8.1.2016 Archanes
Dneska už konečně a definitivně odjíždíme.
Máme namířeno do malebného městečka Archanes, které je kousíček za lokalitou Knósos.
Cestou ještě zvládáme Praktikel a musím říct, že okrajová část Hérakleionu je úplně něco jiného, než staré centrum města. 
Parádní vilové čtvrti, skvělé domy, zkrátka zírám.
Pěkné a za chviličku, jak vyjíždíme z města, se nám otevírá moc hezký krétský venkov.
Cestou tankujeme u jedné čerpací stanice vodu a po 14 dnech se ozval Flíček. Nemůžeme nastartovat. Problém se startováním se znovu ozval. Naposledy, když jsme měli vyjet z trajektu a teď po 14 dnech bezproblémového startování zase.
Zdenda se opět trochu povrtal v motoru, vylil naftu z filtru, ale už do připravené sklenice. Vše se zdá v pořádku, nafta je čistá a najednou auto nastartovalo a odjíždíme. Sláva.
Město Archanes je sice kousek, ale zdržení cestou a máme pomalu večer. Domlouváme se, že pojedeme ještě dneska večer zpět do Hérakleionu, protože je tam servis a necháme raději auto překontrolovat. Zdenda si už začíná myslet, že závada není ve špatné naftě, ale v něčem jiném a nechce se pouštět do odlehlých částí Kréty s náladovým motorem. Domluveno. Procházka městečkem stojí za to.
Moc hezké městečko, které je velmi staré co do založení, ale je už skoro tma a tak padlo rozhodnutí, že se odtud raději hneme směrem zpět, prohlídku raději zkátíme, a odjedeme abychom byli blízko servisu. Procházíme kouzelné uličky a i přes zimní dobu a skoro večer je vidět, jak je městečko hezké.
Musím poctivě uznat, že všude je čisto, uklizeno, žádný nepořádek u domů, krásné dvorky, které jsou určitě v létě plné kytek, které jsou nyní zazimované. Moc hezké a jsem nadšená. Po prvním dost rozpačitém setkání s Krétou v Héraklionu a dost ošklivém centru jsem nadšená.
Hezké baráčky, krámky, moc hezké městečko. Parkujeme u zavřené továrny na poměrně velkém opuštěném parkovišti. Do městečka jdeme pěšky. Den se s námi loučí krásným západem slunce, které se bůh ví kde vzalo. Skoro celý den je pod mrakem, a když už je skoro tma, mraky se trochu protrhají a nebe nás ohromí úžasnou světelnou podívanou.
Diskutujeme o servisu a možné závadě, samosebou nám to dělá starosti, ale i to holt k cestování patří. Nebudeme tu hajat a nebudeme podnikat výlet na kopec Fourni s minojským hřbitovem, ale chceme jet zpět k servisu. Den se s námi loučí nádherným západem slunce.
Máme opět smůlu, je pátek a o víkendu se nejspíše pracovat nebude, ale chceme to zkusit. Třeba tam v sobotu budou. Člověk míní a auto mění. Už jsme nenastartovali, a jelikož je večer a Zdenda už do motoru nevidí a po několika marných pokusech nastartovat zůstáváme na místě a hledáme na internetu servis v Héraklionu, kam také hned píšeme o pomoc. I na to je dobré mít sebou na cestu pár GB na internet. Když nic jiného, najít alespoň nejbližší servis.
Napsali jsme pomocí překladače na servisní pomoc co se nám děje nebo spíše neděje, nacionále auta a GPS kde jsme. Uvidíme, kdy nás vysvobodí. Je devět hodin večer, tak nemá cenu někam volat. Zítra dopoledne to budeme zkoušet.
Dnešní trasa je 21 km
