3.10.2016 Klášter sv. Naum - Makedonie

Dneska už konečně odjedeme z Ohridu, ale shodli jsme se, že se nám odtud vůbec nechce.

Kdyby byla voda v jezeře teplejší, nebo, kdyby už nebyl podzim, tak by to bylo skutečně parádně. Zkrátka nemá to jedinou chybu na kráse. Voda v jezeře je určitě srovnatelná s tím nejprůzračnějším mořem, nejčistším jezerem. Hlavně, jsou tu naprosto úžasný lidi. Jak se postupně dozvídáme, tak to vypadá, že polovina Makedonie pracuje v zahraničí a podporuje ty, co zde zůstali. Tím, že tu není prakticky žádný průmysl, tak všichni pracují ve službách, u policie a hlavně, ve stavebnictví.

Ráno jedeme ještě dokoupit ovoce a zeleninu na trh. Je pondělí a trh je kousek od nás. Vůbec se nevyplatí kupovat něco v obchodě.

Na trhu je obrovský výběr absolutně všeho. Hlavně, když nic nekoupíme, nikdo na nás nekouká přes prsty. Samozřejmě, všichni nabízejí, to je jasné, ale nikoho neurazí, že jdeme dál.

Ovšem, když už nakupujeme, tak je z toho velká radost. Tahleta paní byla úžasná.

Ta se dokázala smát na celou tržnici. Oni tak nějak všichni se pořád smějí a chtěli by se vybavovat. Hlavně jsou zvědavý jak se nám líbí Makedonie. To je jejich nejčastější otázka.

Jedeme směrem na Albánská hranice, ale tam se teď nedostaneme. Uhneme do Řecka na pár dnů do Thermopyl k horkým pramenům.

Dnešním sílem je klášter sv. Naum a Muzeum na vodě.

Asi 14 km od Ohridu je jedinečný, uměle vytvořený skanzen prehistorického bydlení. Je to rekonstrukce toho, jak tu lidi žili v obdoní kolem let 1200 – 700 před naším letopočtem.

Obydlí měli postavené na dřevěných pilotech nad jezerem. Muzeum je moc pěkně upravené. Podotýkám, bez peněz z EU, zde vytvořili překrásnou okrasnou zahradu s množstvím laviček a altánů.

V zátoce kostí je vytvořená autentická vesnice, tak jak tenkrát tady lidi žili. V domech nad vodou nechybějí ohrádky pro domácí zvířata, pece a oddělené spací části. Stěny jsou z propletených větví a vymazené jílem a blátem z jezera.

Nad tím vším se vypínalo hradiště, pevnost, které mělo ryze vojenský a obranný význam. Na zbytcích je postavena rozhledna.

Osada byla kdysi poměrně velká. Podle vykopávek a nálezů se rozkládala na ploše 8500m2.

Opět mohu jen říct, paráda. Všude je čisto, pořádek, uklizeno. Za 50,- Kč vstupného, není co řešit. Veliké parkoviště je pohodlné a v případě potřeby, by se tu dalo pohodlně přespat. Bonusem je kohout s vodou, která je přímo z místních horských pramenů.

Slušně jsme se zeptali, jestli si můžeme natankovat do nádrže a není to problém. Ještě se nás byli zeptat, jestli něco nepotřebujeme a jestli je vše v pořádku. Část vody v nádrži máme ještě z domova a Zdenda by se jí už rád zbavil. Už bude stará a bude lepší nádrž vypustit, vyčistit a natankovat čerstvou vodu.  V areálu muzea jsme se docela zdrželi. Vysvitlo sluníčko a je příjemně. Máme nějakých 22°C což je tak akorát. Ani vedro, ani zima. Zkrátka, příjemně.

Odpoledne dojíždíme ke klášteru svatého Neuma, který je v Makedonii velmi populární.  Areál je obrovský a opět, velmi pěkně upravený. Zítra si ho projdeme celý a dneska jdeme jen na kukačku. Bohužel, už daleko před klášterem se nikde nedá zastavit na parkování a tak musíme zajet až dovnitř.

Samozřejmě jsme okamžitě zkasírovaný, ale cena 75,- Kč s tím, že tu budeme spát a vlastně zapltíme za dva dny stání jen jednou není tak příšerná. Bohužel, jinak to tady ani nejde.  Pan výběrčí nám ihned poradil, kam si máme stoupnout, abychom měli blízko pitnou vodu.  Vody máme vrchovatě, ale ještě jsme se nesetkali s tím, že nám sami od sebe poradili, kde je kohout s vodou a jak nejlépe se postavit.

Internet jsme hned ulovili z poněkud předražené restaurace u jezera. Anténa funguje skvěle, jen si občas musíme s připojením trochu pohrát.

Někdy to chvilku trvá, než se spojení naváže a cizí wifina přestane vzdorovat. Někdy stačí popojet o metr blíže nebo jen vystrčit anténu z bočního okna a ne ze střechy. Zkrátka, někdy je potřeba trocha trpělivosti, ale mít skoro pořád internet a zadarmo, tak to nemá chybu.

Dnešní trasa je  32 km