22.11.2016 sv. Štefan - Černá Hora

Užíváme si sluníčka a pohody. Je krásně, ostatně Windyty nám slíbila téměř bezvětří a slunce.

Máme hezké parkování kousek nad mořem, a jak jsem se dneska dozvěděla, stojíme vlastně v soukromém areálu. Nevíme, jestli i to naše, vrchní parkoviště je soukromé, ale byla jsem dole, nad restaurací na internetu a sedě na obrubníku, v lese, přišel ke mně mladík od ochranky, v uniformě, a velmi slušně a s omluvou mě vyhodil, protože to vše okolo nás, je soukromý pozemek. Silnice a celé údolí. No, přejme jim to, ale je to nejhezčí údolíčko a nejhezčí pláž v celém okolí a jak si myslíme, v létě to tady bude neprodyšně uzavřeno. Trochu nás udivilo, že hotýlky nemají žádná jména, ale teď je nám to už jasnější. Opět jsme udělali velký úklid auta a připravili se na další putování.

Osvědčilo se nám, vždy jak je příležitost, vyhodit koberce, vyluxovat, vytřít a poklidit. Klidně jednou za týden, čím častěji, tím lépe, ale nic se nemá přehánět. Většinou ještě leštěnkou na nábytek vše přetřu a pak jsme celý, jako nový. Zdenda obvykle se šroubovákem projde všechny úchyty, madla, kování a panty, které se provozem permanentně uvolňují. Je to s podivem a už jsem se kdysi zmiňovala o záhadě šroubků volně putujících po autě. V čem je problém? Dalo by se to nazvat „ Óda na šroubek“  Spousta šroubů, šroubků a šroubečků v autě je totiž zakrytá krytkou, aby nebyly vidět a byly elegantně zakrytý a vlastně mnohdy ani nevíme, že tam na tom místě vůbec nějaký šroub je. No a jak se jede a auto se různě kroutí a natřásá, tak se občas stane, že se nějaký šroubek rozhodně opustit své pevně stanovené místo a začne se sám, pomaličku, polehoučku vytáčet.  V první fázi vytlačí krytku, která kamsi zapadne a šroubek se dál, sám, nerušeně vytáčí, až se vytočí a vypadne.

Pokud objevíme někde vypadlou krytku, je to okamžité hledání hříšníka a většinou se podaří zamezit všem následným potížím v samotném začátku.  Většinou je situace náročnější. S ohledem na to, že o vytáčecím šroubku nikdo neví, šroubek se při první příležitosti odkutálí kamsi a tam si spokojeně čeká na své objevení. Pak nastává naše lezení po čtyřech a šplhání po výškách, prohlížení skříněk a šuplat a hledání toho správného místa, kde by měl být a není. Stalo se nám, že šroubek dokázal odcestovat poměrně daleko od svého trvalého působiště. Proto je velmi důležitá opatrnost při vyklepávání koberců, aby se náhodu nevyhodil čerstvě vytočený šroubek. Neříkám, že je to pravidelné a že je to časté, ale stává se to. Už jsme několikrát lezli po čtyřech a hledali prázdnou dírku, kam ten pitomý šroubek patří.

Zdenda lítal s dronem a já jsem dokončila takové drobné shrnutí našich dvou let putování.  Užili jsme si tu krásné tři dny parádního počasí. Teploty se permanentně pohybují okolo 25 °C, což je úžasné. Zbaštili jsme tašku mandarinek a je na čase zítra navštívit Budvu a dokoupit další porci ovoce.

Přeji všem, krásný a pohodový večer.