12.12.2016 Pula - Rovinj - Chorvatsko
Včera ráno, jsme měli mlhu jako blázen. Jedno mléko okolo auta a v tom se nám teda chodit po městě zrovna nechtělo, tak jsme se vrhli na stránky. Zdenda si rovnal svojí foto galerii jak na stránkách tak v OneDrive a já jsem se pustila do restů, které jsem měla v UNESCO památkách. Když jedeme a stále se něco děje, tak nemáme čas v klidu udělat, co je potřeba. Hodně jsem taky napsala o našich stránkách do karty Naše stránky. Tam zrovna přibyla kapitola o foto galerii. Takže jsme měli na celý den zábavu. Jen byl trochu problém s elektřinou, té bylo málo a přišel ke slovu jak booster, tak centrála. Mlha se držela celý den a panely nedobíjely vůbec. Někdy se stane, že i při mlze, panely dobíjí, ale včera ne. Hlavně jsme věděli, že bude dneska krásně a byla by škoda jít do města v mlze. Holt, máme zimu a to se počasí bude střídat jako svatý na orloji. Zase, na druhou stranu, máme alespoň čas, dát do kupy to, co je potřeba. Dneska ráno, opravdu, jak Windyty slibovala, máme nádherný den bez mráčku a sluníčko svítí jako o život a ještě ke všemu je příjemná teplota.
Je dopoledne a už jsme se dneska vyškrábali na 15°C. Pula, je stará významná římská kolonie z období 1. st. př. n. l. a může se pochlubit velmi zajímavými památkami.
Přesto že opakovaně Pula čelila nájezdům Gótů, plenění Benátčanů a Janovanů, dochovala se spousta památek. Některé, ovšem, nevydržely II. světovou válku a bombardování. Ale k tomu se ještě dostaneme.
Stojíme kousek od města na velkém parkovišti, které je vhodné i pro několik aut a myslím, že i v sezoně se zde bude dát v poklidu parkovat. Parkoviště je hned u fotbalového stadionu a kousek od starého města.
Tam vcházíme krásnou bránou, Obloukem Sergiů. Sergiové, byly významný šlechtický rod a postavili si oblouk na svojí vlastní památku. Je úžasné, že oblouk tu stojí od 1 st. n. l. dodnes a je úchvatný. Oblouk podepírají korintské sloupy a spousta dalších dekorativních prvků nám ukazuje tehdejší mistrovství kameníků a stavitelů.
My jdeme dál po hlavní tepně staré zástavby směrem k Augustovu chrámu a dál, k hlavní památce a tou je obrovské koloseum. Augustův chrám je překrásná stavba, která nás okamžitě přenese do starého Řecka nebo staré Itálie. Je to mohutná stavba, která odolala staletím, ale neodolala bombovému útoku za II. světové války. Chrám byl totálně zničen a perfektně a precizně znovu postaven. Krásná rekonstrukce, a my můžeme obdivovat úžasně elegantní korintské sloupy a krásně vyvedené ozdobné hlavice.
Celá stavba působí úchvatně, jen, bohužel, v nové zástavbě poněkud, podle mého, nepatřičně. I když, spousta domů v okolí je překrásných.
Tady se zkrátka vyřádili s balkonky. Sledujeme kouzelné miniaturní balkonky, které jsou v létě plné kytek.
Jeden balkonek je hezčí než druhý.
Sice by se na ně nedalo pověsit prádlo, ale jsou parádní. Jdeme dál, okolo radnice, také staré budovy směrem k Aréně.
Aréna je mohutný a mimořádně dobře dochovaný amfiteátr z období začátku 1 st. n. l. a nechal jej postavit římský císař Augustus.
Amfiteátr je zhruba stejně starý, jako římské Koloseum a s úctyhodnými rozměry 132 na 105 m se řadí k největším amfiteátrům. Aréna má mírně eliptický půdorys a jde o šestý největší dochovaný římský amfiteátr na světě. Je odhadováno, že se do něj vešlo na 20 tisíc lidí.
Jeho 32 m vysoké vnější zdi jsou úžasné. Amfiteátr se dodnes používá k různým kulturním akcím. Filmový festival, velké koncerty, opery.
Za zmínku ještě stojí, že části městské pevnosti a spousta domů byla postavená z vápence z kolosea.
Vůbec není raritou, že v mnohých domech mají v obýváku nebo v kuchyni zdi z kamene pomalu dva tisíce let starého. Jen je s podivem, že z toho kolosea vůbec něco zůstalo pro nás.
Další hezkou stavbou je katedrála Panny Marie s tradiční hodinovou věží. Poslední zajímavou památkou, o které se zde zmíním, je poslední dochovaná část z obrovské baziliky, která se asi bude rekonstruovat.
Maličká kaple sv. Marie Formosy byla až úplně na konci byzantské baziliky. Původně jsme si mysleli, že se domů vrátíme po nábřeží, ale to tu téměř všude ustoupilo přístavu.
Tady zrovna je, téměř na suchu, obří loď. Všude trčí ramena jeřábů a všude jsou ohromné obchodní lodě. Je to nehezké, ošklivé, ale je to potřeba. Pula je nejen městem turistů, ale i městem obrovského průmyslového přístavu. V batůžku si neseme sebou oběd, pár mandarinek a v termosce čaj.
V parku na sluníčku si v klidu dáváme oběd a pomalu jdeme opět starým městem zpět domů.
Uličky jsou krásné a staré město, tak jak je malé, je opravdu moc hezké. Vřele doporučuji, udělat si zde malý výlet do minulosti.
Sedáme a jedeme do Rovinj. Máme to kousek, nějakých 30 km a jak jsme si se Zdendou řekli, trošku to celé převrátíme a do města půjdeme raději dopoledne a odpoledne, teda spíše po obědě popojedeme dál.
Dokud se nám dny neprodlouží, je to tak lepší. V půl páté už je tma jako v ranci a chodit po městě za tmy má sice taky svoje kouzlo, ale sluníčko je sluníčko.
Je škoda trávit nejhezčí čas na silnici.
Dnešní trasa je 40 km