28.12.2016 Cavallino - Benátky - Itálie

Ráno máme naprosto úžasnou oblohu a vyrážíme opět do Benátek. Tentokrát jedeme lodí a myslím, že naše místo na stání je ideální pro výpravy do města bez použití kempu a myslím, že jsme na dost bezpečném místě. 

Tady je náš tip, který jsme si dneska vyzkoušely. Stále stojíme na dlouhém vlnolamu, kde je velká spousta míst na stání. Některé části 1,5 km stání jsou pro auta a některé pro bydlíky. V plné sezoně tu bude asi plno, ale mimo sezonu je tu prázdno. Nicméně, po ránu bude prázdno všude. Jak je patrné, místním trvá trošku déle, než se rozpohybují. Před sebou máme moře a za sebou velkou zalesněnou část ostrohu s několikakilometrovou písečnou pláží. Ta je od nás cca 200m.

Ráno přejíždíme k přístavišti lodí, cca 2 km, kde je opět několik parkovišť a kupodivu i některé pro bydlíky zdarma, ale stojíme trošku stranou. Kdo by měl obavy, je tu velké hlídané parkoviště anebo, přímo u přístaviště velké placené parkoviště. Loď jede každou půl hodinu a stojí 7,5 Eur jedna cesta pro jednoho. Za čtvrt hodiny jsme na náměstí sv. Marka, přímo v centru všeho dění. Večer, až přijedeme, opět odjedeme na naše stání u majáku. V odkazu na stránkách Naše pozice je snímek z Google mapy a tam je moc hezky vidět, kde stojíme.

Odpadá složité parkování před Benátkami, hledání místa na přeplněných parkovištích, placení poměrně vysokého parkovného. Autobus do Benátek stejně stojí jednotnou cenu 3,5 Eur odkudkoliv, kromě letiště. Tady máme v pohodě zaparkováno, bez nervů, můžeme si vyndat židličky a opalovat se.

Ta věž se opravdu naklání. 

Dneska oproti minulým dnům je ve městě znát nárůst turistů. Jakoby se všichni oklepali z vánoc a hurá na výlet. Na památky jsou docela slušné fronty. Tam, kde jsme před pár dny šli rovnou k pokladně, se dneska vine had čekajících turistů.

My dneska jdeme prozkoumat okrajové části Benátek a jak patrno, je to nejen zajímavé, ale i poučné. Jednak jsme se stali objeviteli neskutečného množství slepých uliček, dvorků, kam už to dál nevede a dlážděných cest okolo kanálu, která končí domem.

Přestože máme mapy, průvodce a Zdenda navigaci v mobilu, mnoho uliček nás odvede přímo ke kanálu, kde je konec uličky a pokračuje jen další z mnoha kanálů.

Některé části Benátek jsou přímo hrůzostrašné a vřele doporučuji, vyhnout se hlavní trase a jen tak se toulat.

Máme zase možnost vidět město z jiného úhlu a jiného pohledu.

Krásné a honosné paláce jsme už viděli a teď máme před sebou skutečné Benátky, tak jak tu lidí žijí a bydlí. Je zajímavé jen sledovat stěhování takové lednice. Docela problém.

Domy vypadají otřesně a hrozně zanedbaně. Nicméně v kanálech není nepořádek a odpadky. Kanály jsou čisté a proudí v nich docela silně voda. Jediné co mi vadilo, odpoledne byl odliv, a jak se snižovala hladina vody, bahno, které se začalo objevovat u domů, docela dost páchlo. Když díky odlivu klesá voda, můžeme pozorovat kde je největší problém Benátek.

Hladina vody je mnohem výš, než by měla být. Domy jsou původně stavěné na mnohem nižší hladinu.

A už se dostávám k slíbenému tématu, a tím jsou Benátské gondoly.

Názory na tmavé, tiché, podivně zlověstné, elegantní a velmi romantické gondoly jsou různé. Mnoho lidí je odsuzuje, protože jízda gondolou je poměrně drahá. Mnoho lidí je miluje, protože investovali do projížďky a dodnes mají úžasný zážitek. První písemná zmínka pochází z roku 1094, kdy se slovo „gondola“ objevilo v předpisech usměrňujících lodní dopravu v laguně.  To je zajímavé a úsměvné. Už tehdy musely být předpisy na to, jak a kudy budou lodě jezdit.  Ale jak černé lodě přišly ke svému jménu, není opravdu jasné a teorie se velmi liší. Zajímavá je teorie, že gondola označovala loďku, na které bůh podsvětí Charón převážel mrtvé. Mnohým lidem připomíná tradiční černá barva gondol plující rakve a nikdy by do gondoly nesedli.

Ještě v osmnáctém století se na benátských kanálech plavilo několik tisíc lodí, v současnosti se počítají na pár stovek a už slouží vysloveně pro turisty. Starší gondoly se většinou opravují, nových se vyrobí jen několik za rok. Výroba je obrovsky náročná a cena jedné gondoly musí být taky velmi vysoká. Technologický postup výroby je přesně daný a po staletí velmi dodržovaný. Každá loď váží kolem 700 kilogramů, skládá se z 280 součástek a je vyrobena z 8 různých druhů dřeva – lipového, modřínového, dubového, jedlového, třešňového, mahagonového, ořechového a jilmového. Už jen skladba použitého dřeva je fascinující.

Na délku lodě měří průměrně jedenáct metrů a doplněny jsou samozřejmě veslem z bukového dřeva a typickou vyřezávanou veslovou vidlicí, která se nazývá „forcola“.

Aby byla lépe vyrovnána váha gondoliéra, začaly být gondoly od 19. století vyráběny s jednou stranou o 24 cm delší než druhou.

Ke gondolám bych ještě řekla asi toto. Líbí se mi, že každá gondola má povolení k činnosti pověšené na přídi. Všechny gondola je vymazlené, vypucované, načinčané a v rámci předpisů, nesmírně krásné. Je jen na každém, jestli se rozhodně a zaplatí požadovanou cenu.

Nikdo nikoho nenutí, nepřemlouvá. Jen gondoliéři stojící u své lodě nabízí své služby, ale nijak nepříjemně. Zákazníků mají dost a to není plná letní sezona. Jediné co mi vadí je, že projížďka je také těmi nejošklivějšími kanály, kde se rozpadají domy přímo nad hlavou.

Jistě, je dobré vidět i tu druhou stranu města, ale pokud bych si zaplatila půlhodinovou projížďku, která je velmi pomalá, tak bych asi chtěla vidět jen to nejhezčí a ne rozpadající se město.

My jedeme domů už za tmy totálně ucaprtaný a vyřízený. Když to tak vezmu, tak jsme v 10h startovali a domů jsme dorazili skoro v půl šesté a stále jen na nohách. Pardon, omlouvám se, zapomněla jsem na vynikající kávičku, na sluníčku, u jakéhosi kanálu za 1,1 Eur. Což je slušná cena. Oběd a svačinku s termoskou čaje jsme měli sebou v batůžku. Doporučuji na jídlo nezapomenout. Lákadel je spousta, vůní ještě víc, ale cena je tady dost vysoká. Uvažujeme ještě o jedné návštěvě Benátek, protože jak jsem už říkala, ohromně se nám tady líbí, je to město, které je naprosto jedinečné a pokud se vyhneme hlavnímu lákadlu náměstí sv. Marka, kde jsou všichni, máme pocit, že Benátky jsou tu jen a jen pro nás a strategická poloha našeho stání přímo k další návštěvě vybízí. Do Benátek se už na svých cestách nepodíváme, už se sem nedostaneme, budeme dost daleko a tak, pokud bude okolo Silvestra krásné počasí, uvidíme. Osobně bych to ještě na jednu průzkumnou cestu viděla. Velitel vozu jistě sám, rád, bude muset uznat, že to není až tak špatný nápad.

Benátky se s námi loučí překrásným západem slunce nad slavnou Santa Maria della Salute.

Dnešní trasa je úctyhodná. Jasná a téměř zanedbatelná délka cesty lodí, ale pěší trasa, ta stojí za to.

Celkem 30 km