strach, protože jsme skoro jediný návštěvníci tohoto hraničního přechodu. Ale v prostoru celnice mají tři překrásné pávy.

Je vidět, že si je tu přímo hýčkají. Celníka jsem se zeptala, jestli si je mohu vyfotit, prý není problém. Jak si je tak fotím, tak mu to nedalo, tomu celníkovi, a zeptal se mě, jestli jako v Čechách máme taky pávi, no, spíše se zajímal, jestli vůbec známe páva, jako zvíře. Vysvětlila jsem mu, že u nás máme pávy, ale rozhodně ne na hraničním přechodu. 

Potěšilo ho, že jejich hraniční přechod je pro nás rarita. Docela jsem se pobavila, akorát Zdenda trnul v obavě, kdy panu celníkovi dojde trpělivost.

První je městečko Florina, kde máme v plánu koupi internetu. Respektivě, chceme se vyptat u operátora Wind, kolik a za kolik.

V zimě jsme tu kupovali 6 GB za 18 Eur, ale to je zbytečně moc. Rádi bychom si koupili maximálně 1 GB jen na dobu, co tu budeme, tedy asi 14 dnů, a je nám jedno, u koho to koupíme. Samozřejmě vyhrává ten nejlevnější.

Hledáme jednotlivé operátory a při té příležitosti proběhneme celé centrum města a přilehlé uličky. Wind, od kterého máme sim kartu je tady zrušený a  prodejna prázdná, Vodafone má pro jistotu zavřeno od půl třetí a třetí operátor otevřeno sice má, ale chce nekřesťanských 18 Eur za 3 GB na 14 dnů a k tomu ještě 5 Eur za sim kartu. 

Neskutečná nehoráznost. Jdeme pryč, to nedáme, ani náhodou.

Ovšem, co se nestalo. Vracíme se k autu a potkáváme zeleninový trh, který už dávno skončil a zbylo pár prodejců, kteří likvidují stánky a ještě uklízí.

Je tam jeden pán, který má ještě spoustu broskví a hned na nás, že jestli chceme, tak 5 kg za 1 Eur. Nevěříme a Zdenda se několikrát ptá, jestli dobře rozumíme. Nakonec ukazujeme na prstech, protože to není normální.

Skutečně nám nandal víc jak 5 kg broskví, zaplatili jsme jedno euro a šli k domovu. 

Jedeme dál, směrem na Kastorii, kde je cíl naší dnešní cesty.  Projíždíme opět vesničkami, ale už řeckými.

Jsme v oblasti, kam jsme se ještě ani jednou nedostali. Samozřejmě, kus od nás vede pohodlná silnice a pak dálnice, my opět jedeme cestou necestou a šplháme do kopce až do mraků.  

Silnice sice má uprostřed pruh, což znamená kloudná cesta, ale jak je vidět, tak pod zelení se ztrácí i svodidla.

Občas je zahlédneme, ale velmi zřídka. Faktem je, že silnice je asi hodně málo používaná. Za celou dobu jízdy skrz hory jsme potkali jednoho cyklistu a malý prastarý vojenský autobus. Toď vše.

Dokonce i jedna navigace se ztratila a brázdí si osamocená místní kopečky.

Druhá je statečná, drží se silnice, ale ono je to stejně jedno. Jedeme dál, otočit se není kde a zatím to ujde.

Na vršku je vojenské stanoviště a mlha. Tyče vedle silnice mi připomínají naše horské stezky pro běžkaře.  Vykulená vojenská ostraha jen zírá, kde jsme se to tam vzali. Není divu, my zíráme taky.

Dole jsme totiž zjistili, že je silnice uzavřená se zákazem vjezdu. Bezvadný.  Nicméně, na chvíli se mraky roztrhaly a my máme překrásný výhled do dáli.

To je přesně to, co máme moc rádi a snad každý cestovatel. Když se konečně ukáže sluníčko a my jsme za příšernou cestu odměněný překrásným výhledem.

Zítra bychom už měli asi, možná dojet do Thermopyl. Uvidíme jak to půjde.

Každopádně, Kastoria je na břehu jezera na takovém ostrohu a je to tu moc pěkné. Určitě bychom si ráno udělali výšlap po okolí a přes kopec se podívali na druhou stranu jezera. 

Internet jsme získali z hotelu, který je kousek od nás. Je sice slabší, ale buďme vděčný za to co je. 

Dnešní trasa je 86 km