6.12.2016 Zadar - Chorvatsko

Dnešní den je věnovaný mřížím. Bohužel, budeme mít mříže v oknech, nedá se nic dělat.

Mohutným impulzem byla naše návštěva v Dethleffsu, kde jsme si byli vyzvednout vyreklamovaný energoblok. Pan Šlais, se kterým většinou komunikujeme, nám vykládal, kolik už u nich bylo aut na opravu vylámaných oken.

Zloději se zaměřují na vylomení okna, a pokud je okno v nějaké kloudné výšce, tak do auta vysadí děti. Ty poberou, co jde a zase oknem vylezou ven.

Děsný. My jsme o mřížích tak trochu uvažovali, ale zdálo se nám to hodně drsné a hlavně většinou hodně nehezké.  Máme už kompletně zabezpečené auto a opravdu, zabezpečení oken nám chybělo.  Kdybychom měli alespoň okna zapuštěné dovnitř, jako jsme to viděli u kolegů, ale máme je s velkým přesahem ven a tam skutečně stačí strčit velká šroubovák a okno je vylomené na to tata.

Rozhodli jsme se, že v zájmu bezpečnosti uděláme poslední zabezpečení a to oken. Byli jsme domluvený, že jakmile se v našem dosahu objeví kloudná prodejna jako je naše OBI a podobné, hned koupíme materiál a Zdenda mříže vyrobí. Měli jsme představu, že pokud mříže nebudeme chtít, tak aby šly odmontovat a nezničili jsme při té příležitosti celé gumové těsnění.

Pátrali jsme celou cestu po materiálu a až v Dubrovníku jsme padli na první Bauhaus a ještě ke všemu, dobře zásobený. Zdenda koupil vše, co potřeboval a dneska ráno se vrhnul do díla. Profily nařezat na správnou délku, začistit, rozměřit a vyvrtat. Pak už jen přišroubovat, nasadit tyčky a dotáhnout. Nakonec to celé nevypadá tak úplně hrozně. Jasně, je to jisté omezení, nebo, určitá vada na kráse.

Faktem je, že zevnitř a za záclonou tyčky nejsou skoro vůbec vidět. Nakonec si na ně zvykneme a bude to. Jsme mnohem klidnější.

Blížíme se oblastí západní Evropy, kde jsou zlodějny na denním pořádku. Jedeme směr na Zadar, kde hodláme přespat.

Tady, rádi bychom. Chceme si prohlédnout staré město a hlavně nás zajímá rarita, mořské varhany. Parkujeme na velikém parkovišti kousíček od vstupu do Starého města.

Je tady hodně placeného stání, ale dá se pohodově najít i velké parkoviště zadarmo pro několik bydlíků. Zadar má velmi bohatou historii a první písemné zmínky o Zadaru pocházejí už ze 4 st. př. n. l.

My se dneska budeme jen a jen procházet po nábřeží a přilehlých uličkách. Hlavně za zmínku stojí téměř kompletně zničený a následně zrekonstruovaná katedrála sv. Anastázie.

Je to překrásná rekonstrukce původního stavu. Dvě vytesané kruhovité rozety a řady slepých arkád, nejsou až tak časté na architekturu tehdejší doby. Rozety ano, ale slepé arkády dávají tušit italský vliv. Teda lépe řečeno, benátský.

Však také Benátčané Zadar různě a průběžně obsazovali, vlastnili, opouštěli, plenili a tak podobně.

Římské fórum je poseté zbytky různých kamenných sloupů a zbytků budov, jež zde kdysi byli. My už jdeme na nábřeží, kde jsou zadarské Mořské varhany.

Schody ukrývají píšťaly v různém náklonu, které díky vlnám, vydávají různé zvuky. Zkrátka, schody vyluzují zajímavé zvuky a stačí, když projede loď a přiženou se vlny, zvuky zesílí do jakési melodie.

Je to hodně zajímavé a pro všechny turisty velké lákadlo. Hned vedle schodů je veliký prosklený kruh, který svítí, díky solární energii.

Celé se to jmenuje Pozdrav slunci a je to celkem 300 světel přikrytých sklem a různě svítící. Moc zajímavé a hezké. Celý tento kus nábřeží byl v roce 2005 zrekonstruován do dnešní podoby a je opravdu moc hezký a hlavně zajímavý. Mořské varhany jsou jedinečná záležitost.

My jdeme pomaličku zpět, večerním Zadarem a vychutnáváme si jednak klid, pohodu a hlavně vánoční atmosféru.

Teď večer se rozsvěcí všechna světýlka na domech, všechny nazdobené stromečky na náměstích a několik hudebních produkcí nás doprovází směrem k domovu.

Už se hodně prudce ochlazuje a kulíšek a rukavičky vůbec nejsou od věci.

Dnešní trasa je 75 km