2.1.2016 Hérakleion

Je druhý den v novém roce a už třetí den je ošklivo. 

Po ránu je sluníčko, ale hodně rychle se počasí kazí a ty mraky v dálce se rychle přiženou a je jako pod mrakem. Tak to se mi povedlo, zkrátka, je ošklivo, bez sluníčka, to jsem měla na mysli. Poslední den v roce jsme měli naplánovanou večerní procházku městem, těšili jsme se na ohňostroj a říkali jsme si, že bychom si někde, v hezké restauraci nebo kavárně dali sklenku vína na přivítanou Nového roku, ale foukal tak silný vítr, lilo jako z konve, že jsme byli zalezlí doma, vděčný za výkonné topení a pohodu jsme si udělali doma bez vína jen s dobrou kávičkou a čajem.

Včera se počasí drobet vylepšilo a tak se tři hodiny brouzdáme liduprázdným městem.

Tentokrát je pro změnu všude zavřeno, minimum kaváren a lidí na ulici je pomálu. Dost osamoceně se touláme uličkami a obdivujeme místní architekturu.

To myslím v dobrém. Holt, je to tu jiné a je vidět, že se tu opravdu moc nestaví, vlastně skoro vůbec. Město samo o sobě není ošklivé, jen pár domů by potřebovalo trochu péče, prázdné pozemky zastavět a bylo by to město jako lusk.

Tak, ono by těch domů s potřebou zvýšené péče chtělo spíše více, než jen pár. Ale abych byla objektivní, jsou tu taky hezké domy, ale těch není tolik.

Působí to na nás dojmem, jakoby se tady vlastně poslední roky skoro nic nepostavilo, vše nové je vlastně dost staré, odhadujeme tak 10 – 15 let a minimum úplně nového.

Morosiniho krásná, lví kašna

Hodně domů je rozestavěných a stavby jsou zakonzervované, nebo spíše opuštěné a v mnohých už rostou keře. Jakoby došly peníze, nebo tvůrčí elán? Nevíme, ale fakt je, že místní peníze mají a vehementně v obchodech utrácejí. 

Lodžie, byla oficiálním místem shromažďování feudálů za nadvlády Benátčanů